Nicolaus II. Bernoulli

Nicolaus II Bernoulli
Narození 27. lednajul. / 6. února 1695greg.
Basilej
Úmrtí 31. července 1726 (ve věku 31 let) nebo 29. července 1726 (ve věku 31 let)
Petrohrad, Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Příčina úmrtí tuberkulóza
Bydliště Stará švýcarská konfederace
Alma mater Univerzita v Basileji
Povolání matematik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé Bernská univerzita
Padovská univerzita
Petrohradská státní univerzita
Rodiče Johann Bernoulli a Dorothea Falkner
Rod Bernoulliovi
Příbuzní Daniel Bernoulli, Johann II Bernoulli a Anne Catherine Bernoulli (sourozenci)
Jacob Bernoulli (strýc)
Nicolaus Bernoulli (strýc)
Hieronymus Bernoulli (strýc)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nicolaus II. Bernoulli (6. únor 1695, Basilej - 31. červenec 1726, Petrohrad) byl švýcarský právník a matematik, člen slavného matematického rodu Bernoulli.

Byl nejstarší ze tří synů matematika Johanna Bernoulliho. Už v dětství se naučil několik jazyků a od svých třinácti let studoval matematiku a právo na univerzitě v Basileji. V roce 1711 promoval z filosofie, v roce 1715 se stal licenciátem v oblasti práva. Působil jako domácí učitel v Benátkách a v letech 1717-1719 byl profesorem matematiky na univerzitě v Padově.

Nicolaus pracoval jako asistent svého otce, pomáhal mu zejména s korespondencí, která byla tehdy velmi závazná a byla formou vědecké komunikace té doby (jako dnešní odborné časopisy). Podílel se zejména na sérii dopisů s anglickým matematikem Brookem Taylorem týkající se slavného prioritního sporu mezi Newtonem a Leibnizem. Nicolaus při té příležitosti formuloval důležité teze o křivkách. Krom tématu křivek se věnoval i diferenciálním rovnicím a teorii pravděpodobnosti.

Se svým bratrem Danielem cestoval po Francii a Itálii, když roku 1725 dostali oba pozvání do právě založené Petrohradské akademie. Nicolaus však zemřel pouhých 8 měsíců po příjezdu do Petrohradu.[1]

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. www-groups.dcs.st-and.ac.uk [online]. [cit. 2016-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-17. 

Externí odkazy

Zdroj