Obležení Jasné Hory je malé, ale z hlediska vývoje švédsko-polské války přesto nesmírně důležité střetnutí. Začalo 18. listopadu 1655, když švédské jednotky pod velením Burcharda von der Lühnen oblehly opevněný klášter Jasná Hora, jednu z nejvýznamnějších svatyní Polska, a skončilo 27. prosince téhož roku, když Švédové vzdali obležení a od kláštera odtáhli.
Z hlediska vývoje války se obležení Jasné Hory ukázalo být katastrofálním omylem švédské strany - zákeřný útok na polskou národní svatyni, které byla Švédy předtím slíbena nedotknutelnost, rozběsnil polské veřejné mínění, což vedlo k řadě povstání proti švédské okupaci. Neschopnost švédské strany klášter dobýt pak účinek ještě umocnila, když se k pobouření přidalo obrovské nadšení a povstala většina Polska, což nakonec vedlo k vyhnání Švédů ze země.
Obraz v kultuře
Obležení Jasné Hory připomíná celá řada uměleckých děl, knih a filmů, z nichž světovou proslulost má zejména Sienkiewiczova Potopa a její zfilmování.
Externí odkazy
Zdroj
Poslední aktualizace obsahu: 2024-03-15 22:42:57
Zdroj: Wikipedia (autoři článku Obležení Jasné Hory)
Licence textu: CC-BY-SA-3.0 Unported
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.