Ochnovité

Jak číst taxoboxOchnovité
alternativní popis obrázku chybí
Ochna thomasiana
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
(jako Medusagyne oppositifolia)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď ochnovité (Ochnaceae)
DC., 1811
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ochna thomasiana
Ouratea brevicalyx
Medusagyne oppositifolia

Ochnovité je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpígiotvaré (Malpighiales).

Charakteristika

Keře a stromy, méně často byliny nebo i liány se střídavými, vstřícnými nebo přeslenitými listy s palisty nebo bez palistů. Listy jsou nejčastěji jednoduché (pouze u několika rodů i zpeřené), na okraji zubaté, se zpeřenou žilnatinou. Květy jsou nejčastěji oboupohlavné, pravidelné nebo souměrné. Kalich je z 5 (vzácněji ze 4) lístků. Koruna je ze 3 až 5 (nebo až 10) volných plátků. Tyčinek je 5 až mnoho. Gyneceum je svrchní, ze 2 až 25 volných nebo srostlých plodolistů, nejčastěji na gynoforu. Plodem je pukavá nebo nepukavá tobolka, bobule, měchýřek nebo peckovice.

Čeleď zahrnuje asi 550 druhů ve 32 rodech. Vyskytuje se v tropech celého světa. Nejvíce zástupců čeledi Ochnaceae roste v nížinných pralesích a na savanách, některé rostou i v horských lesích, např. na stolových horách ve Venezuele.

Taxonomie

V průběhu aktualizací systému APG byly do čeledi Ochnaceae vřazeny čeledi Medusagynaceae (jediný druh Medusagyne oppositifolia, Seychely) a Quiinaceae (rody Froesia, Lacunaria, Quiina a Touroulia, asi 50 druhů v tropické Jižní Americe). Taxonomické vztahy k ostatním čeledím řádu malpígiotvaré (Malpighiales) jsou stále nejasné.

V Cronquistově systému byly všechny 3 zmíněné čeledi řazeny v řádu čajovníkotvaré (Theales).

Zástupci

  • klínor (Gomphia)
  • lofira (Lophira)
  • ochna (Ochna)
  • savagézie (Sauvagesia)[2]

Význam

Sauvagesia erecta je používána v brazilském bylinném léčitelství na oční potíže. Lophira alata je v Africe těžena pro dřevo. Některé druhy rodů Lacunaria a Quiina mají jedlé plody.

Seznam rodů

Adenarake, Blastemanthus, Brackenridgea, Campylospermum, Cespedesia, Elvasia, Euthemis, Fleurydora, Froesia, Godoya, Gomphia, Idertia, Indosinia, Krukoviella, Lacunaria, Lophira, Luxemburgia, Medusagyne, Ochna, Ouratea, Perissocarpa, Philacra, Poecilandra, Quiina, Rhabdophyllum, Rhytidanthera, Sauvagesia, Schuurmansia, Schuurmansiella, Testulea, Touroulia, Tyleria, Wallacea[3][4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  3. ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016 [cit. 2017-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-18. (anglicky) 
  4. ↑ BREMER, B. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG III. Botanical Journal of the Linnean Society. Říjen 2009, roč. 161, čís. 2. ISSN 1095-8339. 

Literatura

  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
  • Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0-226-28943-5.
  • Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VII). Timber Press, 2003. ISBN 1-930723-13-X
  • Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VIII). Timber Press, 2004. ISBN 1-930723-36-9

Externí odkazy

Zdroj