Nikolskoje (Kamčatská oblast)

Nikolskoje
Никольское
Pohled na vesnici
Pohled na vesnici
Poloha
Souřadnice 55°12′50″ s. š., 165°59′50″ v. d.
Nadmořská výška 14[1]  m n. m.
Časové pásmo UTC+12[2]
Stát RuskoRusko Rusko
Federální okruh Dálněvýchodní
Kraj Kamčatský
Rajón Aleutský
Nikolskoje na mapě
Kamčatský kraj na mapě Ruska
Nikolskoje
Nikolskoje
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 4,04 km²
Počet obyvatel 624 (2023 ▼)
Hustota zalidnění 154,5 obyv./km²
Správa
Starosta Světlana Vasiljevna Arnatskaja
Vznik 1826
Oficiální web aleut-admin.ru
Telefonní předvolba (+7)41547
PSČ 684500
Označení vozidel 41, 82
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikolskoje (rusky Нико́льское) je vesnice v Kamčatském kraji Dálněvýchodního federálního okruhu Ruské federace. Obec, která je správním střediskem a zároveň jediným obydleným sídlem v Aleutském okrese, leží na Beringově ostrově, náležejícímu ke Komandorským ostrovům. V roce 2023 v Nikolském žilo 624 obyvatel. Poblíž vesnice se nalézá letiště.

Historie

Osada byla založena v roce 1826 aleutskými osadníky z ostrova Atka, kteří později podlehli invazi ruských obchodníků s kožešinami. Původní Aleuťané v osadě se zabývali především lovem velryb, později byli najímáni ruskými obchodníky pro lov mořských vyder a tuleňů. V roce 1827 v osadě žilo 110 lidí.[3]

V 70. a 80. letech 19. století si americká společnost Hutchinson, Cool & Co. pronajímala v osadě většinu skladů a skladovala zde kožešiny.[3]

V roce 1923 byla v osadě ustanovena sovětská vláda.

V 60. letech 20. století byly obyvatelé ostatních osad na Beringově osadě (například Severnoje, Sarannoje) sestěhovány do Nikolskoje. Od začátku 21. století je osada Nikolskoje jediné osídlené místo na Beringově ostrově.

Populace

Populaci v současné době tvoří jak Rusové, tak Aleuti.

Počet obyvatel osady soustavně klesá. V roce 1989 v osadě žilo 1 356 obyvatel[4], v roce 2002 jich bylo již jen 808, v roce 2020 jich tam žilo jen 676 a předpokládá se další pokles v následujících letech.

Nikolskoje je jedinou osadou v Rusku, kde je kompaktní aleutské osídlení. V osadě žijí poslední mluvčí meďnovského a beringovského dialektu aleutského jazyka (pro každého méně než 10 lidí).[5]

17. září 2010 osadu navštívil patriarcha moskevský a veškeré Rusi Kirill a posvětil základ budoucího kostela. V létě 2012 byl dostavěn kostel sv. Mikuláše Zázračného.[6] Jedná se o jediný kostel na ostrově a nejvýchodnější ruský kostel.

Ekonomika

Mezi hlavní zdroje obživy patří rybolov (zejména získávání kaviáru), sběr hub a státní služby. Přestože je zdejší příroda bohatá na zdroje, jsou místní obyvatelé silně omezováni v možnosti lovu a sběru, protože je celá oblast vyhlášena přírodní rezervací.[7] Tato restrikce ostatně neumožňuje lovit například vodní savce.[7]

V obci je střední škola, mateřská škola a nemocnice.

Osada je napájena elektřinou z místní dieselové elektrárny. Byly také nainstalovány větrné elektrárny o celkové kapacitě 550 kW.[8]

Doprava

Osada Nikolskoje je obsluhována z regionálního Letiště Nikolskoje, které se nachází 4 km od vesnice. Z letiště jsou pravidelné letecké linky do Petropavlovsku Kamčatského a Usť Kamčatsku.

Nákladní a osobní námořní doprava do přístavu Petropavlovsk-Kamčatskij probíhá celoročně.

Galerie

  • Letiště v Nikolskoje (rok 2007)
    Letiště v Nikolskoje (rok 2007)
  • Nikolskoje, pohled od severu
    Nikolskoje, pohled od severu
  • Nikolskoje (rok 2015)
    Nikolskoje (rok 2015)
  • Leninova socha v Nikolskoje
    Leninova socha v Nikolskoje
  • Skladiště v Nikolskoje (rok 1897)
    Skladiště v Nikolskoje (rok 1897)
  • Škola a guvernérův dům (rok 1897)
    Škola a guvernérův dům (rok 1897)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  3. ↑ a b История. aleut-admin.ru [online]. [cit. 2021-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-26. 
  4. ↑ WebCite query result. www.webcitation.org [online]. [cit. 2021-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-24. 
  5. ↑ Головко - Медновских алеутов язык. www.philology.ru [online]. [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ Интерфакс-Религия: В самой восточной точке России возведен храм. www.interfax-religion.ru [online]. [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Komandorské ostrovy | Kamčatka [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ газета "Экспресс-Камчатка on-line" - Деньги на ветер. web.archive.org [online]. 2014-08-10 [cit. 2021-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-10. 

Externí odkazy

Zdroj