Odpočívající Kristus ze Seebergu

Odpočívající Kristus ze Seebergu
Odpočívající Kristus ze Seebergu (kolem r. 1509)
Odpočívající Kristus ze Seebergu (kolem r. 1509)
Popis
Materiál dřevo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Odpočívající Kristus ze Seebergu s donátorkou z rodu Zedwitzů (kolem r. 1509) je jednou ze čtyř soch stejného námětu v chebských sbírkách. Autorem byl patrně anonymní Mistr Madony z Kamenné ulice, jehož velká řezbářská dílna měla sídlo v Chebu; díla z ní pocházející mají nezaměnitelný rukopis. Socha je zapůjčena do Galerie výtvarného umění v Chebu z Městského muzea Františkovy Lázně.

Historie díla

Socha byla nalezena v interiéru hradního kostela sv. Wolfganga v Seebergu. Do kostela sv. Wolfganga se mohla dostat až druhotně, např. z Libé nebo Neubergu u Aše, které patřily Zedwitzům. Donátorkou byla s velkou pravděpodobností Magdalena Sack von Mühldorf, druhá manželka Veitha von Zedwitz na Neubergu u Aše, který zemřel roku 1509.[1]

Popis a zařazení

Dřevěná plně plastická socha 132 x 69 x 53 cm, vzadu opracovaná, se zbytky původní polychromie, inv. č. S 83. Chybí prsty pravé nohy a většina trnů v trnové koruně. U nohou Krista je erb, identifikovaný dle zachovaných zbytků barev jako erb rodiny Zedwitzů. Vedle erbu je malá klečící postava donátorky s hlavou pokrytou vdovským čepcem, která drží v sepjatých rukách velký růženec. Restaurovali B. Zemánek (1974) a J. Živný (1986).

Rozkročený Kristus sedí na zelené skále a pravou rukou, opřenou loktem o koleno, si podpírá hlavu. Kompozici vyvažuje levá ruka, kterou se opírá o stehno. Pohledem směřuje k podstavci, kde je zobrazena klečící donátorka. Anatomie nahého těla s naznačenými svaly a kostmi je povšechná a objem je veden spíše do šířky. Trojúhelníkovou tvář se širokým čelem a silným nosem rámují vousy a dlouhé prameny vlasů.[2] Provedení detailů odpovídá chebské dílně, dříve spojované s Mistrem Madony z Kamenné ulice. K rozpoznávacím znakům dílny patří širší neklenuté nehty, přesahující konečky prstů na rukou i nohou, plastické kontury očí a charakteristická řezba vlasů.[1]

Ze stejné dílny pocházejí i tři další sochy odpočívajících Kristů, zpracované podle stejného schématu. Ševčíková tyto práce spojila s tzv. Mistrem Oplakávání z Ostrohu,[3] ale podle Vykoukala k tomu není důvod, protože samotný reliéf Oplakávání je oproti soše Odpočívajícího Krista ze Seebergu méně kvalitní řezbou průměrné dílenské kvality.[4]

Většina soch Odpočívajícího Krista vznikla kolem roku 1500 a v první čtvrtině 16. století, v předvečer reformace. Nejvíce jich je zachováno v oblasti severozápadních Čech a v Sasku, které byly reformací silně zasaženy. Kristus je zobrazen v konkrétním okamžiku jeho pozemského utrpení, kdy cestou na Golgotu odpočívá při vlečení kříže. Věřícímu je tak představen ve své lidské přirozenosti a vybízí ho k rozjímání.[2]

Jiná díla

  • Odpočívající Kristus z Horních Loman[5]
  • Odpočívající Kristus z Aše[6]
  • Odpočívající Kristus (z kostela sv. Václava, dominikánský klášter v Chebu?)[2]
  • Odpočívající Kristus z Chlumu nad Ohří (soukromý majetek)[7]
  • Ukřižovaný z Pomezí, kostel sv. Jakuba většího, Cheb (od 2. světové války je dílo nezvěstné)[5]
  • Odpočívající Kristus, Cheb (počátek 16. stol.)

    Odpočívající Kristus, Cheb (počátek 16. stol.)

  • Sochy Odpočívajících Kristů, GVU Cheb

    Sochy Odpočívajících Kristů, GVU Cheb

Reference

  1. ↑ a b Vykoukal J, 2009, s. 194-196
  2. ↑ a b c Vykoukal J, 2009, s. 192-193
  3. ↑ Ševčíková J, 1975, s. 62
  4. ↑ Vykoukal J, 2009, s. 215
  5. ↑ a b Vykoukal J, 2009, s. 197
  6. ↑ Vykoukal J, 2009, s. 198-199
  7. ↑ Ševčíková J, 1975, s. 63, kat. č. 59

Literatura

  • Jiří Vykoukal (ed.), Umění gotiky na Chebsku, Galerie výtvarného umění v Chebu 2009, ISBN 978-80-85016-92-5
  • Marion Tietz-Strödel, Die Plastik in Eger von den frühen Gotik bis zur Renaissance, in: Lorenz Schreiner (ed.), Kunst in Eger. Stadt und Land, Wien, München 1992, s. 278
  • Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975

Zdroj