Příklad interpolace polynomem - interpolační funkce vždy prochází všemi známými body funkce
Chceme-li aproximovat funkci danou svými body (tzv. uzly interpolace), a požadujeme aby interpolaceprocházela zadanými body, použijeme aproximaci interpolačním polynomem. Tato interpolace nám poslouží k získání přibližné hodnoty funkce v libovolném bodě intervalu .
Tvar Newtonova interpolačního polynomu:
Koeficienty lze vypočítat pomocí poměrných diferencí. (viz níže)
V každém sloupci tabulky se budou nacházet poměrné diference daného řádu. Diferencemi 0. řádu budou přímo funkční hodnoty v bodech .
Poměrné diference 1. řádu vyjádříme:
Poměrné diference 2. řádu vyjádříme:
Ostatní diference vyjádříme analogicky.
Příklad konstrukce Newtonova interpolačního polynomu[2]
Hledáme polynom procházející body:
Diference 1. řádu
Diference 2. řádu
Diference 3. řádu
Vlastnosti interpolační metody
Newtonův interpolační polynom má tu výhodu, že je pro něj oproti Lagrangeově interpolaci výpočetně méně náročné přidat jeden bod, protože některé výpočty zůstanou beze změny (například předchozí koeficienty se nezmění).
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.