Opisthocoelicaudiinae

Jak číst taxoboxOpisthocoelicaudiinae
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 70 až 66 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Kostry druhů Alamosaurus sanjuanensis a Tyrannosaurus rex v muzejní expozici.
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád plazopánví (Saurischia)
Podřád Sauropodomorpha
Infrařád Sauropoda
Nadčeleď Titanosauria
Čeleď Saltasauridae
Podčeleď Opisthocoelicaudiinae
McIntosh, 1990
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opisthocoelicaudiinae („duté ocasní obratle“) byla podčeleď (klad) býložravých dinosaurů ze skupiny titanosaurních sauropodů (čeledi Saltasauridae), žijících na konci křídového období na území Severní Ameriky a východní Asie.[1] V současnosti jsou do tohoto kladu s jistotou řazeny pouze dva rody, a to středně velký mongolský rod Opisthocoelicaudia a obří severoamerický rod Alamosaurus.[2]

Historie

Tento klad stanovil jako podčeleď americký odborník na sauropody John McIntosh v roce 1990.[3] Původně byl do této skupiny řazen také čínský rod Borealosaurus[4], vědecká studie publikovaná v roce 2018 jej ale coby zástupce kladu vyloučila[5]. Zástupci této podčeledi jsou sesterskou skupinou k podčeledi Saltasaurinae v rámci čeledi Saltasauridae.[6]

Fosilní zuby neznámého zástupce tohoto kladu byly objeveny také na území Kazachstánu (geologické souvrství Bostobe, věk santon až kampán - asi před 86 až 72 miliony let).[7]

Popis

Opisthocoelicaudia - rekonstrukce dochovaných částí kostry.

Opisthocoelicaudia byl menší až středně velký sauropod, který dosahoval délky asi 11 až 13 metrů a hmotnosti kolem 8500 kg.[8][9][10] Nejvyšší odhady hmotnosti jsou však podstatně odvážnější a udávají pro dospělý exemplář hmotnost až přes 25 000 kilogramů.[11],

Alamosaurus byl podstatně větší sauropodní dinosaurus, který pravděpodobně dosahoval délky až přes 30 metrů[12] a hmotnosti asi 35[11] až 80 tun (podle některých obřích fosilních obratlů mohl dokonce spadat do velikostní kategorie argentinosaura).[13] Jednalo se tedy o jednoho z největších známých sauropodů vůbec a zároveň nejspíš o posledního žijícího sauropoda podobných rozměrů.

Opistocélikaudini patřili k vývojově nejvyspělejším sauropodům vůbec, čemuž odpovídají i jejich odvozené anatomické znaky. Například distální části jejich předních končetin byly extrémně redukovány, takže prakticky zcela chyběli články prstů a záprstní kůstky.[14]

Kostra těchto sauropodů byla obvykle výrazně pneumatizovaná, jejich obratle a další kosti byly duté a zabíhaly do nich početné vzdušné vaky, které byly přímou součástí respiračního systému.[15]

Odkazy

Reference

  1. ↑ González Riga, Bernardo J.; Previtera, Elena; Pirrone, Cecilia A. (2009). "Malarguesaurus florenciae gen. et sp. nov., a new titanosauriform (Dinosauria, Sauropoda) from the Upper Cretaceous of Mendoza, Argentina". Cretaceous Research. 30 (1): 135–148. doi:10.1016/j.cretres.2008.06.006
  2. ↑ SOCHA, Vladimír. Opisthocoelicaudia skarzynskii. OSEL.cz [online]. 15. března 2021. Dostupné online.  (česky)
  3. ↑ McIntosh, J. S. (1990). Sauropoda. The Dinosauria. University of California Press, Berkeley 345-401.
  4. ↑ Averianov, Alexander; Sues, Hans-Dieter (2017). "Review of Cretaceous sauropod dinosaurs from Central Asia". Cretaceous Research. 69: 184. doi:10.1016/j.cretres.2016.09.006
  5. ↑ Díez Díaz, V.; Garcia, G.; Pereda-Suberbiola, X.; Jentgen-Ceschino, B.; Stein, K.; Godefroit, P.; Valentin, X. (2018). "The titanosaurian dinosaur Atsinganosaurus velauciensis (Sauropoda) from the Upper Cretaceous of southern France: New material, phylogenetic affinities, and palaeobiogeographical implications". Cretaceous Research. 91: 429–456. doi:10.1016/j.cretres.2018.06.015
  6. ↑ http://www.dinochecker.com/dinosaurfaqs/what-is-opisthocoelicaudiinae
  7. ↑ A. O. Averianov & A. V. Lopatin (2022). New data on Late Cretaceous sauropods from the Bostobe Formation of northeastern Aral Sea Region (Kazakhstan). Doklady of the Russian Academy of Sciences. Earth Sciences 503 (1): 32-35. doi: https://doi.org/10.31857/S2686739722030045
  8. ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 212 (anglicky)
  9. ↑ Mazzetta, G. V.; P. Christiansen; R. A. Farina (2004). "Giants and bizarres: body size of some southern South American Cretaceous dinosaurs". Historical Biology. 16 (2–4): 71–83. doi:10.1080/08912960410001715132
  10. ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  11. ↑ a b González Riga, Bernardo J.; Lamanna, Matthew C.; Ortiz David, Leonardo D.; Calvo, Jorge O.; Coria, Juan P. (2016). "A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot". Scientific Reports. 6: 19165. doi:10.1038/srep19165
  12. ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 36). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  13. ↑ https://svpow.com/2018/03/09/bibe-45854-the-giant-alamosaurus-cervical-series-from-big-bend-texas/
  14. ↑ Tidwell, Virginia; Carpenter, Kenneth (2005). Thunder-Lizards: The Sauropodomorph Dinosaurs. Bloomington, Indiana: Indiana University Press. p. 339. ISBN 0-253-34542-1.
  15. ↑ Tito Aureliano, Aline M. Ghilardi, Bruno A. Navarro, Marcelo A. Fernandes, Fresia Ricardi-Branco & Mathew J. Wedel (2021). Exquisite air sac histological traces in a hyperpneumatized nanoid sauropod dinosaur from South America. Scientific Reports. 11: 24207. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-021-03689-8

Literatura

  • Gilmore, C. W. (1922). A new sauropod dinosaur from the Ojo Alamo Formation of New Mexico. Smithsonian Miscellaneous Collections. 72(14): 1-9.
  • Lehman, T. M. & Coulson, A. B. (2002). A juvenile specimen of the sauropod Alamosaurus sanjuanensis from the Upper Cretaceous of Big Bend National Park, Texas. Journal of Palaeontology. 76(1): 156-172.
  • Suteethorn, S., Le Loeuff, J., Buffetaut, E., and Suteethorn, V. (2010). Description of topotypes of Phuwiangosaurus sirindhornae, a sauropod from the Sao Khua Formation (Early Cretaceous) of Thailand, and their phylogenetic implications. Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie Abhandlungen, 256(1): 109-121.

Externí odkazy

Zdroj