Obležení Homsu

Obležení Homsu
konflikt: Občanská válka v Sýrii
Hořící budova v Homsu (2011/2)
Hořící budova v Homsu (2011/2)
Trvání květen 2011 [1] – květen 2014 [2][3]
Místo Homs, Sýrie
Souřadnice 34°43′51″ s. š., 36°42′34″ v. d.
Výsledek vítězství Syrské armády [3]
Strany
Svobodná syrská armáda
(vlajka chybí) Islamistická fronta
(vlajka chybí) Fronta an-Nusrá 		Syrská arabská republika

Hizballáh
(vlajka chybí) SSNS

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obležení Homsu bylo střetem mezi syrskou armádou a syrskou opozicí ve městě Homs.

Obležení

2011 - 2012

Od poloviny března roku 2011 v Sýrii začínají povstání a protesty proti diktátorovi Bašáru al-Asadovi. Prezident Sýrie Bašár al-Asad tak začal násilně obléhat města se spiklenci a hromadně je zavírat[4], což vyvolalo rychlé povstání v jiných městech, jako je právě Homs.

Postupem času roku 2011 se město Homs stalo známým bojištěm, a proto ho navštívili arabští pozorovatelé, kteří kladli za cíl ukončit kruté boje v Sýrii. Tanky Syrské armády se sice stáhly nebo byly ukryty, ale na konci ledna roku 2012 mise skončila neúspěchem, z důvodu velké nesnášenlivosti a neukončení silného odporu proti Bašáru al-Asadovi syrskou opozicí[5], a proto se město stalo znovu bojištěm.[6]

V lednu 2012 Asad nasadil do bojů proti syrské opozici ve městě i chemické zbraně.[7]

V únoru 2012, po neúspěchu mise, začala ofenzíva syrské armády, která měla odpor Homsu zlomit. V březnu roku 2012 probíhaly tvrdé a stále častější střety mezi armádními a rebelskými jednotkami.[8][9][10][11] Výsledek ofenzívy dopadl tak, že bylo zabito mnoho prodemokratických rebelů, popřípadě islamistů i civilistů, a tím syrská armáda dokázala mít pod kontrolou 70 % ulic města. Zbytek roku 2012 zůstal patovým, avšak syrská armáda pořádala cyklické útoky, které často vyhrávala, ale stále neovládla celé město.

2013 - 2014

Na začátku roku 2013 boje ve městě ustávaly, ale úplně neskončily.[12] Rebelové z Homsu měli ale v polovině roku 2013 na mále, protože se vítězství začalo přikloňovat k Asadově armádě.[13][14] Tou dobou už se rebelové drželi jen v některých čtvrtích města.[15] Povstalci byli v září 2013 odříznutí od léků a jídla, ale syrská armáda zakázala do obklíčených čtvrtí kohokoliv pouštět[16], přesto se rebelové odmítli vzdát.[17] Do října 2013 se povstalci dokázali přesouvat a organizovat přes tunely, ale syrská armáda všechny vchody do tunelů zničila, takže jsou rebelové od této fáze ve městě zcela obklíčeni.

25. ledna 2014 začalo jednání mezi syrskou vládou a opozicí[18], podle kterého ženy a děti mohly opustit město. Muži ale museli armádě nahlásit svoje jména.[19] 6. února (2014) se syrská vláda s opozicí dohodla na humanitární pomoc pro homské obyvatele, tedy na třídenním ukončení palby.[20][21] Následujícího dne začala evakuace.[22][23] Příměří bylo ale prodlouženo o další tři dny, aby došlo k evakuaci dalších obyvatel.[24] Sýrie začala vyslýchat muže, kteří odcházejí z obklíčení (z ulic držených povstalci).[25] Některé vyslýchané muže odvezla syrská armáda neznámo kam.[26] Příměří bylo nakonec ujednáno do půlnoci 15. února[27], díky čemuž byla evakuována zhruba polovina civilistů.[26] Evakuace civilistů z částí města ovládané rebely však zcela neskončila, ale boje se nezastavily, a tak se z obklíčení začali dostávat další obyvatelé, kteří ale byli pod palbou.[28]

Situace v Homsu v dubnu 2014

Známým se ve městě stal Frans van der Lugt, který natáčel videa na Youtube, za účelem upozornit na humanitární krizi v obleženém městě, ale 7. dubna (2014) byl zavražděn neznámými muži.[29] Tato zpráva otřásla světem, jelikož byl snad posledním Evropanem žijícím v centru města, zpráva ranila i papeže Františka.[30] Na rozdíl od února a března, kdy probíhaly úspěšné humanitární akce, byl duben podstatně horší.[31] Na konci dubna roku 2014 se an-Nusrá přihlásila k pumovému útoku, který zabil asi 100 lidí, z nichž bylo asi 80 civilisti. Jedná se o nejkrvavější incident za celé tři roky v Homsu.[32] Od 5. května platí v Homsu příměří, které mělo připravit rebely na dohodnuté stáhnutí z města.[33] 7. května se po více než třech letech rebelové stahují z Homsu.[34][35] Do 9. května 2014 se všichni rebelové z města stáhli.[36]

Následky

První demonstrace začaly na počátku Arabského jara i v tomto městě. Homs bylo jedno z prvních a nejkrutějších bojišť v Sýrii. V provincii Homs po provincii Halab zemřelo od března 2011 do listopadu 2013 nejvíce dětí.[37]

Reference

  1. ↑ [1]
  2. ↑ [2][nedostupný zdroj]
  3. ↑ a b [3]
  4. ↑ Archivovaná kopie. zpravy.tiscali.cz [online]. [cit. 2016-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  5. ↑ [4]
  6. ↑ [5]
  7. ↑ [6]
  8. ↑ [7]
  9. ↑ [8]
  10. ↑ [9]
  11. ↑ [10]
  12. ↑ [11]
  13. ↑ Archivovaná kopie. www.ac24.cz [online]. [cit. 2016-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-26. 
  14. ↑ [12]
  15. ↑ [13]
  16. ↑ [14]
  17. ↑ Archivovaná kopie. www.literarky.cz [online]. [cit. 2016-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-26. 
  18. ↑ [15]
  19. ↑ [16]
  20. ↑ [17]
  21. ↑ [18]
  22. ↑ [19]
  23. ↑ [20]
  24. ↑ [21]
  25. ↑ [22]
  26. ↑ a b [23]
  27. ↑ [24]
  28. ↑ Archivovaná kopie. literarky.cz [online]. [cit. 2016-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-26. 
  29. ↑ [25]
  30. ↑ [26]
  31. ↑ [27]
  32. ↑ [28]
  33. ↑ [29]
  34. ↑ [30]
  35. ↑ [31]
  36. ↑ [32]
  37. ↑ [33]

Zdroj