NSU Ro 80

NSU Ro 80
NSU Ro 80
NSU Ro 80
Výrobce NSU
Roky produkce 1967–1977
Vyrobeno 37 204
Místa výroby Německo
Nástupce Audi 100 2.generace
Druh pohonu přední pohon
Třída vyšší střední třída
Technické údaje
Délka 4,78 m
Šířka 1,76 m
Výška 1,41 m
Rozvor 2,86 m
Pohotovostní hmotnost 1210 kg
Maximální rychlost 180 km/hod
Zrychlení z 0–100 km/h 14,4 s
Spotřeba 11–17 l
Motor
Motor Wankel
Objem 2 x 497,5 mm³
Výkon 85 kW při 5500/min.
Převodovka poloautomatická 3+1
Točivý moment 159 Nm při 4500/min
Některá data mohou pocházet z datové položky.
NSU Ro 80, IAA-Modell, Museum Autovision, Altlußheim, Německo

Typ Ro 80 je vůz vyšší střední třídy opomíjeného specialisty na malé vozy NSU, poháněný jakožto první sedan na světě Wankelovým motorem. Označení prozrazuje rotační motor a pořadové číslo v celém vývoji NSU. Vyráběl se v letech 1967–1977.

Oslnivé odhalení

Představení této vlajkové lodi NSU vyvolalo 21. 8. 1967 nadšení. Klínovitá silueta, extrémně plochá kapota a mohutná, vysoko posazená záď byla avantgardní. Taktéž pohon Wankelem. Získala první místo v soutěži evropský „Automobil roku“ (Car of the Year).

Karoserie byla tvarovaná v aerodynamickém tunelu, jak desetiletí před ní Citroen DS. Ro 80 měl rovněž pohon předních kol a nezávislé zavěšení všech kol, tehdy neobvyklé. Se zdánlivě gigantickým rozvorem 2,86 m, o centimetr delším než luxusní Mercedes W 109, zaručoval téměř dokonalé jízdní vlastnosti. Ovládání ulehčil přesný posilovač řízení. Tichostí i klidem jízdy, prostorností a inovativními bezpečnostními prvky Ro 80 odpovídal vozům o třídu výš.

Potíže

Nový revoluční motor nebyl plně vyvinut a technici dílen NSU ani nebyli dostatečně proškoleni. Objevovaly se časté technické problémy způsobující značné opotřebení, klesající výkon a stoupající spotřebu. Značně kmitavý chod motoru a nevnímatelnou přetáčivost z marné snahy brzdit motorem, ve kterém se překrývalo sání a výfuk, řešila poloautomatická převodovka. Hydrodynamický měnič násobil nízký točivý moment Wankelu a omezoval přenos otáček zpět na motor. Mechanickou spojku Saxomat samočinně vypínal podtlak při jakémkoli pohybu řadicí páky třístupňové manuální převodovky. Wankel s nízkými vibracemi ale nebyl ve vysokých otáčkách ani hlasitý, ani rušivý – pouze změnil barvu zvuku. Mnoho řidičů zapomínalo zařadit vyšší rychlost a ignorovalo červenou zónu otáčkoměru, nebo jezdilo zcela bez řazení na nízký převod. Až později při mnoha záručních opravách instalovala NSU akustickou výstrahu.

Pro posílení důvěry ve Wankel poskytovala NSU namísto u konkurence obvyklých šesti měsíců trojnásobně delší záruku. Nákladný vývoj vozu a drahé opravy motoru způsobily astronomické ztráty, se kterými se nedokázala vyrovnat. V roce 1969 ji převzal koncern Volkswagen a připojil k Audi.

Konec

Když motory Ro 80 po dalších úpravách konečně dosáhly uspokojivé životnosti, přišla na konci roku 1973 ropná krize. Vysoké ceny benzínu plně odhalily už dobře známou nevýhodu Wankelů – značnou spotřebu, zvětšenou nízkou účinností hydrodynamického měniče Ro 80, a odsunuly je stranou. Malý točivý moment pod 3500 ot./min. a neodpovídající zrychlení nadto omezovaly rozumné využití Ro 80 s velkou maximální rychlostí na dálniční provoz. Spotřeba značně závisela i na stylu jízdy. Několik majitelů zaměnilo Wankel za neklidně běžící anglický Ford V4, který se jediný vešel pod kapotu. Při úpravách karoserie za klidnější Ford V6 s vyšší spotřebou, který zas nepříznivě ovlivnil chování vozu.

Přestože se ceny Ro 80 s výkonem pouhých 115 koní postupně vyšplhaly na úroveň vozů dvojnásobného výkonu s motory V8, nikdy nebyl výdělečný. Třídiskový Wankel se 170 koni připravený před převzetím VW, s nímž vysoce výkonný Ro 80 přesahoval 210 km/h, se sériově nevyráběl. Ani Ro 80 s karoseriemi kombi nebo kupé. Výroba Ro 80 byla ukončena v červenci 1977 po příchodu druhé, větší generace Audi 100, která se v připravené verzi s Wankelem také nevyráběla.

Vliv

Design Ro 80 inspiroval mnohé vozy Audi a VW. Zděděný reklamní slogan "Náskok díky technice" pojalo Audi za vlastní. S technologickým pokrokem na poli aerodynamiky, přeplňování, pohonu všech kol a použití pětiválcových řadových motorů se postupně stalo členem prestižního klubu, ve kterém se marně snažilo zachytit revoluční NSU Ro 80 s Wankelovým motorem.[1][2][3]

Reference

  1. ↑ Legendy minulosti: NSU Ro 80 [online]. 2011-06-16 [cit. 2021-09-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ Evropské Automobily roku: NSU Ro 80 (1968). auto.cz [online]. [cit. 2021-09-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ NSU Ro 80 (1967-1977) - Pátý vítěz | Automobil Revue. www.automobilrevue.cz [online]. [cit. 2021-09-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj