Nýtovaný most přes Opavu (Krnov)
most Opavské ulice přes Opavu v Krnově | |
---|---|
Základní údaje | |
Kontinent | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Moravskoslezský |
Okres | Bruntál |
Město | Krnov |
Číslo mostu | M6-011 |
Komunikace | Opavská a Via Czechia - Stezka Slezskem (pěší) |
Doprava | silniční |
Přes | Opava |
Souřadnice | 50°5′18,93″ s. š., 17°42′29,06″ v. d. |
Parametry | |
Materiál | ocel |
Délka | 27 m |
Šířka | 11 m |
Mapa | |
Další data | |
Kód památky | 102265 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Most přes řeku Opavu je silniční ocelový příhradový nýtovaný most na ulici Opavská v Krnově v okrese Bruntál, katastrální území Krnov-Horní Předměstí v části obce Pod Bezručovým vrchem, silnice I/57. Secesní most je dokladem zachovalé elegantní a kvalitní mostní stavby s technicko-estetickým řešením ocelové konstrukce se secesním tvaroslovím. Most byl 25. ledna 2007 Ministerstvem kultury České republiky prohlášen kulturní památkou Česka.[1]
Historie
Při regulaci řeky Opavy v Krnově na přelomu 19. a 20. století byl nahrazen původní kamenný most, který spojoval vlastní město s Opavským Předměstím, novým secesním ocelovým mostem o jednom poli. V době otevření nesl jméno Říšský most.[2] Tvoří jednu z dominant města a svým moderním pojetím v dané době zvýšil prestiž města. Ocelový most byl vyroben v železárnách bratří Kleinů v Sobotíně. Na secesním odlitku čela mostu je nápis:
Eisenwerk Zöptau 1900
V době druhé světové války jako jediný zůstal neporušen. V době zhotovení měl most nosnost 17 tun, ale postupem doby byla na něm omezena doprava a snížená nosnost dopravních prostředků pod 3,5 tuny. Dalším omezením z důvodů havarijní situace bylo uzavření lávek pro pěší. V roce 2007 byl most prohlášen kulturní památkou. V letech 2014–2015 byl most podroben generální rekonstrukci a 31. července 2015 byl znovu otevřen. Opravu provedla firma SWIETELSKY stavební s. r. o. Celkové náklady dosáhly hodnoty osm milionů korun.[3][4]
Popis
Most je silniční ocelová nýtovaná příhradová stavba o jednom poli usazená na opěrách z lomového kamene. Hlavní nosníky dělí jízdní část na tři koridory. Středový koridor je určen pro vozidla, dva postranní koridory jsou určeny pro pěší. Lehce klenuté nýtované nosníky jsou členěny svislicemi a diagonálami na deset polí. Čela mostu zdobí secesní odlity s plastickými volutami a nápisem s datací. Kovové zábradlí je členěno profilovanými vertikálními příčkami. Původní vozovku tvořily žulové kostky.[2][5]
Při rekonstrukci bylo odstraněno 25 tun zkorodovaného materiálu a nahrazeno 30 tunami nového materiálu. Most byl opět nýtován, při tom bylo vyměněno na 3 500 nýtů (celkový počet 11 000 nýtů). Ocelové deskové části mostovky byly nahrazeny železobetonovou deskou, chodníková část má ocelové chodníky. Most byl nově natřen a současně byly provedeny další práce jako např. oprava navazujících chodníků, přeložka vodovodního řádu, instalace osvětlení podle dobových fotografií.
Most o jednom poli je celkem dlouhý 27 metrů, široký 11 metrů, má nosnost 17 tun.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-02-16]. Identifikátor záznamu 1833671032 : Silniční most. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b STRAKOŠ, Martin, et. al. Průvodce architekturou Krnova = Krnov architecture guide. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2013. 399 s. Dostupné online. ISBN 978-80-85034-75-2, ISBN 80-85034-75-1. OCLC 888725386 S. 226.
- ↑ Stavbaweb.cz – Historický most v Krnově po opravě opět otevřen. www.stavbaweb.cz [online]. [cit. 2020-02-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Historický most bude uveden do provozu: Krnov. www.krnov.cz [online]. [cit. 2020-02-16]. Dostupné online.
- ↑ Stavby v Moravskoslezském kraji - V Krnově opraven historický most. www.msstavby.cz [online]. [cit. 2020-02-16]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu most Opavské ulice přes Opavu v Krnově na Wikimedia Commons