Nikola Pašić

Nikola Pašić
Никола Пашић
Nikola Pašić
Nikola Pašić
předseda vlády
Srbského království
Ve funkci:
1891 – 1892
Předchůdce Sava Grujić
Nástupce Jovan Avakumović
Ve funkci:
1904 – 1905
Předchůdce Sava Grujić
Nástupce Ljubomir Stojanović
Ve funkci:
1906 – 1908
Předchůdce Sava Grujić
Nástupce Petar Velimirović
Ve funkci:
1909 – 1911
Předchůdce Stojan Novaković
Nástupce Milovan Milovanović
Ve funkci:
1912 – 1918
Předchůdce Marko Trifković
Nástupce zánik funkce
předseda vlády
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Ve funkci:
1. prosince 1918 – 20. prosince 1918
Předchůdce vznik funkce
Nástupce Stojan Protić
Ve funkci:
1. ledna 1921 – 27. července 1924
Předchůdce Milenko Vesnić
Nástupce Ljubomir Davidović
Ve funkci:
6. listopadu 1924 – 8. dubna 1926
Předchůdce Ljubomir Davidović
Nástupce Nikola Uzunović
Stranická příslušnost
Členství Národní radikální strana

Narození 6.jul. / 18. prosince 1845greg.
Srbové Veliki Izvor, Srbsko
Úmrtí 10. prosince 1926 (ve věku 81 let)
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Bělehrad, Království SHS
Místo pohřbení Bělehradský nový hřbitov
Sídlo Kragujevac
Alma mater Spolková vysoká technická škola v Curychu
Bělehradská univerzita
Profese politik a diplomat
Náboženství Srbská pravoslavná církev
Ocenění Řád bílého orla (1910)
Podpis Nikola Pašić Никола Пашић, podpis
Commons Nikola Pašić
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikola Pašić (cyrilicí Никола Пашић; 18. prosince 1845 Veliki Izvor, Srbsko10. prosince 1926 Bělehrad, Království SHS) byl srbský předseda vlády Srbského království a později Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Tuto funkci zastával hned několikrát, hlavně v období politické nestability a častého střídání vlád v první polovině 20. let 20. století. Byl však odmítnut Regentem při sestavování první vlády společného státu v roce 1919.[1] V 19. století také zastával funkci primátora Bělehradu. Politicky patřil k stoupencům ideje velkého Srbska.[zdroj?] Od socialistických názorů, které zastával v mládí, přešel později k demokratickému přístupu, ke stáru pak zastával pozice národně-konzervativní.

Srbské království

Byl významným představitelem radikální strany od doby jejího vzniku na počátku 80. let 19. století. Za účast strany v Timocké vzpouře byl odsouzen k trestu smrti, ještě předtím ale uprchl do Bulharska.[2] Vrátit se do Srbska mohl poté, co byl roku 1889 v souvislosti se vzestupem radikální strany omilostněn. V roce 1891 se stal poprvé předsedou vlády.[3] Znovu byl odsouzen při represích po neúspěšném atentátu na krále Alexandra, na kterém se však strana nepodílela. Za vypočítavé přiznání nepřímé viny byl vzápětí omilostněn. Jeho postoje v té době přispěly k rozdělení radikální strany, od které se oddělila Nezávislá radikální strana.[4]

Reference

  1. MATKOVIĆ, Hrvoje. Povijest Jugoslavije. Záhřeb: PIP Pavičić, 2003. 444 s. ISBN 953-6308-46-0. Kapitola Prva vlada i prva politička kriza, s. 71. (chorvatština) 
  2. PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 228. Dále jen Dějiny Srbska. 
  3. Dějiny Srbska, s. 238
  4. Dějiny Srbska, s. 244–245

Externí odkazy

Zdroj