Oettingenský palác

Oettingenský palác
Oettingenský palác
Oettingenský palác
Základní informace
Sloh Baroko
Architekti Zřejmě František
Maxmilián Kaňka
Výstavba po 1548
Přestavba 1723 (do současné podoby)
Materiál Zdivo
Stavebník Ladislav II. Popel z Lobkovic
Další majitelé Lobkovicové
Öttingen-Wallersteinové
Současný majitel Hlavní město Praha
Poloha
Adresa Josefská 34/6
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, Malá Strana, ČeskoČesko Česko
Ulice Josefská a Letenská
Souřadnice 50°5′18,6″ s. š., 14°24′20,16″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 38985/1-530 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oettingenský (Öttingenský) palác (někdy nazývaný i Lobkovický dům) je památka nacházející se v ulici Josefská 34/6, na Malé Straně v Praze. Renesanční stavba s gotickým jádrem, přestavěná na barokní palác a později ještě klasicistně upravená, je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1][2]

Historie a popis

Oettingenský palác (vpravo) z Josefské ulice, vzadu kostel sv. Tomáše
Zadní strana Oettingenského paláce z Letenské ulice

První zmínky o zástavbě v místě dnešního paláce jsou z roku 1406. Gotický dům, jehož existenci dokazují dochované sklepy, však byl zničen za husitských bouří. V roce 1456 obec poskytla parcelu k nové výstavbě. Nějakou dobu v novém domě fungovala jatka.

V roce 1548 dům získal maršálek Ladislav z Lobkovic, který tu nechal vybudovat renesanční palác; jeho rod vlastnil dům další dvě století. V 17. století byl dům propojen chodbou s oratoří kostela sv. Tomáše, s nímž sousedí na severní straně; na jižní straně byl v letech 1686–1692 postaven kostel sv. Josefa. Vrcholně barokní přestavbu po požáru v roce 1723 zřejmě provedl stavitel Antonín Ritžich podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky, který byl v té době ve službách Lobkoviců.

V roce 1841 dům koupil kníže Bedřich Oettingen-Wallerstein (1793–1842). V roce 1887 bylo ve dvoře přistavěno klasicistní dvoupatrové křídlo. V roce 1898 získala objekt malostranská obec, která zde zřídila gymnasium. Později byl palác přeměněn na nájemní dům.

V roce 1927 byl vedle tehdejšího průjezdu v Letenské ulici mezi palácem a kostelem sv. Tomáše proražen v domě průchod pro pěší, ten pak byl v roce 1948 změněný na průjezd pro dopravu. Současně byl z původního domovního průjezdu upraven nový průchod.

Objekt má nepravidelný půdorys, k hlavní budově s úzkým dvorkem je na východní straně novodobým křídlem připojen barokní objekt původních stájí a dvůr mezi trakty ohraničuje u Letenské ulice zeď. Architektonicky zajímavé je asymetrické hlavní průčelí na západní straně v Josefské ulici. Dekoruje ho v přízemí pásová rustika, ve středním poli je barokní portál (vlevo od něj je pravoúhlý novodobý průjezd). Patra jsou členěna vertikálně pilastry iónského řádu, okna v prvním patře mají suprafenestry s kartušemi. Dvouosý střední rizalit je mělký s trojúhelným štítem, po jeho stranách je dvojice vikýřů.

V paláci sídlí mj. Česká komora architektů.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-04-11]. Identifikátor záznamu 150996 : Oettingenský palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy: operativní příruční seznam. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 120. 

Literatura

  • POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1988. 397 s. S. 74, obr. 67. 
  • VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Redakce Jaroslav Havel. 1. vyd. Svazek 3. Praha: Academia, 1999. 4 svazky (840 s.). ISBN 80-200-0771-7. Kapitola Malá Strana (III.). 
  • FRITZ, Miloš. Stará Praha štětcem a objektivem. 1. vyd. Praha: Grada, 2017. 224 s. ISBN 978-80-247-5398-0. S. 131. 

Externí odkazy

Zdroj