Nachum Gutman

Nachum Gutman
Narození 15. října 1898
Teleneşti, Besarábie, Ruské impérium (dnes Moldavsko)
Úmrtí 28. listopadu 1980 (82 let)
Izrael
Místo pohřbení Trumpeldorův hřbitov
Alma mater Bezalel School of Arts and Crafts
Becalelova akademie umění a designu
Gymnázium Herzlija
Povolání malíř, sochař, spisovatel
Rodiče Simcha Ben Zion
Děti Menachem Gutman
Ocenění Izraelská cena
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nachum Gutman (hebrejsky: נחום גוטמן, ‎15. října 189828. listopadu 1980) byl izraelský malíř, sochař a spisovatel.

Biografie

Narodil se v Teleneşti v BesarábiiRuském impérium (dnešní Moldavsko) jako čtvrté dítě Altera a Rivky Gutmanových. Jeho otec byl spisovatel a učitel a používal literární pseudonym S. Ben Zion. V roce 1903 se rodina přestěhovala do Oděsy a o dva roky později do osmanské Palestiny. Během první světové války bojoval v Židovské legii a po válce odešel studovat do Evropy.[1]

Umělecká kariéra

Gutman pomáhal propagovat výrazný izraelský styl a odklonil se tak od evropských vlivů svých učitelů. Pracoval s řadou materiálů: olej, akvarely, kvaše, pero a inkoust. Jeho sochy a pestrobarevné mozaiky lze spatřit na veřejných prostranstvích v Tel Avivu. Vnitřní nástěnné malby, zachycující dějiny Tel Avivu lze spatřit v západním křídle budovy Šalom Tower a budovy vrchního rabinátu. Jeho mozaikovou fontánu, zobrazující výjevy z židovských dějin lze nalézt na rohu Bialikovy ulice před budovou staré telavivské radnice.[2]

Gutmanův umělecký styl byl eklektický a rozsahem jak figurativní až abstraktní. Mimo to byl též známý spisovatel a ilustrátor dětských knih, za což roku 1978 získal Izraelskou cenu.[1]

Ocenění a pocty

Mozaiková fontána navržená Nachumem Gutmanem, Bialikova ulice v Tel Avivu
Gutmanovo studio, Umělecké muzeum Nachuma Gutmana

Gutman získal řadu uměleckých a literárních ocenění:[3]

  • 1938: Dizengoffova cena za malování[4]
  • 1946: Lamdanova cena za dětskou literaturu
  • 1955: Sicilská cena za akvarel na São Paulo Biennale
  • 1956: Dizengoffova cena za malování[4]
  • 1962: Hans Christian Andersen Literary Prize on behalf of Unesco for his book "Path of Orange Peels"
  • 1964: Jacivova cena
  • 1969: Fichmanova cena za literaturu a umění
  • 1974: Čestný doktorát filosofie na Telavivské univerzitě
  • 1976: Čestné občanství města Tel Aviv
  • 1978: Izraelská cena za dětskou literaturu[5]

V telavivské čtvrti Neve Cedek existuje Muzeum Nachuma Gutmana, představující umělcovo dílo.[6] V roce 2005 byl v internetové soutěži 200 největších Izraelců zvolen 110. největším Izraelcem všech dob.[7]

Dílo

  • Path of the Orange Peels: Adventures in the Early Days of Tel Aviv (anglický překlad: Nelly Segal) Dodd, Mead & Company, 1979

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nachum Gutman na anglické Wikipedii.

  1. a b Nachum Gutman (1898-1980) [online]. Židovská agentura [cit. 2011-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-15. (anglicky) 
  2. Mosaic Artist - Nachum Gutman [online]. Mosaic Art Source [cit. 2011-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Artist: Nachum Gutman [online]. Judaica Webstore [cit. 2011-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-08. (anglicky) 
  4. a b List of Dizengoff Prize laureates [PDF]. Město Tel Aviv [cit. 2011-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-17. (hebrejsky) 
  5. Recipients in 1978 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2011-03-17]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  6. Nahum Gutman Museum [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2011-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-14. (anglicky) 
  7. הישראלי מספר 1: יצחק רבין [online]. Ynetnews, 2005-05-11 [cit. 2011-02-27]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy

Zdroj