Nikola Pašić
| Nikola Pašić Никола Пашић | |
|---|---|
 Nikola Pašić
| |
| předseda vlády Srbského království | |
|
Ve funkci: 1891 – 1892 | |
| Předchůdce | Sava Grujić |
| Nástupce | Jovan Avakumović |
|
Ve funkci: 1904 – 1905 | |
| Předchůdce | Sava Grujić |
| Nástupce | Ljubomir Stojanović |
|
Ve funkci: 1906 – 1908 | |
| Předchůdce | Sava Grujić |
| Nástupce | Petar Velimirović |
|
Ve funkci: 1909 – 1911 | |
| Předchůdce | Stojan Novaković |
| Nástupce | Milovan Milovanović |
|
Ve funkci: 1912 – 1918 | |
| Předchůdce | Marko Trifković |
| Nástupce | zánik funkce |
| předseda vlády Království Srbů, Chorvatů a Slovinců | |
|
Ve funkci: 1. prosince 1918 – 20. prosince 1918 | |
| Předchůdce | vznik funkce |
| Nástupce | Stojan Protić |
|
Ve funkci: 1. ledna 1921 – 27. července 1924 | |
| Předchůdce | Milenko Vesnić |
| Nástupce | Ljubomir Davidović |
|
Ve funkci: 6. listopadu 1924 – 8. dubna 1926 | |
| Předchůdce | Ljubomir Davidović |
| Nástupce | Nikola Uzunović |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní radikální strana |
| Narození |
6.jul. / 18. prosince 1845greg.  Veliki Izvor, Srbsko
|
| Úmrtí |
10. prosince 1926 (ve věku 81 let)  Bělehrad, Království SHS
|
| Místo pohřbení | Bělehradský nový hřbitov |
| Sídlo | Kragujevac |
| Alma mater | Spolková vysoká technická škola v Curychu Bělehradská univerzita |
| Profese | politik a diplomat |
| Náboženství | Srbská pravoslavná církev |
| Ocenění | Řád bílého orla (1910) |
| Podpis |  |
| Commons | Nikola Pašić |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nikola Pašić (cyrilicí Никола Пашић; 18. prosince 1845 Veliki Izvor, Srbsko – 10. prosince 1926 Bělehrad, Království SHS) byl srbský předseda vlády Srbského království a později Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Tuto funkci zastával hned několikrát, hlavně v období politické nestability a častého střídání vlád v první polovině 20. let 20. století. Byl však odmítnut Regentem při sestavování první vlády společného státu v roce 1919.[1] V 19. století také zastával funkci primátora Bělehradu. Politicky patřil k stoupencům ideje velkého Srbska.[zdroj?] Od socialistických názorů, které zastával v mládí, přešel později k demokratickému přístupu, ke stáru pak zastával pozice národně-konzervativní.
Srbské království
Byl významným představitelem radikální strany od doby jejího vzniku na počátku 80. let 19. století. Za účast strany v Timocké vzpouře byl odsouzen k trestu smrti, ještě předtím ale uprchl do Bulharska.[2] Vrátit se do Srbska mohl poté, co byl roku 1889 v souvislosti se vzestupem radikální strany omilostněn. V roce 1891 se stal poprvé předsedou vlády.[3] Znovu byl odsouzen při represích po neúspěšném atentátu na krále Alexandra, na kterém se však strana nepodílela. Za vypočítavé přiznání nepřímé viny byl vzápětí omilostněn. Jeho postoje v té době přispěly k rozdělení radikální strany, od které se oddělila Nezávislá radikální strana.[4]
Reference
- ↑ MATKOVIĆ, Hrvoje. Povijest Jugoslavije. Záhřeb: PIP Pavičić, 2003. 444 s. ISBN 953-6308-46-0. Kapitola Prva vlada i prva politička kriza, s. 71. (chorvatština)
- ↑ PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 228. Dále jen Dějiny Srbska.
- ↑ Dějiny Srbska, s. 238
- ↑ Dějiny Srbska, s. 244–245
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikola Pašić na Wikimedia Commons
