One Blackfriars

One Blackfriars
Pohled na One Blackfriars (vlevo), The Shard (v pozadí) a Southbank Tower (vpravo) z Waterloo Bridge v lednu 2019
Účel stavby
byty, hotel, obchody
Základní informace
Architekt	Ian Simpson
Výstavba	2013–2019[1]
Technické parametry
Výška střechy	166,3 m[1]
Počet podlaží	50[1]
Poloha
Adresa	Londýn, Spojené království Spojené království
Souřadnice	51°30′27,95″ s. š., 0°6′18,18″ z. d.
One Blackfriars
Další informace
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

One Blackfriars je obytná výšková budova stojící v londýnské čtvrti Bankside. Mrakodrap má 50 podlaží a jeho výška dosahuje 166,3 m. Stavba probíhala mezi lety 2013 a 2019, ale první návrhy pocházejí z roku 2005. Nachází se na adrese 1 Blackfriars Road, blízko jižního břehu řeky Temže. Neformálně je mrakodrap kvůli svému specifickému tvaru známý jako The Vase nebo The Boomerang.

Investorem byla původně Beetham Organisation a následně Berkeley Group. Budovu navrhla skupina architektů SimpsonHaugh & Partners kolem Iana Simpsona, která pro Beetham Organisation navrhla také mrakodrap Beetham Tower v Manchesteru.

Na pozemku, kde stojí mrakodrap, se původně nacházelo ředitelství společnosti Sainsbury's.^[2] Budovy „Stamford House“ a „Drury House“, které společnosti sloužily, byly od 90. let považovány za zastaralé. V roce 2003 byly vyklizeny a následně zdemolovány, čímž vznikl prázdný pozemek.^[3]

První návrhy z roku 2005 počítaly s věží o 68 patrech a 225 metrech výšky. Investorem byla společnost Beetham Organisation,^[4] která pozemek zakoupila za 48 milionů liber.^[5] Poté, co se objevily obavy, jak vysoký mrakodrap ovlivní vzhled svého okolí a chráněné výhledy na katedrálu svatého Pavla ze St. James's Parku, byla budova zmenšena asi o padesát metrů na 180 m.^[6] V návrhu hrála významnou roli veřejně přístupná vyhlídková plošina zabírající několik pater na samotném vrcholku mrakodrapu. Podle zveřejněných odhadů měla vyhlídka přilákat až 800 000 návštěvníků ročně.^[7] Byla podepsána dohoda, že dubajský řetězec Jumeirah Group v budově zřídí hotel. Hotel o 261 pokojích měl zabírat nižší polovinu věže. Plánovalo se, že hotel (spolu s celou budovou) bude v provozu pro letní olympijské hry 2012 pořádané v Londýně, což se nepovedlo.^[5][6]

Navzdory námitkám ze strany English Heritage, správy královských parků, rady obvodů Lambeth a City of Westminster a místních obyvatel byl návrh v červenci 2007 schválen radou obvodu Southwark.^[8] V roce 2009 došlo k přezkoumání návrhu ze strany ministerstva pro bydlení a komunity, které ovšem schválení mrakodrapu potvrdilo.^[9]

Po světové finanční krizi v roce 2008 se společnost Beetham potýkala s finančními potížemi a roku 2010 se dostala do insolvence. Pozemek o ceně až 85 milionů liber následně zakoupila společnost St. George, dceřiná společnost britské realitní skupiny Berkeley Group, s úmyslem vystavět mrakodrap podle původního návrhu s drobnými změnami.^[10]

V říjnu 2012 byl schválen upravený záměr výstavby mrakodrapu o 50 patrech, společně s šestipatrovou budovou na sousední Rennie Street a další nižší stavbou. Mezi budovami v návrhu figuroval veřejný prostor s vodními prvky a stromy o rozloze 641 m².^[2] Plánovaná vyhlídka v nejvyšším patře byla z návrhu odstraněna a nahradil ji menší salónek ve 32. podlaží, který bude místním obyvatelům a firmám za poplatek k dispozici k pronájmu. Také bylo rozhodnuto přesunout plánovaný hotel do sousední budovy a samotnému mrakodrapu dát především rezidenční využití.^[11] Projekt se celkově týkal dlouhodobě nezastavěného pozemku o rozloze 0,67 ha, který si dal za cíl revitalizovat.^[2] Projekt neobsahoval žádné cenově dostupné bydlení, třebaže původní návrh s ním počítal. Místo toho developer zaplatil místní samosprávě poplatek ve výši 29 milionů liber, který měl být použit na výstavbu sociálního bydlení v okolí.^[11]

Stavba byla zahájena v říjnu 2013 za přítomnosti architekta Iana Simpsona.^[12] Budování měla na starost stavební firma Multiplex.^[13] Začalo se vyhloubením základů a suterénu o hloubce 18 metrů. Základy byly hotovy v roce 2015. Na samotnou základovou desku, jejíž odlití trvalo 24 hodin, se použilo přes 3 200 m³ betonu.^[14] V polovině roku 2015 byla stavba v plném proudu a stavebníci pracovali na druhém patře.^[2] Mnohé stavební díly byly prefabrikovány mimo staveniště a následně instalovány pomocí jeřábů. Modulární přístup minimalizoval rušení okolí a urychlil výstavbu.^[13] V roce 2017 dosáhla stavební firma nejvyšších pater a probíhalo také vybavování jednotlivých podlaží, ve kterých vznikaly apartmány.^[15] Mrakodrap byl dokončen na konci roku 2018.

Mrakodrap je vysoký 166,3 m. Má 50 nadzemních a tři podzemní podlaží. Konstrukci věže tvoří betonové jádro. Celkem bylo při stavbě využito 57 000 tun betonu.^[14]

Fasáda budovy je prosklená a má dvě vrstvy. Sklo pro stavbu dodala společnost Guardian Glass.^[16] Vnější vrstva se skládá z více než 5400 panelů skla.^[15] Celkem je na obě vrstvy použito 9126 panelů.^[2] Navzdory zakřivenému vzhledu je asi 70 % panelů rovných. Skleněná fasáda je navržena tak, aby vydržela tlak větru až 2000 Pa, což je čtyřikrát více, než běžné zasklení.^[14] Panely vnitřní vrstvy mají více barev. V nižších patrech je sklo zabarveno do zemitých barev, zatímco výše nabývá stříbrných odstínů. Prostor mezi oběma vrstvami slouží obyvatelům budovy jako zimní zahrada.^[17] Jak věž stoupá, její průřez se postupně rozšiřuje. Největší šířky dosahuje na úrovni 32. podlaží, kde se nachází vyhlídkový salonek, a poté se zpět zužuje.^[14] Podle architekta budovy Iana Simpsona design inspiroval svou vázou Lansetti II z roku 1952 finský umělec Timo Sarpaneva.^[16]

V budově se nachází 274 bytů.^[17] Podle plánů z roku 2012 se konkrétně jedná o 13 studiových apartmánů, 78 jednopokojových, 120 dvoupokojových, 56 třípokojových a 6 čtyřpokojových bytů.^[9] Nejvyšších pět pater pak zabírá luxusní penthouse s podlahovou plochou přes 1500 m².^[14]

Kromě samotného mrakodrapu blok tvoří dvě další stavby, které společně obklopují veřejné prostranství se stromy. Nižší šestipatrovou stavbu v sousedství mrakodrapu zabírá hotel s kapacitou 161 pokojů. V druhé čtyřpatrové budově se nachází volnočasové zařízení určené pro obyvatele: obchody, restaurace, plavecký bazén, lázně, tělocvična a kino.^[17]

Ceny luxusních bytů v budově One Blackfriars byly kritizovány za svou vysokou cenu. Terčem kritiky se stala reklama z roku 2015, která luxusní bydlení prezentovala. Reklama byla veřejností označena za sexistickou, a nakonec musela být stažena.^[18]

Mrakodrap byl navržen s ohledem na životní prostředí. Budova byla postavena za využití udržitelných materiálů. Dvouvrstvá skleněná fasáda pomáhá zadržovat teplo a udržovat vnitřek chladný.^[13][19] Byty jsou vybaveny klimatizací s rekuperací tepla, která zajišťuje kontinuální výměnu vzduchu a snižuje energetickou náročnost. Je zde instalován systém na zadržování dešťové vody.^[20]Kogenerační jednotka zásobuje komplex (včetně plaveckého bazénu) teplou vodou a osvětlení je realizováno pomocí LED technologie.^[19]

Na střechách hotelu a obchodních prostor jsou instalovány zelené střechy, které podporují biodiverzitu a zlepšují mikroklima v městském prostředí.^[19] Na střeše nižší budovy s hotelem jsou umístěny solární panely. Budova s hotelem získala certifikaci BREEAM na úrovni „Very Good“.^[16] Rezidenční část byla hodnocena úrovní 4 v rámci britského standardu „Code for Sustainable Homes“.^[17]

Mrakodrap se nachází ve čtvrti Bankside v obvodu Southwark. Stojí velmi blízko jižního břehu řeky Temže, nedaleko mostů Blackfriars Bridge a Blackfriars Railway Bridge. Lokalita je dobře dopravně dostupná. Nejbližší stanicí metra je Southwark na Jubilee Line nebo Blackfriars na Circle Line a District Line, která leží na opačné straně řeky. Ve stanici Blackfriars je dále možné využít železniční spojení Thameslink. V okolí budovy se nachází celá řada autobusových zastávek.^[21] Obyvatelům budovy slouží soukromé podzemní parkoviště. Návrh z roku 2012 počítal se 194 parkovacími místy.^[9] V podzemí je také k dispozici parkoviště pro jízdní kola, v roce 2012 se počítalo s prostorem pro 340 bicyklů.^[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu One Blackfriars na Wikimedia Commons
• Záznam v databázi skyscraperpage.com
• Posudek k návrhu z roku 2012 (Archivní kopie na Internet Archive.)

Zdroj