Omolon
| Omolon | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 1114 km |
| Plocha povodí | 113 000 km² |
| Světadíl | Asie |
| Pramen | |
|
Otajkačanský hřbet 62°43′9,12″ s. š., 157°31′8,76″ v. d. | |
| Ústí | |
|
Kolyma 68°42′29,16″ s. š., 158°41′50,28″ v. d. | |
| Protéká | |
 Rusko (Magadanská oblast, Čukotský autonomní okruh, Sacha)
| |
| Úmoří, povodí | |
| Severní ledový oceán, Východosibiřské moře, Kolyma | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Omolon (rusky Омолон, jakutsky Омолоон) je řeka v Magadanské oblasti, v Čukotském autonomním okruhu a v Jakutské republice v Rusku. Je dlouhá 1114 km. Povodí řeky je 113 000 km².
Etymologie
Název řeky se překládá z jakutštiny jako Dobrá řeka.[1]
Průběh toku
Pramení na Otajkačanském hřbetu v Kolymské vysočině. Protéká úzkou horskou dolinou, která se pod pravým přítokem Kegali rozšiřuje a tok se rozděluje na jednotlivá ramena. Níže se podél řeky v délce desítek až stovek kilometrů táhnou porosty pelyňku. Ústí zprava do Kolymy. Při ústí řeky leží hrob geologa Ivana Čerského, který do oblasti jako jeden z prvních pronikl. Jeho hrob je vyznačen výrazným kamenným obeliskem.[2]
Přítoky
- zleva – Kedon
- zprava – Molongda, Oloj, Olojčan
Vodní režim
Zdrojem vody jsou sněhové a dešťové srážky. Zamrzá v říjnu a rozmrzá na konci května až na začátku června. Na horním toku promrzá až do dna a vytvářejí se na něm obrovská náledí.
Využití
Na dolním toku je řeka splavná. Vodní doprava je možná od přístavu Ščerbakove v délce 600 km.
Odkazy
Reference
- ↑ Омолон – самый западный посёлок Чукотки — Общество. goarctic.ru [online]. [cit. 2023-01-18]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ USTIJEV, Jevgenij Konstantinovič. U pramenů Zlaté řeky. 1. vyd. Praha: Orbis, 1976. 262 s. (Cesty). S. 8.
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Омолон“.
