Nitrid křemíku
| Nitrid křemičitý | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Nitrid křemičitý |
| Ostatní názvy | nierit |
| Anglický název | Silicon nitride |
| Německý název | Siliciumnitrid |
| Sumární vzorec | Si3N4 |
| Vzhled | šedý prášek bez zápachu |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 12033-89-5 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 234-796-8 |
| PubChem | 3084099 |
| SMILES | N13[Si]25N4[Si]16N2[Si]34N56 |
| InChI | 1S/N4Si3/c1-5-2-6(1)3(5)7(1,2)4(5)6 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 140,28 g/mol |
| Teplota tání | 1 900 °C, 2 173 K, 3 452 °F |
| Teplota varu | rozklad |
| Hustota | 3,440 g/cm3 |
| Index lomu | 2,016[1] |
|
Některá data mohou pocházet z datové položky.
| |
Nitrid křemičitý (Si3N4) je anorganická sloučenina, patří mezi nitridy, což jsou dvouprvkové sloučeniny dusíku s elektropozitivnějšími prvky.
Příprava
Krystalová struktura
Nitrid křemičitý tvoří tři krystalové modifikace:
Použití
Automobilový průmysl
Jedno z nejčastějších použití nitridu křemičitého je v automobilovém průmyslu, kde se používá jako materiál na části motoru. Vyskytuje se v naftových motorech (používá se k výrobě žhavicích svíček).
Elektronika
Nitrid křemičitý se používá jako izolant ve výrobě integrovaných obvodů.[2]
Podobné sloučeniny
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Silicon nitride na anglické Wikipedii.
- ↑ Refractive index database
- ↑ Hugh O. Pierson. Handbook of chemical vapor deposition (CVD). [s.l.]: William Andrew, 1992. Dostupné online. ISBN 0815513003. S. 282. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu nitrid křemičitý na Wikimedia Commons
