Obléhání Bělehradu (1688) se odehrálo během tzv. Velké turecké války. Ta začala roku 1683, po úspěšném odražení tureckého obléhání Vídně.
Obléhání Bělehradu započalo 28. července 1688 a bylo ukončeno 6. září téhož roku. Vrchním velitelem byl jmenován Maxmilián II. Emanuel a velel 35 000[1] pěších a měl k dispozici 98 děl.
Vojsko oblehlo Bělehrad a 11. srpna obsadil Stahremberg[1] s předvojem 3000 mužů předměstí. 17. srpna byly skončeny obléhací práce a 25. srpna začalo bombardování města. Dne 4. září byly vystříleny dva průlomy a chystal se konečný útok a v této chvíli zapálila turecká střela císařskou prachárnu. Po této události byl útok odložen na 6. září a krátce na to se posádka Bělehradu vzdala.
Osmanská vojska dobyla Bělehrad zpět v roce 1690.
Odkazy
Reference
-
↑ a b Drnek (2010), s. 19.
Literatura
-
DRNEK, Jan; VONDROVSKÝ, Václav. Hoši jako květ. Plzeň: Občanské sdružení STREET, 2010. ISBN 978-80-254-6937-8. S. 301.
Externí odkazy
Zdroj
Poslední aktualizace obsahu: 2024-03-27 11:15:52
Zdroj: Wikipedia (autoři článku Obléhání Bělehradu (1688))
Licence textu: CC-BY-SA-3.0 Unported
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.