Obština Kričim

Obština Kričim
Община Кричим
Obština na mapě Bulharska
Obština na mapě Bulharska
Poloha
Souřadnice
Stát BulharskoBulharsko Bulharsko
oblast Plovdivská
Administrativní dělení 1 město
Obština Kričim na mapě
Obštiny v Plovdivské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 54,9 km²
Počet obyvatel 8 409 (2011[1])
Hustota zalidnění 153,2 obyv./km²
Správa
Starosta Atanas Kalčev
Oficiální web www.krichim.bg
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obština Kričim (bulharsky Община Кричим) je bulharská jednotka územní samosprávy v Plovdivské oblasti. Leží ve středním Bulharsku, zčásti na severovýchodních svazích Západních Rodopů, zčásti na jejich úpatí přecházejícím v Hornothráckou nížinu. Obština je totožná s městem Kričim a kromě něj nezahrnuje žádná jiná sídla. Žije zde zhruba 8 tisíc stálých obyvatel.

Sídla

Obština má jediné sídlo – město Kričim.

Sousední obštiny

Růžice kompasu   Stambolijski Peruštica Růžice kompasu
Bracigovo Sever Rodopi
Západ   Obština Kričim   Východ
Jih
  Devin  

Obyvatelstvo

V obštině žije 8 130 stálých obyvatel a včetně přechodně hlášených obyvatel 9 258.[2] Podle sčítáni 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]

Bulhaři Turci Romové ostatní: 1 323 (16.2 %)
  •   Bulhaři: 4 652 (56.8 %)
  •   Turci: 1 646 (20.1 %)
  •   Romové: 564 (6.9 %)
  •   ostatní: 1 323 (16.2 %)

Odkazy

Poznámky

  1. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference

  1. Население местоживеене, пол и възраст; Област: Пловдив Община: Кричим [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2017-01-15]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2016-03-15 [cit. 2017-01-15]. Dostupné online. (bulharsky) 
  3. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky) 

Externí odkazy

Zdroj