Ostřice pobřežní

Jak číst taxoboxOstřice pobřežní
alternativní popis obrázku chybí
Ostřice pobřežní (Carex riparia)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád lipnicotvaré (Poales)
Čeleď šáchorovité (Cyperaceae)
Rod ostřice (Carex)
Binomické jméno
Carex riparia
Curtis, 1783
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostřice pobřežní (Carex riparia) je druh jednoděložné rostliny z čeledi šáchorovité (Cyperaceae).

Popis

Jedná se o rostlinu dosahující výšky nejčastěji 50–150 cm.[2], Je vytrvalá, netrsnatá s plazivými oddenky a dlouhými výběžky. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami, na bázi čepele je tupý až zaokrouhlený jazýček. Lodyha je ostře trojhranná,[3] o trochu kratší než listy, celá rostlina je většinou alespoň trochu sivozelená. Čepele jsou asi 10–20 mm široké, na rubu skoro hladké, do 3/4 listu s výraznými anastomózami.[2] Bazální pochvy jsou nejčastěji bledě hnědé často s červeným nádechem, síťka se nevytváří nebo vzácněji jen nevýrazná[2]. Ostřice pobřežní patří mezi různoklasé ostřice, nahoře jsou klásky čistě samčí, dole čistě samičí. Samčích klásků bývá nejčastěji 2–5, samičích 2–5[3]. Samičí klásky jsou asi 3–10 cm dlouhé, dolní dlouze stopkaté a později nící. Dolní listen je delší než celé květenství a naspodu má krátkou pochvu.[3]Okvětí chybí. V samčích květech jsou zpravidla 3 tyčinky, prašníky jsou zpočátku žlutohnědé, později hnědé . Blizny jsou většinou 3. Plodem je mošnička, která je 5–7 mm dlouhá, na průřezu okrouhlá, hnědá a lesklá,[2] na vrcholu zúžená v celkem výrazný dvouzubý zobánek. Každá mošnička je podepřená plevou, která je za zralosti rezavě hnědá se zelenavým kýlem a je stejně dlouhá nebo o málo delší než mošnička. V ČR kvete nejčastěji v květnu až v červnu.[2] Počet chromozómů: 2n=72.[2]

Rozšíření ve světě

Ostřice pobřežní roste ve větší části Evropy, chybí v severnější Skandinávii a na severu evropského Ruska, málo přesahuje do severní Afriky, dále roste v Asii v oblasti Kavkazu a na východ až po jižní Sibiř. Ve východní Asii rostou příbuzné druhy Carex kirganica a Carex rugulosa, v Severní Americe Carex lacustris.[4]

porost as. Caricetum ripariae v květnu

Rozšíření v Česku

V ČR roste od nížin do podhůří.[2] Místy je hojná, hlavně v nivách nížinných řek, zvláště v měkkých luzích as. Salicetum albae, na jižní Moravě i ve vlhkých typech tvrdého luhu as. Fraxino pannonicae-Ulmetum. V bažinách a na okraji vod často vytváří i v bezlesí skoro monodominantní porosty as. Caricetum ripariae.[5] V pahorkatinách a v podhůří je pak mnohem vzácnější a najdeme ji nejčastěji u rybníků.

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ a b c d e f g GRULICH, Vít; ŘEPKA, Radomír. Carex L.. In: KUBÁT, Karel et. all. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. S. 801–820.
  3. ↑ a b c DOSTÁL, Josef. Nová Květena ČSSR, vol. 2. Praha: Academia, 1989. 
  4. ↑ Mapa rozšíření [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ CHYTRÝ, Milan; SÁDLO, Jiří; ŠUMBEROVÁ, Kateřina. Rákosiny a vegetace vysokých ostřic. In: CHYTRÝ, Milan et al. katalog biotopů České republiky. Praha: AOPK, 2001. Dostupné online. S. 26–54.[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

Zdroj