Občanská beseda (Olomouc)

Občanská beseda sídlila od roku 1871 v Besedním domě, budově na nároží Dolního náměstí a Kateřinské ulice; dům byl v roce 1881 a v roce 1913 přestavěn

Olomoucká Občanská beseda byla kulturní a vlastenecká organizace, založená v Olomouci v roce 1861 jako Slovanský čtenářský spolek. Ke změně názvu na Občanskou besedu došlo v roce 1871. Byla jednou z mnoha organizací tohoto jména v Česku. Setkat se lze rovněž s označením Olomoucká beseda nebo Katolická beseda.[1] Prvním předsedou spolku byl lékař a badatel František Jan Mošner.[2] Významnou úlohu hrál také gymnaziální profesor Josef Sytko a další.[3] Jednalo se o jeden z prvních českých vlasteneckých spolků v Olomouci a kromě pořádání přednášek, koncertů a dalších kulturních akcí organizoval také české emancipační snahy – manifestace za češtinu jako úřední jazyk či práci k založení Slovanského gymnázia.[4]

Historie

Spolek byl založen v Olomouci v roce 1861 jako Slovanský čtenářský spolek a prvním předsedou se stal ředitel nemocnice a profesor chirurgie František Mošner. Svou prací zajistil české společnosti ve městě „první slušný útulek“, když od dědiců tiskařské rodiny Skarnitzlů odkoupil dům na Dolním náměstí.[2] Prodej proběhl 30. dubna 1871. Dům jménem dědiců jej za 50 000 zlatých prodal advokát a politik Alois Pražák, manžel jedné ze Skarnitzlových dcer.[5] V tomto domě se usídlila také nově založená Občanská záložna, nejstarší český finanční ústav v Olomouci. Budova č. p. 109 stála na nároží Dolního náměstí a Kateřinské ulice, na místě, kde ve středověku stával dům U Bílého jednorožce;[6] v roce 1881 byl starší dům z roku 1674 stržen a nahrazen novostavbou z dílny architekta Karla Starého staršího.[7]

Již 11. února 1871 se spolek na valné hromadě dohodl, v souvislosti se sjednávaným nákupem, o změně názvu a proměnil se v Občanskou besedu.[8] Část jádra původního spolku se nedokázala smířit s přejmenováním a jako volné sdružení se začala scházet v hostinci U Černého orla, později dokonce vystupovala pod původním názvem.[9] Od března roku 1873 fungoval Slovanský čtenářský spolek jako oddělená organizace v domě U Zlatého Hanáka.[10]

Občanská beseda pořádala ve svých spolkových místnostech v Besedním domě společenské zábavy, koncerty a divadelní představení. Opakovaným kusem byl například komický výjev Koncert bengalského impresaria Vaška Kaňhala od Josefa Illnera, s hudbou od Antonína Javůrka.[11] Ve školním roce 1871–1872 hrozilo, že Slovanské gymnázium nebude mít pro výuku dostatek prostor, Občanská beseda proto vypomohla zapůjčením pěti místnosti v Besedním domě.[12]

Po zbudování Národního domu v roce 1888 ustoupila Občanská beseda z centra vlasteneckého dění a zastínily ji jiné spolky. Besední dům i nadále nabízel kulturní vyžití, postupně ale převládly jiné instituce – záložna, pojišťovna, hostinec, pivnice.[13] V roce 1913 byl stržen sousední dům, U Lva,[6] a budova Občanské záložny byla rozšířena a přestavěna v secesním stylu synem původního architekta, Karlem Starým mladším.[7]

Reference

  1. ↑ Drobné zprávy: Olomoucká občanská beseda. Našinec. Leden 1895, roč. 31, čís. 8, s. 3. 
  2. ↑ a b NEŠPOR, Václav. Dějiny města Olomouce. Olomouc: Votobia, 1998. 347 s. S. 244–245. 
  3. ↑ SMIŘICKÝ, Zdeněk. Josef Sytko (1828–1906), profesor Slovanského gymnázia v Olomouci, národní buditel. Vlastivědný věstník moravský. 2007, roč. 59, čís. 3, s. 227. ISSN 0323-2581. 
  4. ↑ AMBROS, Julius. Z malých kořenů: vzpomínky a úvahy z vývoje národního života v Olomouci. Olomouc: Julius Ambros, 1912. 768 s. S. 16–17. 
  5. ↑ KUBEŠOVÁ, Irena Marie. Budova někdejší Občanské záložny (nyní ČSOB) na Dolním náměstí v Olomouci. Střední Morava: kulturně historická revue. 2003, roč. 9, čís. 16, s. 79. ISSN 1212-1134. 
  6. ↑ a b KRYL, Tomáš. Procházky Olomoucí: Krok za krokem ulicemi města. Brno: CPress, 2018. 144 s. ISBN 978-80-264-1950-1. S. 21. 
  7. ↑ a b BISTŘICKÝ, Jan. Olomouc: průvodce městem a okolím. Olomouc: Votobia, 1998. 221 s. ISBN 80-7198-243-1. S. 96. 
  8. ↑ Ambros (1912), s. 56.
  9. ↑ Ambros (1912), s. 144–145.
  10. ↑ Ambros (1912), s. 242.
  11. ↑ Drobné zprávy: Olomoucká občanská beseda. Našinec. Duben 1871, roč. 3, čís. 30, s. 2. 
  12. ↑ SOSÍK, Antonín. K stému výroččí založení Slovanského gymnasia v Olomouci. In: DVOŘÁK, Jaromír. Pocta Slovanskému gymnasiu v Olomouci, 1867–1967. Olomouc: Střední všeobecnovzdělávací škola, 1967. S. 21.
  13. ↑ Občanskou besedu na Dolním náměstí znal také František Palacký. Olomoucký REJ [online]. Olomoucký REJ, 26. 7. 2015 [cit. 18.5.2022]. Dostupné online. 

Zdroj