Nebehledovití
 Nebehledovití | |
|---|---|
Nebehled obecný (Uranoscopus scaber)
| |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
| Třída |
paprskoploutví (Actinopterygii) |
| Řád |
Labriformes |
| Čeleď |
nebehledovití (Uranoscopidae) Bonaparte, 1831 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nebehledovití (Uranoscopidae) jsou čeleď mořských ryb.
Systematika
Čeleď zahrnuje více než 50 druhů v 7 rodech: Astroscopus, Genyagnus, Ichthyscopus, Kathetostoma, Pleuroscopus, Uranoscopus a Xenocephalus.[1]Eschmeyer's Catalog of Fishes Classification ji k dubnu 2025 klasifikuje v řádu Labriformes.[2][3] Ve starších zdrojích se nebehledovití objevují v řádu ostnoploutvých (Perciformes),[4] jenž byl však velmi rozsáhlý a v původním pojetí nešlo o monofyletický taxon.
Charakteristika
Nebehledovití jsou až 70 cm dlouhé ryby nezvyklého vzhledu. Tělo pokrývají maximálně malé hladké šupiny, anebo zůstává zcela lysé. Hlava má tvar krychle, se zakřivenými ústy a očima vyrůstajícíma až na jejím vrcholu (z toho vychází jak české, tak odborné jméno ve významu „dívat se na nebe“). Břišní ploutve vyrůstají pod hrdlem a jsou velmi blízko u sebe, ve hřbetní ploutvi u řady druhů došlo k redukci trnů.[5][6]
Ostny hřbetní ploutve, resp. skřelové trny jsou napojeny na slizové, resp. jedové žlázy sloužící k obraně, přičemž k produkci jedu může docházet jen během období tření.[7] Zranění od skřelových trnů skončilo u člověka v některých případech fatálně.[8] Zástupci rodu Astroscopus navíc tuto obranu kombinují s elektrickými výboji o napětí až 50 voltů, které generují modifikovanou svalovou tkání těsně za očima.[9] Zmiňovaný rod je výjimečný i tím, že se nadechuje pomocí vnitřních nozder.[6]
Nebehledovití se vyskytují ve vodách Indického, Atlantského i Tichého oceánu, pronikají ale i do vody brakické či sladké. Jde o dravce lovící ryby a bezobratlé, přičemž se spoléhají na lov ze zálohy – někteří nebehledi dokonce k vábení kořisti využívají červovitý výrůstek na dně tlamy, zatímco pasivně leží na dně. O rozmnožovacím chování těchto ryb je známo jen málo informací.[5][6]
Odkazy
Reference
- ↑ CAS - Eschmeyer's Catalog of Fishes:. researcharchive.calacademy.org [online]. [cit. 2025-04-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Eschmeyer's Catalog of Fishes Classification - California Academy of Sciences. www.calacademy.org [online]. [cit. 2025-04-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ THACKER, Christine E.; NEAR, Thomas J. Phylogeny, biology, and evolution of acanthopterygian fish clades. Reviews in Fish Biology and Fisheries. 2025-03-13. Dostupné online [cit. 2025-04-09]. ISSN 1573-5184. doi:10.1007/s11160-025-09935-w. (anglicky)
- ↑ VAN DER LAAN, Richard; ESCHMEYER, William N.; FRICKE, Ronald. Family-group names of Recent fishes. Zootaxa. 2014-11-11, roč. 3882, čís. 1. Dostupné online [cit. 2025-04-09]. ISSN 1175-5334. doi:10.11646/zootaxa.3882.1.1.
- ↑ a b Family Uranoscopidae - Stargazers [online]. FishBase [cit. 2025-04-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c NELSON, Joseph S.; GRANDE, Terry; WILSON, Mark V. H. Fishes of the World. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: John Wiley & Sons 707 s. ISBN 978-1-119-22082-4, ISBN 978-1-118-34233-6. S. 426–427.
- ↑ KŮRKA, Antonín; PFLEGER, Václav. Jedovatí živočichové. Praha: Academia, 1984. S. 98.
- ↑ BÜCHERL, Wolfgang. Venomous animals and their venoms. 2. vyd. New York: Academic Press, 1971. 683 s. S. 612–613.
- ↑ Perciform - Predators, Adaptations, Ecology | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2025-04-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu nebehledovití na Wikimedia Commons
- Taxon Uranoscopidae ve Wikidruzích
