Ninhydrin

Ninhydrin
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název 2,2-dihydroxyindan-1,3-dion
Sumární vzorec C9H6O4
Identifikace
Registrační číslo CAS 485-47-2
Vlastnosti
Molární hmotnost 178,146 g/mol
Teplota tání 250 °C
Hustota 0,862 g/cm3
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ninhydrin je organická sloučenina vyskytující se ve formě bílých až světle žlutých krystalků. Používá se především ke stanovení amoniaku a aminokyselin. Při těchto reakcích vzniká tmavě modrá až fialová sloučenina, známá též jako Ruhemannův purpur.

Vlastnosti

Ninhydrin je pevná krystalická látka. Barva je bílá nebo světle žlutá. Je dobře rozpustný ve vodě i ethanolu, naopak jen těžce v diethyletheru a chloroformu. Lokálně dráždí sliznice a kůže, přičemž je barví domodra.

Použití

Otisk prstu z ninhydrinu

Ninhydrin se používá k analýze aminokyselin, z nichž je složena bílkovina - díky hydrolýze se bílkovina rozštěpí na jednotlivé aminokyseliny, které následně zreagují s ninhydrinem. Ninhydrin tvoří purpurový produkt při reakci s alfa-aminokyselinami, zatímco reakce s iminovou skupinou prolinu a hydroxyprolinu dává žlutý produkt.[1]

Ninhydrin může být také využit k analýze amonného iontu. Roztok s jeho předpokládaným obsahem je titrován ninhydridem na vhodném substrátu (například silikagel) - pokud roztok amonný iont skutečně obsahoval, získá výraznou modrofialovou barvu. Obvykle se ninhydrin používá v daktyloskopii k hledání otisků prstů (díky aminokyselinám a peptidům, které se sloupávají z kůže a které s ninhydrinem reagují).[2] Může být také součástí samoopalovacích krémů.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ninhydrin na anglické Wikipedii.

  1. VOET, Donald; VOET, Judith. Biochemistry. 4. vyd. [s.l.]: John Wiley & Sons, 1990. Dostupné online. ISBN 978-0470-57095-1. 
  2. MENZEL, E.R. Manual of fingerprint development techniques. London: Home Office,Scientific Research and Development Branch, 1986. 

Externí odkazy

Zdroj