Ostnák madagaskarský

Jak číst taxoboxOstnák madagaskarský
alternativní popis obrázku chybí
Ostnák madagaskarský
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleď ostnákovití (Jacanidae)
Rod ostnák (Actophilornis)
Binomické jméno
Actophilornis africanus
(Geoffroy Saint-Hilaire, I, 1832)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostnák madagaskarský (Actophilornis albinucha) je vodní pták z čeledi ostnákovitých, který je endemický Madagaskaru.

Systematika

Druh formálně popsal francouzský zoolog Isidore Geoffroy Saint-Hilaire v roce 1832. Jedná se o monotypický taxon, tzn. nejsou rozeznávány žádné poddruhy.[2] Druhové jméno albinucha pochází z latinského albus („bílý“) a nucha („šíje“).[3]

Ostnák madagaskarský se řadí do rodu Actophilornis. Jediným dalším zástupcem tohoto rodu je ostnák africký, který představuje nejbližšího příbuzného madagaskarského ostnáka.[4]

Výskyt

Ilustrace ostnáka madagaskarského (mezi 1820–1863)

Ostnák madagaskarský se vyskytuje pouze na Madagaskaru. Na africkém kontinentně jej nahrazuje ostnák africký, který Madagaskar neobývá. Ostnák madagaskarský obývá sever a západní část ostrova.[5] Stanoviště druhu tvoří mělké sladkovodní plochy jako jezerní okraje a močálovité oblasti, případně i pomalu tekoucí řeky. Vyskytuje se do 750 m n. m.[6]

Zpráva Mezinárodního svazu ochrany přírody z roku 2020 hrubě odhadovala celkovou populaci druhu na pouhých 975–2064 jedinců.[6]

Popis

Dosahuje délky těla kolem 30 cm.[7] Podobně jako u ostatních druhů ostnáků je samice o hodně větší než samec.[4] Korunka je bílá s občasným, avšak výrazným černým skvrněním. Šíje a postranní krku jsou bílé se zlatavým nádechem v oblasti ramen. Hrdlo, příuší a přední strana krku jsou černé, těsně pod zobákem se ukrývá bílý skvrna. Zbytek svrchní i spodní strany těla je kaštanový, pouze na svrchních krovkách ocasních je bílý pruh pokračující až na boky. Křídla jsou kaštanová, avšak ruční letky a vnější loketní letky jsou černé. Zobák je modrý, duhovky hnědé, nohy modrošedé. V ohbí křídla se nachází rohovitý hrbolek, resp. tupý nízký osten, který však nevyčnívá přes opeření a není zdaleka tak dlouhý jako u některých jiných druhů ostnáků (viz např. ostnák trnitý).[5]

Biologie a ekologie

Ostnák madagaskarský je jen málo studovaný druh.[4] Živí se hmyzem, jejich larvami a dalšími bezobratlými, občas spolkne i semena vodních rostlin. Hnízdo je jen nedbale postavená plošina z rostlinného materiálu ukotvená mezi vodními rostlinami přímo na vodě. Samice klade kolem 4 vajec.[7]

Ohrožení

Ostnák madagaskarský představuje ohrožený druh. Na vině je hlavně úbytek přirozeného prostředí. Močálovité nížiny jsou totiž na Madagaskaru na rychlém ústupu a na jejich místě vznikají rýžová pole atp. Na největším madagaskarském jezeře Alaotra je úbytek ostnáků madagaskarských dáván do souvislosti se zanášením jezera bahnem, rozvojem zemědělství, odvodňováním, nadměrným rybolovem i nelegálním lovem.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. ↑ Buttonquail, thick-knees, sheathbills, plovers, oystercatchers, stilts, painted-snipes, jacanas, Plains-wanderer, seedsnipes [online]. IOC World Bird List v14.1, 2024 [cit. 2024-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ JOBLING, James A. The Helm Dictionary of Scientific Bird Names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 39. 
  4. ↑ a b c JACKSON, Josephine D’Urban; ZEFANIA, Sama; MOEHY, Sebastien. Ecology, conservation, and phylogenetic position of the Madagascar Jacana Actophilornis albinucha. Ostrich. 2019-12-13, roč. 90, čís. 4, s. 315–326. Dostupné online [cit. 2024-04-28]. ISSN 0030-6525. DOI 10.2989/00306525.2019.1662508. (anglicky) 
  5. ↑ a b HAYMAN, Peter; MERCHANT, John; PRATER, Tony. Shorebirds: an identification guide to the waders of the world. London: Croom Helm, 2011. ISBN 978-0-7136-3509-6. S. 216. (anglicky) 
  6. ↑ a b c Actophilornis albinucha [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2020 [cit. 2024-04-28]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2020-3.RLTS.T22693532A173128661.en. (anglicky) 
  7. ↑ a b Handbook of the birds of the world: Volume 3, Hoatzin to Auks. Příprava vydání Joseph del Hoyo, Andrew Elliott, Jordi Sargatal. Barcelona: Lynx Edicions, 1996. Dostupné online. ISBN 84-87334-20-2. S. 289-290. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj