One Blackfriars
One Blackfriars | |
---|---|
![]() Pohled na One Blackfriars (vlevo), The Shard (v pozadí) a Southbank Tower (vpravo) z Waterloo Bridge v lednu 2019
| |
Účel stavby | |
byty, hotel, obchody | |
Základní informace | |
Architekt | Ian Simpson |
Výstavba | 2013–2019[1] |
Technické parametry | |
Výška střechy | 166,3 m[1] |
Počet podlaží | 50[1] |
Poloha | |
Adresa |
Londýn, ![]() |
Souřadnice | 51°30′27,95″ s. š., 0°6′18,18″ z. d. |
![]() ![]() One Blackfriars
| |
Další informace | |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
One Blackfriars je obytná výšková budova stojící v londýnské čtvrti Bankside. Mrakodrap má 50 podlaží a jeho výška dosahuje 166,3 m. Stavba probíhala mezi lety 2013 a 2019, ale první návrhy pocházejí z roku 2005. Nachází se na adrese 1 Blackfriars Road, blízko jižního břehu řeky Temže. Neformálně je mrakodrap kvůli svému specifickému tvaru známý jako The Vase nebo The Boomerang.
Investorem byla původně Beetham Organisation a následně Berkeley Group. Budovu navrhla skupina architektů SimpsonHaugh & Partners kolem Iana Simpsona, která pro Beetham Organisation navrhla také mrakodrap Beetham Tower v Manchesteru.
Historie
Na pozemku, kde stojí mrakodrap, se původně nacházelo ředitelství společnosti Sainsbury's.[2] Budovy „Stamford House“ a „Drury House“, které společnosti sloužily, byly od 90. let považovány za zastaralé. V roce 2003 byly vyklizeny a následně zdemolovány, čímž vznikl prázdný pozemek.[3]
První návrhy z roku 2005 počítaly s věží o 68 patrech a 225 metrech výšky. Investorem byla společnost Beetham Organisation,[4] která pozemek zakoupila za 48 milionů liber.[5] Poté, co se objevily obavy, jak vysoký mrakodrap ovlivní vzhled svého okolí a chráněné výhledy na katedrálu svatého Pavla ze St. James's Parku, byla budova zmenšena asi o padesát metrů na 180 m.[6] V návrhu hrála významnou roli veřejně přístupná vyhlídková plošina zabírající několik pater na samotném vrcholku mrakodrapu. Podle zveřejněných odhadů měla vyhlídka přilákat až 800 000 návštěvníků ročně.[7] Byla podepsána dohoda, že dubajský řetězec Jumeirah Group v budově zřídí hotel. Hotel o 261 pokojích měl zabírat nižší polovinu věže. Plánovalo se, že hotel (spolu s celou budovou) bude v provozu pro letní olympijské hry 2012 pořádané v Londýně, což se nepovedlo.[5][6]
Navzdory námitkám ze strany English Heritage, správy královských parků, rady obvodů Lambeth a City of Westminster a místních obyvatel byl návrh v červenci 2007 schválen radou obvodu Southwark.[8] V roce 2009 došlo k přezkoumání návrhu ze strany ministerstva pro bydlení a komunity, které ovšem schválení mrakodrapu potvrdilo.[9]
Po světové finanční krizi v roce 2008 se společnost Beetham potýkala s finančními potížemi a roku 2010 se dostala do insolvence. Pozemek o ceně až 85 milionů liber následně zakoupila společnost St. George, dceřiná společnost britské realitní skupiny Berkeley Group, s úmyslem vystavět mrakodrap podle původního návrhu s drobnými změnami.[10]
V říjnu 2012 byl schválen upravený záměr výstavby mrakodrapu o 50 patrech, společně s šestipatrovou budovou na sousední Rennie Street a další nižší stavbou. Mezi budovami v návrhu figuroval veřejný prostor s vodními prvky a stromy o rozloze 641 m².[2] Plánovaná vyhlídka v nejvyšším patře byla z návrhu odstraněna a nahradil ji menší salónek ve 32. podlaží, který bude místním obyvatelům a firmám za poplatek k dispozici k pronájmu. Také bylo rozhodnuto přesunout plánovaný hotel do sousední budovy a samotnému mrakodrapu dát především rezidenční využití.[11] Projekt se celkově týkal dlouhodobě nezastavěného pozemku o rozloze 0,67 ha, který si dal za cíl revitalizovat.[2] Projekt neobsahoval žádné cenově dostupné bydlení, třebaže původní návrh s ním počítal. Místo toho developer zaplatil místní samosprávě poplatek ve výši 29 milionů liber, který měl být použit na výstavbu sociálního bydlení v okolí.[11]
Výstavba

Stavba byla zahájena v říjnu 2013 za přítomnosti architekta Iana Simpsona.[12] Budování měla na starost stavební firma Multiplex.[13] Začalo se vyhloubením základů a suterénu o hloubce 18 metrů. Základy byly hotovy v roce 2015. Na samotnou základovou desku, jejíž odlití trvalo 24 hodin, se použilo přes 3 200 m³ betonu.[14] V polovině roku 2015 byla stavba v plném proudu a stavebníci pracovali na druhém patře.[2] Mnohé stavební díly byly prefabrikovány mimo staveniště a následně instalovány pomocí jeřábů. Modulární přístup minimalizoval rušení okolí a urychlil výstavbu.[13] V roce 2017 dosáhla stavební firma nejvyšších pater a probíhalo také vybavování jednotlivých podlaží, ve kterých vznikaly apartmány.[15] Mrakodrap byl dokončen na konci roku 2018.
Popis

Mrakodrap je vysoký 166,3 m. Má 50 nadzemních a tři podzemní podlaží. Konstrukci věže tvoří betonové jádro. Celkem bylo při stavbě využito 57 000 tun betonu.[14]
Fasáda budovy je prosklená a má dvě vrstvy. Sklo pro stavbu dodala společnost Guardian Glass.[16] Vnější vrstva se skládá z více než 5400 panelů skla.[15] Celkem je na obě vrstvy použito 9126 panelů.[2] Navzdory zakřivenému vzhledu je asi 70 % panelů rovných. Skleněná fasáda je navržena tak, aby vydržela tlak větru až 2000 Pa, což je čtyřikrát více, než běžné zasklení.[14] Panely vnitřní vrstvy mají více barev. V nižších patrech je sklo zabarveno do zemitých barev, zatímco výše nabývá stříbrných odstínů. Prostor mezi oběma vrstvami slouží obyvatelům budovy jako zimní zahrada.[17] Jak věž stoupá, její průřez se postupně rozšiřuje. Největší šířky dosahuje na úrovni 32. podlaží, kde se nachází vyhlídkový salonek, a poté se zpět zužuje.[14] Podle architekta budovy Iana Simpsona design inspiroval svou vázou Lansetti II z roku 1952 finský umělec Timo Sarpaneva.[16]
Využití budovy

V budově se nachází 274 bytů.[17] Podle plánů z roku 2012 se konkrétně jedná o 13 studiových apartmánů, 78 jednopokojových, 120 dvoupokojových, 56 třípokojových a 6 čtyřpokojových bytů.[9] Nejvyšších pět pater pak zabírá luxusní penthouse s podlahovou plochou přes 1500 m².[14]
Kromě samotného mrakodrapu blok tvoří dvě další stavby, které společně obklopují veřejné prostranství se stromy. Nižší šestipatrovou stavbu v sousedství mrakodrapu zabírá hotel s kapacitou 161 pokojů. V druhé čtyřpatrové budově se nachází volnočasové zařízení určené pro obyvatele: obchody, restaurace, plavecký bazén, lázně, tělocvična a kino.[17]
Ceny luxusních bytů v budově One Blackfriars byly kritizovány za svou vysokou cenu. Terčem kritiky se stala reklama z roku 2015, která luxusní bydlení prezentovala. Reklama byla veřejností označena za sexistickou, a nakonec musela být stažena.[18]
Udržitelnost
Mrakodrap byl navržen s ohledem na životní prostředí. Budova byla postavena za využití udržitelných materiálů. Dvouvrstvá skleněná fasáda pomáhá zadržovat teplo a udržovat vnitřek chladný.[13][19] Byty jsou vybaveny klimatizací s rekuperací tepla, která zajišťuje kontinuální výměnu vzduchu a snižuje energetickou náročnost. Je zde instalován systém na zadržování dešťové vody.[20]Kogenerační jednotka zásobuje komplex (včetně plaveckého bazénu) teplou vodou a osvětlení je realizováno pomocí LED technologie.[19]
Na střechách hotelu a obchodních prostor jsou instalovány zelené střechy, které podporují biodiverzitu a zlepšují mikroklima v městském prostředí.[19] Na střeše nižší budovy s hotelem jsou umístěny solární panely. Budova s hotelem získala certifikaci BREEAM na úrovni „Very Good“.[16] Rezidenční část byla hodnocena úrovní 4 v rámci britského standardu „Code for Sustainable Homes“.[17]
Doprava
Mrakodrap se nachází ve čtvrti Bankside v obvodu Southwark. Stojí velmi blízko jižního břehu řeky Temže, nedaleko mostů Blackfriars Bridge a Blackfriars Railway Bridge. Lokalita je dobře dopravně dostupná. Nejbližší stanicí metra je Southwark na Jubilee Line nebo Blackfriars na Circle Line a District Line, která leží na opačné straně řeky. Ve stanici Blackfriars je dále možné využít železniční spojení Thameslink. V okolí budovy se nachází celá řada autobusových zastávek.[21] Obyvatelům budovy slouží soukromé podzemní parkoviště. Návrh z roku 2012 počítal se 194 parkovacími místy.[9] V podzemí je také k dispozici parkoviště pro jízdní kola, v roce 2012 se počítalo s prostorem pro 340 bicyklů.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c One Blackfriars - The Skyscraper Center [online]. skyscrapercenter.com [cit. 2025-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e One Blackfriars Tower Begins to Rise to 50 Storeys [online]. berkeleygroup.co.uk, 2015-06-30 [cit. 2025-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Kings Reach Tower Ecological Impact Assessment [online]. 35percent.org [cit. 2025-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Beetham reveals detailed Blackfriars Road tower plans [online]. london-se1.co.uk, 2005-09-15 [cit. 2025-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Beetham Race To Save Tower Plans - Article #2809 [online]. skyscrapernews.com, 2011-03-24 [cit. 2025-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-10. (anglicky)
- ↑ a b Beetham reveals Dubai hotel deal for scaled-down tower [online]. london-se1.co.uk, 2006-09-22 [cit. 2025-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Public viewing gallery axed from One Blackfriars skyscraper [online]. london-se1.co.uk, 2012-01-12 [cit. 2025-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Beetham Tower wins go-ahead from Southwark [online]. london-se1.co.uk, 2007-07-25 [cit. 2025-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c planning report PDU/2894/01 One Blackfriars [online]. london.gov.uk, 2012-07-18 [cit. 2025-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Berkeley Wins Beetham Boomerang Bid - Article #2954 [online]. skyscrapernews.com, 2011-10-19 [cit. 2025-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-01. (anglicky)
- ↑ a b One Blackfriars: 50-storey tower of luxury flats gets green light [online]. london-se1.co.uk, 2012-10-10 [cit. 2025-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Work starts on 50-storey skyscraper at One Blackfriars [online]. london-se1.co.uk, 2013-10-22 [cit. 2025-04-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c One Blackfriars [online]. cladtech.co.uk [cit. 2025-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e SMISEK, Peter. One Blackfriars Rises in London [online]. The B1M, 2017-10-23 [cit. 2025-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b PEARSON, Andy. One Blackfriars: Second time around [online]. building.co.uk, 2017-02-24 [cit. 2025-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c One Blackfriars. Inspired by glass genius, made possible by glass innovation. One Blackfriars. Inspired by glass genius, made possible by glass innovation. [online]. Guardian Glass [cit. 2025-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d One Blackfriars [online]. simpsonhaugh.com [cit. 2025-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PETTITT, Josh. 'The creepiest thing you will ever see': luxury London flat advert. The Standard [online]. 2015-01-09 [cit. 2025-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c One Blackfriars - Building - South Bank, London SE1 [online]. buildington.co.uk [cit. 2025-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ One Blackfriars: A London Architectural Marvel. Rethinking The Future [online]. 2024-01-16 [cit. 2025-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ One Blackfriars Development [online]. [cit. 2025-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu One Blackfriars na Wikimedia Commons
- Záznam v databázi skyscraperpage.com
- Posudek k návrhu z roku 2012 (Archivní kopie na Internet Archive.)