Narol

Narol
Radnice ve městě Narol
znak
Poloha
Souřadnice	50°21′1″ s. š., 23°19′38″ v. d.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Podkarpatské
Okres	Lubaczów
Gmina	Narol
Narol
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	12,42 km²[1]
Počet obyvatel	2 098 ([1])
Hustota zalidnění	168,9 obyv./km²
Správa
Starosta	Stanisław Andrzej Woś
Oficiální web	www.narol.pl
Adresa obecního úřadu	Rynek 1 37-610 Narol
Telefonní předvolba	+48 16
PSČ	37-610
Označení vozidel	RLU
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narol (ukrajinsky Наріль, Naril’) je město v polském Podkarpatském vojvodství v okrese Lubaczów (polsky Powiat lubaczowski). Je sídlem stejnojmenné městsko-vesnické gminy a lokálním centrem obchodu a služeb.

Poloha

Narol leží ve východní části vysočiny Roztocze na řece Tanew v nejvýchodnějším cípu Podkarpatského vojvodství. Polsko-ukrajinská státní hranice probíhá z jihozápadu na severovýchod asi 18 kilometrů jihovýchodně od Narolu. Městem prochází silnice č. 865 Jarosław – Oleszyce – Cieszanów – Narol – Bełżec.

Rozloha gminy je 203,4 km² a je co do velikosti v okrese Lubaczów na druhém místě za gminou Cieszanów.

Historie

Území, kde leží dnešní město, vlastnil rod Belzecki. Koncem 15. století jej získal rod Marcinkowski. Narol nesl původně název Florianów, podle Floriana Laszcze Nieledowského, který jej v roce 1596. Město Narol vzkvétalo zejména díky obchodu s Gdaňskem.

Kozácká armáda Bohdana Chmelnického zaútočila na město při svém tažení na Zamość. Po několikadenním obléhání bylo město obsazeno a do základů vypáleno. Při bojích zahynulo asi dvacet tisíc lidí, mezi nimi i majitel města, Florian Washch. Na západ od původního bylo vybudováno město nové. Protože vzniklo na poli polsky na roli, získalo nové osídlení název Narol. Poblíž něj v roce 1672 svedl velký hetman Jan Sobieski vítěznou bitvu s Tatary. Později se Sobieski stal polským králem.

V 17. století byl Narol součástí majetků rodu Silnických, poté Potockých, v polovině 18. století patřil Antoniovi Dziewałtowskému, od roku 1753 do 1876 rodu Łoś, poté Puzynům a ve 20. století rodině Korytowských.

V rámci meziválečné správní reformy ztratil Narol status města, získal jej zpět až v roce 1996. V letech 1975–1998 Narol administrativně náležel do přemyšlského vojvodství.

Palác hraběte Łoś

V roce 1758 se vlastníkem města stal hrabě Felix Anthony Łoś (1737–1804). Postavil zde manufakturu a školu, v roce 1776, započal stavbu paláce ve tvaru podkovy, kterou měl jeho rod ve svém erbu.

Poblíž paláce byla založena italská zahrada. Hrabě Łoś byl náruživým sběratelem starých písemností, korespondence a manuskriptů, ale i výtvarných děl italských a holandských mistrů. Nashromáždil jednu z největších knihoven své doby v Polsku. Založil divadelní a hudební školu pro děti z bohatších vrstev, umístěna byla přímo v jeho paláci. Ten byl považován za jeden z nejkrásnějších v celé zemi. Po smrti hraběte byla většina sbírek ztracena, přičemž větší část knihovny skončila v rukou hraběte Jacoba Potockého. V roce 1935 byly knihy věnovány veřejné knihovně ve Varšavě.

Během Listopadového povstání v roce 1863 byl palác vypálen rakouskou armádou. Další vlastník, Julian Puzyna, budovu přestavěl, ale během první světové války, kdy byl Narol opět zničen a vypálen, byly cenné předměty z paláce odvezeny ruskou carskou armádou. Posledním majitelem panství i paláce byla Jadwiga Korytowska. Částečně palác přestavěla a vlastnila jej až do září 1939. Během druhé světové války zde sídlila malá jednotka německého Wehrmachtu.

Po druhé světové válce palác vyrabovali a poškodili vojáci Rudé armády. Panství bylo znárodněno a půda byla komunistickou vládou rozdělena mezi „Národní pozemkový fond“, „Státní lesy“ a „Státní statky“ (polsky Państwowe gospodarstwo rolne, PGR). Ty využívaly budovy ke skladování zemědělských hnojiv. PGR bylo včleněno do státního kombinátu „IGLOOPOL“ (Kombinat Rolno-Przemysłowy „IGLOOPOL” Dębica). Po krachu firmy IGLOOPOL majetek převzala „Národní zemědělská agentura“.

V roce 1995 se palác s okolím stal opět soukromým majetkem. Patří nadaci „Pro Academia Narolense“, založené za účelem jeho obnovy.

Gmina

K městsko-vesnické gmině (polsky gmina miejsko-wiejska) patří kromě města Narol následujících 15 obcí se starostenstvími:

Dalšími obcemi jsou Bieniaszówka, Piła, Stara Huta a Złomy Ruskie.

Galerie

• 
  Palác
• 
  Farní kostel
• 

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Narol na německé Wikipedii a Narol na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Narol na Wikimedia Commons
• (polsky) Oficiální stránky

Zdroj