Orel korunkatý

Jak číst taxoboxOrel korunkatý
alternativní popis obrázku chybí
Orel korunkatý sedící na stromě v provincii KwaZulu-Natal v Jihoafrické republice.
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád dravci (Accipitriformes)
Čeleď jestřábovití (Accipitridae)
Rod Stephanoaetus
Binomické jméno
Stephanoaetus coronatus
Linné, 1766
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orel korunkatý (Stephanoaetus coronatus) je velký dravec, který se vyskytuje v subsaharské Africe.[2]

Taxonomie

Tento druh prvně popsal Carl Linné v dvanáctém vydání Systema naturae, které publikoval v roce 1766, jako Falco coronatus.

Je to jediný žijící zástupce rodu Stephanoaetus, druhý zástupce – Stephanoaetus mahery – vyhynul poté, co lidé osídlili Madagaskar.[3]

Popis

Orel korunkatý patří mezi velké a mohutné orly. Na délku měří 80 až 99 centimetrů a je tedy pátý nejdelší orel. Samice jsou s váhou 3,2–4,7 kg o 10 až 15 % těžší než samci, kteří váží 2,55–4,12 kg. Je to devátý nejtěžší žijící orel.[4] Rozpětí křídel většinou činí 1,51 až 1,81 m. Jde o poměrně krátké rozpětí křídel k velikosti ptáka – skoro stejné má orel okrový (Aquila rapax) či orlík krátkoprstý (Circaetus gallicus), což jsou druhy, které váží zhruba dvakrát méně než orel korunkatý. Nicméně křídla tohoto orla jsou dosti široká – širší než například křídla orla skalního, jehož křídla jsou výrazně delší.[5] Ocas orla korunkatého je 31 až 41 centimetrů dlouhý, medián délky ocasu je 31,5 cm u samců a 34,8 cm u samic.[4][6]

Rozšíření a habitat

Tento orel se vyskytuje pouze v Africe. Obývá zejména luhy, ale i jiné lesy.[2] Vyskytuje se v oblastech s nadmořskou výškou 0 až 3000 m n. m. (minimálně, občas obývá i oblasti, které mají vyšší nadmořskou výšku).[4] Orel korunkatý má poměrně krátká křídla a dlouhý ocas. Je proto dobře přizpůsobený k lovu v lesích. Lovící orel prolétá mezi korunami stromů a pokud spatří kořist, vrhne se na ni střemhlavým letem, pak úlovek vynese na silnou větev, kde ji požírá. Potravou tohoto orla jsou převážně savci. Loví často opice (kočkodany, mangabeje, ale i mláďata šimpanzů), damany, veverky, menší druhy šelem a kopytníků (antilopy chocholatky, lesoně, mladé štětkouny). Je schopen odnést kořist až do hmotnosti 10 kg. Výjimečně byly popsány i útoky na děti, orel korunkatý je tak zřejmě jediným recentním dravcem, pro něhož může člověk představovat přirozenou kořist.[7]

V Česku je chován v zoo Zlín.[8]

Status

V roce 2012 byl IUCN definován jako téměř ohrožený taxon.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crowned eagle na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ↑ a b SINCLAIR; RYAN. Birds of Africa south of the Sahara. [s.l.]: [s.n.], 2003. ISBN 1-86872-857-9. 
  3. ↑ GOODMAN, Steven M. Description Of A New Species Of Subfossil Eagle From Madagascar - Stephanoaetus (Aves, Falconiformes) From The Deposits Of Ampasambazimba. [s.l.]: [s.n.], 1994. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c FERGUSON-LEES; CHRISTIE. Raptors of the World. [s.l.]: [s.n.], 2001. ISBN 0-7136-8026-1. 
  5. ↑ BROWN, L. Eagles of the World. [s.l.]: David and Charles, 1976. Dostupné online. ISBN 0360003184. 
  6. ↑ BROWN, Leslie; AMADON, Dean. Eagles, Hawks and Falcons of the World. [s.l.]: The Wellfleet Press, 1986. ISBN 978-1555214722. 
  7. ↑ Steyn, P. 1982. Birds of prey of southern Africa: their identification and life histories. David Phillip, Cape Town, South Africa.
  8. ↑ Orel korunkatý: Stephanoaetus coronatus [online]. Zoo Zlín [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj