Okučani
| Okučani | |
|---|---|
 Rohový dům v Okučanech
| |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°15′37″ s. š., 17°11′56″ v. d. |
| Nadmořská výška | 116 m n. m. |
| Stát |
 Chorvatsko
|
| Župa | Brodsko-posávská |
| Opčina | Okučani |
  Okučani
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 3 477 (2011) |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 35430 |
| Označení vozidel | NG |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okučani (v srbské cyrilici Окучани, maďarsky Okucsány) je opčina, nacházející se v Brodsko-posávské župě v Chorvatsku. Žije zde 1594 obyvatel (76 % Chorvatů a 21 % Srbů). Je to jedno z mála sídel nacházejících se poblíž dálnice A3 v úseku mezi Novskou a Novou Gradiškou. Severně od Okučani se nachází kopec Psunj, jižně pak řeka Sáva a Bosna a Hercegovina.
Okučani je sídlem stejnojmenné općiny, do které patří dalších 16 sídel.
Historie
Historické dokumenty z roku 1334 dokládají existenci několika římskokatolických kostelů v okolí řeky Sloboština, která protéká Okučani. S příchodem Turků (v 30. letech 16. století) se do oblasti začalo stěhovat obyvatelstvo, jak muslimové, tak i pravoslaví, a to především z oblasti Bosny a Hercegoviny.
Pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla byl zbořen za druhé světové války a po ní nahrazen nově postaveným chrámem sv. Demetria. Římskokatolický kostel z roku 1906 byl zbořen v roce 1992 za Chorvatské války za nezávislost, namísto něj byl v letech 1996 až 2003 postaven nový kostel sv. Víta.
V předvečer rozpadu Jugoslávie bylo Okučani místem dramatických nacionalistických manifestací, především srbského obyvatelstva. Spolu s Pakracem bylo Okučani považováno za jedno z center srbského osídlení v západní Slavonii. Na přelomu ledna a února 1991 bylo nejprve vyčleněno z opčiny Nova Gradiška (a přičleněno opčině Pakrac). Později[kdy?] byla vyhlášena samostatná opčina Okučani. V srpnu 1991 pak bylo Okučani připojeno k SAO Západní Slavonie. Ještě v témže měsíci uskutečnili ozbrojení civilisté několik útoků proti chorvatským milicionářům.
SAO západní Slavonie se později stala později součástí Republiky Srbská Krajina. Přes obec a její území se několikrát přehnaly těžké boje a samotná proto byla těžce poškozena. V roce 1995 byla dobyta chorvatskou armádou během tzv. operace Blesk. Na začátku května velká část Srbů Okučani opustila. Srbové, kteří ještě před válkou tvořili 90 % obyvatelstva Okučani, tak představují nyní menšinu.[1] Na jejich místo přišli především váleční uprchlíci z řad Chorvatů, kteří byli vystaveni útokům ze strany srbských ozbrojenců.
Ekonomika a doprava
Hospodářská aktivita Okučani a okolí závisí především na zemědělství. Vzhledem k válečným škodám a pomalé obnově jsou však možnosti města i nadále velmi omezené. Velkým přínosem pro město je kromě dálnice i železniční spojení (trať Záhřeb - Bělehrad). Na území opčiny se však nenachází žádný podnik, který by železnici využíval (např. prostřednictvím vlečky apod.).
Obyvatelstvo
| Národnost | 1991 | 1981 | 1971 | 1961 |
| Srbové | 1.642 | 1.222 | 1.278 | |
| Jugoslávci | 184 | 468 | 65 | |
| Chorvati | 287 | 292 | 340 | |
| Albánci | 8 | 2 | ||
| Bosňáci | 7 | 14 | ||
| Makedonci | 4 | 3 | ||
| Černohorci | 3 | 5 | ||
| Slovinci | 5 | |||
| Maďaři | 2 | |||
| ostatní/neznámé | 154 | 43 | 48 | |
| Celkem | 2.267 | 2.047 | 1.762 |
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Okučani na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky općiny Okučani (chorvatsky)
