Klasický Riemannův určitý integrál je definovaný na intervalu konečné délky. Někdy je nutné integrovat i na polopřímce nebo na celé přímce. K tomu se používá nevlastní integrál, který je zaveden použitím limitního přechodu v integrálu na intervalu konečné délky.
Definice
Jestliže funkce je integrovatelná na každém konečném intervalu a existuje vlastní limita:
respektive:
pak tuto limitu nazýváme konvergentním nevlastním integrálem s nekonečnými mezemi [nevlastní integrálem vlivem intervalu] a píšeme:
respektive:
Jestliže uvedené limity neexistují, říkáme, že nevlastní integrál diverguje [je divergentní].
Konvergují-li integrály:
.
říkáme, že integrál
.
konverguje [je konvergentní], a píšeme:
Neexistuje-li aspoň jeden z integrálů a , říkáme, že integrál diverguje [je divergentní]
Poznámka. Stejným způsobem je možno rozšířit integrál i na neohraničené funkce. Například
V praxi proto rozlišujeme nevlastní integrál vlivem funkce a nevlastní integrál vlivem meze.
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.