Norman Foster

Norman Foster
Norman Foster (2018)
Norman Foster (2018)
Rodné jméno Sir Norman Robert Foster
Narození 1. června 1935 (88 let)
Stockport
Alma mater Manchesterská univerzita (1956–1961)
Yale School of Architecture (1961–1962)
Burnage High School
Yaleova univerzita
Povolání architekt, politik a designér
Ocenění Cena Evropské unie za současnou architekturu (1975)
Královská zlatá medaile (1983)
královský průmyslový designér (1988)
Berlínská umělecká cena (1989)
Zlatá medaile AIA (1994)
… více na Wikidatech
Choť Wendy Cheesmanová (1964–1989)[1]
Elena Ochoa Fosterová (od 1996)[2]
Rodiče Robert Foster a Lillian Smith[3]
Funkce člen Sněmovny lordů (1999–2010)
Web www.normanfosterfoundation.org
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Norman Robert Foster (Lord Foster of Thames Bank) (* 1. června 1935, Manchester, Spojené království) je britský architekt a designér.

Biografie

Narodil se v Británii ve městě Reddish v dělnické rodině. Už jako dítě projevoval velké výtvarné nadání a už na škole se zajímal o architekturu, zvláště pak o práce Franka Lloyda Wrighta nebo Ludwiga Miese Van Der Roha. Poté, co v šestnácti letech opustil školu, pracoval v Manchesteru v záložně, a poté se připojil k vojenské službě v Royal Air Force. Po skončení služby, v roce 1956, vystudoval na Manchesterské univerzitě architekturu a územní plánování a později studoval na Univerzitě v Yale ve Spojených státech.

Po škole jezdil rok po Spojených státech a čerpal inspiraci. Když se vrátil zpět do Británie v roce 1963, založil architektonickou firmu jménem Team 4 a později Foster and Partners. Od svého tvůrčího debutu s Willisovou budovou, navrhl mnoho významných staveb v Británii a po celém světě. Získal více než 190 ocenění za svou práci a získal více než 50 národních a mezinárodních cen v soutěžích. Do šlechtického stavu byl povýšen roku 1990. V roce 2002 obdržel od Mezinárodní unie architektů (UIA) prestižní Cenu Augusta Perreta.[4]

Dnes,[kdy?] Foster + Partners spolupracuje se svými spolupracovníky inženýrství integrovat komplexní počítačové systémy s nejzákladnější fyzikální zákony, jako je proudění. Tento přístup vytváří inteligentní, efektivní struktury jako ústředí Swiss Re v Londýně na 30 St Mary Axe, přezdívanou "okurka", která je šetrná k životnímu prostředí. Ušetří až 40% energie za rok.[zdroj?] Foster se odráží od dřívější sofistikované konstrukce, stroji ovlivňoval high-tech vizi. Jeho styl se od té doby se vyvinul úžasně ostrými hranami-modernosti.[zdroj?] Foster v současné[kdy?] době sedí ve správní radě pro architektonickou charitu článku 25, kteří navrhují postavit a řídit inovativní, bezpečné, udržitelné budovy v některých z nejvíce nehostinných a nestabilních oblastí světa. Byl rovněž ve správní radě Nadace architektury.

Dílo

Mrakodrap 30 St Mary Axe v Londýně přezdívaný okurka
Koncertní síň The Sage Gateshead v Londýně

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. ↑ Auguste Perret Prize [online]. Brno: Archiweb [cit. 2016-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-13. 

Externí odkazy

Zdroj