Obština Bojnica

Obština Bojnica
Община Бойница
Obština na mapě Bulharska
Obština na mapě Bulharska
Poloha
Souřadnice
Stát BulharskoBulharsko Bulharsko
oblast Vidinská
Administrativní dělení 8 vesnic
Obština Bojnica na mapě
Obštiny ve Vidinské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 187,36 km²
Počet obyvatel 1 341 (2011[1])
Hustota zalidnění 7,2 obyv./km²
Správa
Starosta Aneta Genčeva
Oficiální web obshtina-boinica.com/bg/
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obština Bojnica (bulharsky Община Бойница) je bulharská jednotka územní samosprávy ve Vidinské oblasti. Leží v severozápadním cípu Bulharska u hranic se Srbskem. Sídlem obštiny je ves Bojnica, kromě ní zahrnuje obština 7 vesnic. Žije zde zhruba 1 tisíc stálých obyvatel.

Sídla

  • Bojnica[p 1] (sídlo správy)
  • Borilovec
  • Gradskovski Kolibi
  • Kanic
  • Perilovec
  • Rabrovo[p 1]
  • Šipikova Machala
  • Šišenci

Sousední obštiny

Růžice kompasu     Bregovo Růžice kompasu
  Sever Vidin
Západ   Obština Bojnica   Východ
Jih
  Kula  

Obyvatelstvo

V obštině žije 857 stálých obyvatel a včetně přechodně hlášených obyvatel 1 007.[2] Podle sčítáni 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 2]

Bulhaři ostatní: 3 (0.3 %)
  •   Bulhaři: 1 095 (99.7 %)
  •   ostatní: 3 (0.3 %)

Odkazy

Externí odkazy

Poznámky

  1. a b Samosprávné sídlo.
  2. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference

  1. Население местоживеене, пол и възраст; Област:Видин Община: Бойница [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. Месечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по области и общини) за текущата година [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2015-10-15 [cit. 2015-12-26]. Dostupné online. (bulharsky) [nedostupný zdroj]
  3. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky) 

Zdroj