Olav Rytter

Olav Rytter
Narození 29. ledna 1903
Kristiansund
Úmrtí 7. června 1992 (ve věku 89 let)
Alma mater Univerzita v Oslu
Povolání jazykovědec, novinář a překladatel
Zaměstnavatelé Organizace spojených národů
NRK
Ocenění Norwegian Arts Council's Translation Award (1975)
Medaile 70. výročí narození krále Haakona VII.
Medaile svobody krále Kristiána X.
Medaile za obranu 1940–1945
Řád Bílého lva
… více na Wikidatech
Rodiče Henrik Rytter
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olav Rytter (29. ledna 1903 Kristiansund – 7. června 1992 Oslo) byl norský filolog, novinář, diplomat a lingvista. Nejvíce známý se stal během druhé světové války, kdy pracoval v norském oddělení BBC. V letech 1928 až 1935 byl lektorem norštiny v Praze a Varšavě, v letech 1948 až 1953 byl ředitel informačního střediska OSN v Praze.[1] Byl také překladatelem z češtiny do norštiny a zasloužil se o rozvoj česko-norských vztahů ve 20. století. V norském tisku byl výrazným popularizátorem české literatury.

Život

Narodil se do rodiny spisovatele a překladatele Henrika Ryttera. V roce 1921 absolvoval Kristiania katedralskole (dnes Oslo katedralskole), následně studoval klasickou filologii a indoárijské jazyky na univerzitě v Oslu.[2] U Olafa Brocha studoval také slovanské jazyky, konkrétně češtinu a ruštinu, a zajímal se o nově vzniklé slovanské státy, především Polsko, Československo a Jugoslávii. V roce 1928 získal roční stipendium, a odjel tak studovat na univerzitu Karlovu. Poté, co se rozhodl studium francouzštiny vyměnit za češtinu, bylo mu stipendium o dva roky prodlouženo (klasickou filologii si ponechal jako vedlejší obor).[3] V roce 1931 si jako téma své magisterské práce vybral osobnost Aloise Jiráska a rozbor jeho Husitské trilogie (Alois Jirasek. Ein karakteristikk med hovudgrunnlag i Husitt-trilogien). Po obhájení práce se na dva roky vrátil do Prahy jako novinář na volné noze a dál studoval českou historii s velkým důrazem na dění kolem Tomáše Garrigue Masaryka. Za jeho podpory byla přeložena díla různých norských autorů (např. Olava Duuna, Tarjeie Vesaase či Nordahla Griega).[3] V roce 1930, v době svých studií a pobytu v Praze, přeložil vůbec první české beletristické dílo do norštiny, a to román Psohlavci Aloise Jiráska (nor. Stormtid). Vzhledem ke svému původu překládal do nové norštiny. V letech 1933–1935 působil jako lektor norštiny ve Varšavě, poté se vrátil do Norska jako specialista na slovanské jazyky a střední Evropu.[4] V roce 1938 se stal docentem slavistiky na Univerzitě v Oslu.[5] V témže roce začal působit v norském rozhlase NRK a byl v něm zaměstnán až do roku 1946 (v letech 1940–1944 se sídlem v Londýně, odkud spolupracoval i jako hlasatel exilového vysílání BBC).[6] Dne 1. února 1948 mu bylo nabídnuto místo vedoucího Informačního centra OSN v Praze pro Československo a do roku 1950 i pro Jugoslávii, které 2. března 1948 přijal.[7] Vedoucím tohoto centra byl pět let. Ve službách OSN zůstal až do roku 1963. Mezitím byl vedoucím informačních center i v Jakartě (1953–1956), Teheránu (1956–1959) a Káhiře.[2] V roce 1963 se stal šéfredaktorem časopisu (psaného v nové norštině) Dag og Tid a po osmi letech se stal jeho zahraničním zpravodajem. Byl silným zastáncem vystoupení Norska z NATO.[6]

Do Československa se často vracel. V Československu byl i v době okupace vojsky Varšavské smlouvy, z čehož vzniklo jeho vysoce aktuální dílo Československé drama.[8] Jako specialista na jazyky překládal i z ruštiny (Evžen Oněgin), ze sanskrtu (Šakuntula), ze staroindičtiny (Rgvéda) či starořečtiny (Anabasis).

Ovládal francouzštinu, angličtinu, němčinu, latinu, starořečtinu, češtinu, polštinu, ruštinu a staroindičtinu. Pasivně znal srbochorvatštinu, ukrajinštinu, bulharštinu, slovenštinu a makedonštinu.[9]

Dílo

Překlady z češtiny

Bibliografie

  • Slavisk målreising: upphavet til dei moderne slaviske litteraturmåla (1934) – Slovanská jazyková obroda: vznik moderních slovanských řečí
  • Frå Nybergsund til Honnørbygga (1946) – Od Nybergsundu po Honnøbygdu
  • Vietnam i går, i dag – i morgon? (1966) – Vietnam včera, dnes – zítra?
  • Russisk poesi: fra Igor-kvadet til Jevtusjenko i nordisk gjendikting (1966) – Ruská poezie: od Slova o pluku Igorově po Jevtušenka v norském překladu
  • Det tsjekkoslovakiske drama (1968) – Československé drama

Ocenění

  • Je držitelem Řádu Bílého lva za občanské zásluhy. V. třída mu byla propůjčena v roce 1935, IV. třída v roce 1947, a to především za jeho překlady, odborné publikace týkající se Československa, rozšiřování československé kultury a literatury v Norsku a další projevy „přátelství a oddanosti k Československé republice“.
  • Za svou činnost během druhé světové války obdržel Deltakarmedaljen („Účastnická medaile“), Kong Christian den Tiendes frihedsmedaille („Medaile míru krále Kristiána X.“) a sovětskou medaili Za pobjedu 1945.

Reference

  1. ↑ Olav Rytter - životopis, informace o spisovateli [online]. Československá bibliografická databáze [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b GREPSTAD, Jon. Olav Rytter - Allkunne. www.allkunne.no [online]. 2019-05-08 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (norsky) 
  3. ↑ a b LEGREID, Erling. Syn og segn - Olav Rytter – Ein brysam intellektuell? [online]. Det Norske Samlaget., 1986 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (norsky) 
  4. ↑ DAHL, Hans Fredrik. Olav Rytter [online]. Norsk biografisk leksikon, 2020-02-25. Dostupné online. (norsky) 
  5. ↑ Archiv kanceláře prezidenta republiky (kart. 38, sign. B 950/47)
  6. ↑ a b Olav Rytter [online]. Norsk biografisk leksikon, 2020-10-19 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (norsky) 
  7. ↑ Olav Rytter sjef for FN-informasjonen i Praha [online]. 45 (84) s. 1.: Fremover, 1948-04-14. (norsky) 
  8. ↑ RYTTER, Olav. Det tsjekkoslovakiske drama [online]. Kalifornská univerzita: Norske samlaget, 1968, rev. 2009-05-15 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (norsky) 
  9. ↑ DYBING, Svein. Frå krig til fred med Olav Rytter. [s.l.]: Frå krig til fred med Olav Rytter, 1978. S. 19. (norsky) 

Literatura

  • RYTTER, Olav. Det Tsjekkoslovakiske Drama. Oslo: Det Norske Samlaget, 1968. (norsky) 
  • RYTTER, Olav. Slavisk målreising: upphavet til dei moderne slaviske litteraturmåla. Oslo: Det Norske Samlaget, 1934. 150 s. (norsky) 

Externí odkazy

Zdroj