Orloj v Kryštofově Údolí

Kryštofoúdolský orloj

Orloj v Kryštofově Údolí je umístěn ve věžové budově bývalé trafostanice naproti Muzeu betlémů ve vesnici Kryštofovo Údolí na Liberecku. Budován byl od roku 2006, slavnostně spuštěn 20. září 2008, plnohodnotným orlojem se pak stal v roce 2011, kdy bylo uvedeno do provozu zařízení, znázorňující fáze Měsíce a znamení Zvěrokruhu.

Popis

Průčelí vévodí dvě okénka, v nichž každou hodinu defiluje 12 apoštolů podobně jako na pražském Staroměstském orloji. Mezi okénky je pohyblivá socha ponocného s trubkou a s psíkem, která celé představení zahajuje, pod ponocným najdeme pohyblivý reliéf s motivy vesnického života, který naopak celou produkci ukončuje. Sochařskou výzdobu doplňují statické sochy svaté Barbory a svatého Kryštofa s Ježíškem v náručí, umístěné těsně pod střechou. Technickou výbavu pak tvoří dvojice venkovních bronzových zvonů, elektronické ciferníkové hodiny řízené přes satelit a už zmíněné přístroje (Měsíc, Zvěrokruh), umístěné pod pohyblivým reliéfem. Na boku objektu pak najdeme sluneční hodiny. Celý orloj je poháněn elektromotorem s mechanickými převody sil.

Pohyb apoštolů se spouští každou celou hodinu od 8 do 22 hodin.

Autoři

Iniciátorem, investorem i hlavním stavitelem orloje je Martin Chaloupka, mechanická část je dílem Jiřího Ottmara, sochy apoštolů navrhl a z lipového dřeva vyřezal liberecký výtvarník Václav Plechatý, na díle se podíleli i další umělci a řemeslníci, například zámečníci František Budák a syn z Machnína, umělecký kovář Jan Nikendey a další.

Patronát nad jednotlivými sochami převzali například herci Jiřina Bohdalová, Martin Dejdar, Marek Eben a Jiří Lábus, moderátorka Marcela Augustová, bývalý liberecký primátor Jiří Kittner a místní podnikatelé a zemědělci. Částkou 100 000 Kč přispěl Liberecký kraj, okolí upravila na vlastní náklady obec.

Dne 14.2.2023 oznámila majitelka orloje, paní Alice Chmelíková (dcera zakladatele orloje), že provoz orloje ukončí spolu s provozováním zdejšího muzea betlémů a přenese jej jinam. [1]

Reference

  1. ↑ [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj