Oskar Perron
| Oskar Perron | |
|---|---|
 Oskar Perron (1948)
| |
| Narození |
7. května 1880 Frankenthal |
| Úmrtí |
22. února 1975 (ve věku 94 let) Mnichov |
| Místo pohřbení | hřbitov v Bogenhausenu (48°8′52″ s. š., 11°36′5″ v. d.) Haidhausen Friedhof (48°8′5″ s. š., 11°36′15″ v. d.) |
| Alma mater | Mnichovská univerzita |
| Povolání | matematik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Univerzita Tübingen (1910–1913) Univerzita Heidelberg (1913–1922) Mnichovská univerzita (1922–1960) |
| Ocenění | Železný kříž (1918) čestný doktorát Univerzity Tübingen (1956) Bavorský řád za zásluhy (1959) |
| Rodiče | Heinrich Perron |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oskar Perron (7. května 1880 Frankenthal, Německé císařství – 22. února 1975 Mnichov, Západní Německo) byl německý matematik zabývající se především diferenciálními rovnicemi, ale i algebrou, analytickou teorií čísel či harmonickými funkcemi. Společně s Ferdinandem Georgem Frobeniem je spoluautorem tzv. Perronovy-Frobeniovy věty, důležitého výsledku v oblasti lineární algebry. Je také původcem jedné z možných definic integrálu dnes známého jako Henstockův-Kurzweilův integrál.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oskar Perron na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oskar Perron na slovenské Wikipedii.
