Obhájce lidských práv

Obhájce lidských práv (nazýván také jako aktivista za lidská práva) je osoba, která se individuálně nebo kolektivně zasazuje o podporu nebo ochranu lidských práv.[1] Obhajoba lidských práv není vázána jako aktivita na profesi jedince, může se jednat o profesní náplň či o dobrovolnou, volnočasovou aktivitu.

Legislativní zaštítění

Dne 9. prosince 1998 vydala Organizace spojených národů Deklaraci o obráncích lidských práv, aby legitimizovala jejich pozici při aktivitách v oblasti lidských práv.[2] Toto označení se začalo používat poté, co Valné shromáždění OSN vydalo Deklaraci o právu a odpovědnosti jednotlivců, skupin a orgánů společnosti prosazovat a chránit všeobecně uznávaná lidská práva a základní svobody (známá jako A/RES/53/144, 1998, Deklarace o obráncích lidských práv).[3] Definice pojmu je v případě tohoto dokumentu široká, zahrnuje každého, kdo prosazuje nebo hájí lidská práva.[4] Ustanovení pozice podpořil informační list č. 29 vydaný v roce 2004 vydaný Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva.[5] Deklarace není právně závazná.

Vzdělání

Informační list č. 29 vydaný v roce 2004 vydaný Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva uvádí, že k funkci není vyžadována žádná oficiální kvalifikace, pouze přijetí étosu univerzálnosti lidských práv a nenásilného chování.[6] Vzdělání může být výhodné při obhajobě práv konkrétních skupin (žen dětí, domorodců).[7]

Ohrožení plynoucí z aktivismu

Aktivismus za lidská práva může být důvodem represivních opatření proti jedincům i kolektivům ze strany soukromých i státních složek.[8] Tato opatření mohou mít různou formu, povahu a stupeń ohrožení - od státních výhružek po skutečné usilování o život. V roce Organizace Front Line Defenders uvádí, že v roce 2020 bylo ve 25 sledovaných zemích zjištěno 331 vražd obhájců lidských práv spojených s výkonem jejich aktivismu.[9] Některé hrozby jsou specifické dle oblasti, ve které se aktivisté angažují. Deklarace zároveň definuje povinnost státu chránit obhájce lidských práv před násilím, odvetou a zastrašováním v důsledku jejich práce v oblasti lidských práv.[10]

Český kontext

V České republice působí jak mezinárodní, tak vnitrostátní organizace bojující za lidská práva. Většinou mají neziskovou formu. Mezi nejznámější zahraniční organizace působící na území ČR řadíme Amnesty International, Human Right Watch a Freedom House.[11] Dále zde působí také vnitrostátní organizace - Český helsinský výbor či Člověk v tísni.[12]

Zdroje

  1. ↑ Human rights defenders under threat – A shrinking space for civil society. Amnesty International [online]. 2017-05-16 [cit. 2025-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Declaration on the Right and Responsibility of Individuals, Groups and Organs of Society to Promote and Protect Universally Recognized Human Rights and Fundamental Freedoms. OHCHR [online]. [cit. 2025-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Declaration on the Right and Responsibility of Individuals, Groups and Organs of Society to Promote and Protect Universally Recognized Human Rights and Fundamental Freedoms. OHCHR [online]. [cit. 2025-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Protecting human rights defenders at risk. Příprava vydání Alice M. Nah. First edition. vyd. Abingdon, Oxon New York, NY: Routledge 1 s. (Routledge studies in human rights). ISBN 978-1-138-39261-8, ISBN 978-0-429-40211-1. 
  5. ↑ Fact Sheet No. 29: Human Rights Defenders: Protecting the Right to Defend Human Rights. OHCHR [online]. [cit. 2025-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Document 2 Report of the Special Rapporteur on the situation of human rights defenders, Margaret Sekaggya: Addendum: Mission to Ireland (19–23 November 2012) :. [s.l.]: Hart Publishing Dostupné online. ISBN 978-1-78225-783-7, ISBN 978-1-5099-0046-6. 
  7. ↑ BILLE LARSEN, Peter; LE BILLON, Philippe; MENTON, Mary. Understanding and responding to the environmental human rights defenders crisis: The case for conservation action. Conservation Letters. 2021-05, roč. 14, čís. 3. Dostupné online [cit. 2025-07-01]. ISSN 1755-263X. doi:10.1111/conl.12777. (anglicky) 
  8. ↑ NAH, A. M.; BENNETT, K.; INGLETON, D. A Research Agenda for the Protection of Human Rights Defenders. Journal of Human Rights Practice. 2013-11-01, roč. 5, čís. 3, s. 401–420. Dostupné online [cit. 2025-07-01]. ISSN 1757-9619. doi:10.1093/jhuman/hut026. (anglicky) 
  9. ↑ BILLE LARSEN, Peter; LE BILLON, Philippe; MENTON, Mary. Understanding and responding to the environmental human rights defenders crisis: The case for conservation action. Conservation Letters. 2021-05, roč. 14, čís. 3. Dostupné online [cit. 2025-07-01]. ISSN 1755-263X. doi:10.1111/conl.12777. (anglicky) 
  10. ↑ Declaration on human rights defenders. Dostupné z: english.pdf
  11. ↑ Odkazy z oblasti lidských práv. mzv.gov.cz [online]. [cit. 2025-07-01]. Dostupné online. 
  12. ↑ Odkazy z oblasti lidských práv. mzv.gov.cz [online]. [cit. 2025-07-01]. Dostupné online. 

Zdroj