Náboj (kolo)
Kolo je plochá součást kruhového tvaru, která se může otáčet kolem svého středu. Může být volně otočné na pevné hřídeli, anebo pevně spojeno s otáčivou hřídelí. Součást spojující kolo a hřídel je náboj kola. Kolo je podstatnou součástí vozidel a dopravních zařízení, protože valivý odpor je podstatně nižší než smykové tření.
Kola se však užívají i v mnoha jiných aplikacích, jako součásti strojů, převodů a pohonů, kladky a setrvačníky nebo ozubená kola. Vynález kola, starý více než 7 tisíc let, je tak jedním z nejvýznamnějších v celých dějinách techniky.
Ložisko spojuje otáčivou a neotáčivou část (kolo a vůz). Kluzná ložiska jsou známa užívána od dob vynálezu kola.[1] či valivé ložisko.
Historie
Nejstarší zachovalý nález představuje dřevěné kolo staré asi 5 200 let, nalezené v bažině u Vrhniki, asi 15 km JZ od Lublaně. Jedná se o pozůstatky dokonale zpracovaného dřevěného kola o průměru 72 cm a osy, na níž bylo zřejmě pevně nasazeno a tvořilo tak součást dvoukolí. Podobné, ale mladší nálezy pocházejí ze Švýcarska a jihozápadního Německa.[2]
Nejstarší vyobrazení vozu se čtyřmi koly se našlo na zvoncovitém poháru z Bronocic, asi 40 km SV od Krakova v Polsku, z doby kolem 3400 př. n. l. Ve 3. tisíciletí př. n. l. se kolo rozšířilo po velké části Evropy, na Středním východě a na Kavkazu. Po roce 1500 př. n. l. byl vůz s koly znám i ve Skandinávii a v Číně. Americké předkolumbovské kultury vozy neznaly, snad proto, že neměly k dispozici vhodná tažná zvířata. Nalezla se však olmécká hračka s malými kolečky z doby kolem 1500 př. n. l. Mezi nejstarší využití kola patří hrnčířský kruh, kolem 4500 př. n. l.
-
Kresba vozu (Bronocice, 3400 př. n. l.).
-
Replika kola starého přibližně 5 150 let.
-
Válečný vůz. (Ur, asi 2500 př. n. l.)
-
Vodní kolo na spodní vodu.
-
Dřevěná šlapací trojkolka. (kolem 1890)
Kola byla zprvu dřevěná, z desek spojovaných svlaky, ve střední době bronzové (2200 až 1500 př. n. l.) se objevují lehčí loukoťová kola[3]válečných vozů, skládaná z částí a opásaná kovovou obručí. S drobnými zdokonaleními se používala až do 20. století. V keltských hrobech se nalezly pohřební vozy s bronzovými loukoťovými koly (zhruba 1500 př. n. l.). Větrné i vodní mlýny potřebovaly kola a převody, ozubená kola byla známa už ve starověku, rozšířila se však až s objevem mechanických hodin v pozdním středověku.
Pronikavé změny v konstrukci kola se objevují v 19. století s rozvojem strojírenského průmyslu a železniční i silniční dopravy. Parní stroj potřebuje setrvačník a převody, podobně jako další stroje, a železniční doprava si vyžádala ocelová kola, obvykle pevně spojená do dvojkolí. Lepší cesty a silnice umožnily i silniční dopravu, jízdní kola potřebovala lehčí drátová kola, která se dodnes užívají i u motocyklů. Vynález dalších motorů a pohonů si vynutil i nové konstrukce kol, u automobilů lisovaných z ocelového plechu s gumovými obručemi a pneumatikami. Kola z lehkých slitin začala u letadel a rozšířila se i u sportovních automobilů.
Kola moderních dopravních prostředků jsou složité systémy s pohonem, odpružením a brzdami. Ve strojírenství se užívají velmi rozmanité druhy kol včetně ozubených a malá i velká kola lze najít téměř všude. Poslední vývoj se zaměřuje na monolitická kola z umělých hmot (Tweel), která sama pruží a tlumí nárazy.
-
Drátové kolo.
-
Kolo motocyklu s brzdovým diskem.
-
Otočná kolečka k nábytku.
-
Tweel firmy Michelin. (2005)
Náboj kola
Mechanickému přechodu a spoji mezi kolem a hřídelí se říká náboj kola. Uplatňuje se na něm mnoho prvků strojírenství: těsné nebo volné uložení při slícování, pero-drážka, čepy i střižné, ložiska radiální, ba i axiální, maznice, brzdy, ba dnes i pohonné části jako třeba souosé převodovky reduktorové nebo planetové, ba i celé motory přímo v náboji, ať už na koloběžce, nebo na příďovém podvozku letadla, pro samohybné pojíždění bez letištního tahače.
Důležité druhy kol
- Kolo na hřídeli patří mezi jednoduché stroje.
- Kladka je kolo s drážkou po obvodě pro vedení lana.
- Řemenice je kolo pro přenos síly řemenem.
- Loukoťové kolo se skládá z náboje (případně s ložiskem), z paprsků a z ohýbaných segmentů čili loukotí, obepnutých kovovou obručí.
- Vodní kolo je jeden z nejstarších pohonů. Bylo dřevěné, po obvodu opatřené lopatkami.
- Železniční dvojkolí tvoří pevný celek hřídele a dvou kol s nalisovanými okolky.
- Ozubené kolo je součást převodů, které zaručují stálý převodový poměr.
- Drátové kolo nahrazuje paprsky napjatými ocelovými dráty, které jsou namáhány tahem.
- Automobilové kolo je obvykle lisované z ocelového plechu, s ráfkem pro pneumatiku. Součástí kola bývá i brzdový buben nebo disk.
- Kolo motocyklu je nejčastěji drátové, při menším průměru také lisované, případně z umělé hmoty.
- Kolotoč je obvykle vodorovná kruhová plošina, která se otáčí kolem svislé osy a vozí návštěvníky.
- Ruské nebo také obří kolo je zábavní zařízení, veliké drátové kolo o průměru 50 až 200 m, které se otáčí kolem vodorovné osy a má na obvodu gondoly pro návštěvníky.
Kolo v umění
Kolo může být také tématem umění. Např. díla
- Polámaná kola - skulptura v Ostravě na VŠB – Technická univerzita Ostrava.
Odkazy
Reference
- ↑ Igor Emri, Arkady Voloshin: Statics: Learning from Engineering Examples, books.google.cz; Hledán výraz: „Plain bearings are known since invention of the wheel.“; Vydal: Springer New York, 2016. (anglicky)
- ↑ Vrhnika: The wheel - 5'200 years, visitvrhnika.si; (anglicky) [nedostupný zdroj]
- ↑ JÍLEK, František; KUBA, Josef; JÍLKOVÁ, Jaroslava. The World Inventions in Dates. Praha: Nár. tech. muzeum, 1979. S. 23. (anglicky)
Literatura
- Ottův slovník naučný, svazek 14, str. 582 – heslo Kolo
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kolo na Wikimedia Commons
- Téma Kolo ve Wikicitátech
- Slovníkové heslo kolo ve Wikislovníku
- (anglicky) Nejstarší kolo v Lublani
- (německy) Kola vysokorychlostních vlaků