Nicolae Titulescu

Nicolae Titulescu
Nicolae Titulescu
Stranická příslušnost
Členství	Conservative-Democratic Party
Narození	4. března 1882 ; Craiova
Úmrtí	17. března 1941 (ve věku 59 let) ; Cannes
Místo pohřbení	Chrám svätého Mikuláša (Brašov); Cimetière du Grand Jas
Alma mater	Pařížská univerzita; Národní kolej Karla I. v Craiově
Profese	diplomat, politik, advokát a vysokoškolský učitel
Náboženství	Rumunská pravoslavná církev
Ocenění	velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska; Řád Spasitele
Commons	Nicolae Titulescu
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nicolae Titulescu (4. března 1882 Craiova – 17. března 1941 Cannes) byl rumunský politik a diplomat.

Vystudoval občanské právo na Pařížské univerzitě. Po návratu do Rumunska učil na univerzitě v Jasech, kde získal funkci děkana právnické fakulty. V roce 1912 byl zvolen poslancem za Konzervativně-demokratickou stranu a v letech 1917 až 1918 vedl ministerstvo financí. Po první světové válce byl vůdčím představitelem Rumunského národního výboru, který prosazoval nárok Rumunska na Sedmihradsko. Podílel se na uzavření Trianonské smlouvy a na založení Společnosti národů. V letech 1922 až 1927 byl rumunským velvyslancem v Londýně, pak se stal ministrem zahraničí. V letech 1930 až 1931 předsedal Valnému shromáždění Společnosti národů.^[1] V roce 1934 byl opět jmenován ministrem zahraničí, o rok později byl přijat do Rumunské akademie. V srpnu 1936 ho král Karel II. Rumunský po nátlaku krajní pravice sesadil a vykázal ze země, Titulescu zemřel v roce 1941 ve francouzském exilu.^[2]

Byl liberálem a anglofilem, zastáncem versailleského systému založeného na kolektivní bezpečnosti a hospodářské spolupráci, odmítal násilné změny hranic.^[3] Patřil k iniciátorům Malé dohody mezi Rumunskem, Jugoslávií a ČSR i Balkánské dohody mezi Rumunskem, Jugoslávií, Řeckem a Tureckem. V domácí politice prosazoval pozemkovou reformu, lepší sociální zabezpečení a všeobecné volební právo. Ion I. C. Brătianu navrhl po smrti krále Ferdinanda přeměnu Rumunska v republiku s Titulescem jako prezidentem. Na půdě Společnosti národů Titulescu vystupoval proti italské invazi do Habeše a podporoval Azañovu vládu ve španělské občanské válce.^[4]

Je po něm pojmenována vesnice Nicolae Titulescu v župě Olt, kde žil v dětství.