Nový Bor (nádraží)

Nový Bor
Nádražní budova
Nádražní budova
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký kraj
Město Nový Bor
Souřadnice
Nový Bor
Nový Bor
Provozovatel dráhy Správa železnic
Kód stanice 567891
Trať Bakov nad Jizerou – Jedlová
Nadmořská výška 370 m n. m.
V provozu od 16. ledna 1869
Zabezpečovací zařízení 2. kategorie TEST 13
Dopravní koleje 3
Nástupiště (nástupní hrany) 2 (2)
Počet cestujících 554/pracovní den
558/sobota
506/neděle (2018)[1]
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava Stanoviště autobusů před nádražní budovou
Služby ve stanici Vnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechBezbariérové WCVeřejné parkoviště
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nový Bor je železniční stanice v západní části stejnojmenného městaokrese Česká LípaLibereckém kraji, poblíž říčky Šporka. Leží na neelektrizované jednokolejné trati Bakov nad Jizerou – Jedlová. Přibližně 100 metrů severně se nachází též městské autobusové nádraží.

Historie

Stanice byla otevřena 16. ledna 1869 společností Česká severní dráha (BNB) prodloužením trati zprovozněné roku 1867 z Bakova nad Jizerou a České Lípy přes Nový Bor do Rumburku, odkud byla trať dále vedena ke státní hranici s Pruskem. Stavbu trati a železničních budov prováděla firma Vojtěcha Lanny, dle typizovaného předpisu drážních budov BNB.

Pohled na kolejiště ve směru na Svor, v pozadí hora Klíč

Po zestátnění BNB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

Popis

Nachází se zde dvě nekrytá jednostranná nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes koleje. Z nádraží je vyvedena jedna vlečka.

Výpravní budova

Železniční společnost Česká severní dráha v roce 1869 nechala postavit typizovanou dvoupodlažní výpravní budovu s prvky romantické architektury podle plánu inženýra Josefa Pavlovského. Jednalo se o dvoupodlažní budovu se dvěma krajními rizality se sedlovou střechou. V jednom krajním rizalitu bylo umístěno vodárenské zařízení a železná vodní nádrž. Čerpadlo bylo ruční nebo parní, voda byla určena pro napájení parních lokomotiv. V roce 1910 byla výpravní budova rozšířena o přízemní přístavby a bylo prodlouženo kryté nástupiště.[2]

Odkazy

Reference

  1. Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (aktualizace 2019) [online]. Liberecký kraj, 2019 [cit. 2020-05-25]. Kapitola Příloha č. 10: Průměrná frekvence cestujících (nástup + výstup) dle stanic žel. tratí v Libereckém kraji v letech 2002 až 2018. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-29. 
  2. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží, Architektura a stavební vývoj. Svazek III. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2009. 188 s. ISBN 978-80-86765-12-9. S. 113,114,126 a 127. 

Externí odkazy

Zdroj