Náměstí I. P. Pavlova

Náměstí I. P. Pavlova
Náměstí I. P. Pavlova, pohled od východu
Náměstí I. P. Pavlova, pohled od východu
Umístění
Stát ČeskoČesko Česko
Město Praha
Městská část Praha 2
Čtvrť Nové Město
Poloha 50°4′32,16″ s. š., 14°25′46,92″ v. d.
Historie
Datum vzniku 1897
Pojmenováno po Ivan Petrovič Pavlov
Starší názvy Komenského
Petra Osvoboditele
U Slepé brány
Velké říjnové revoluce
Další údaje
Počet adres 6
PSČ 120 00
Kód ulice 463795
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Náměstí I. P. Pavlova se nachází v Praze, na Novém Městě, východní stranou se dotýká Vinohrad. Pojmenováno je po ruském vědci Ivanu Petroviči Pavlovovi. Hovorově se náměstí i zdejší stanice metra a uzel MHD označuje nejčastěji jako Pavlák či Ípák, slangově také Slinták, Slinťák či Slintáč (podle způsobu, jímž I. P. Pavlov zkoumal podmíněné reflexy psů). Jde o jednu z nejrušnějších křižovatek širšího centra Prahy a významný přestupní uzel.

Historie

Náměstí vzniklo rozparcelováním fortifikačních pozemků a po odstranění zbytků Slepé brány, která byla součástí barokního novoměstského opevnění. Byla tak nazvána po dvém zaslepení (zazdění) v 17. století, ve starší době se nazývala branou sv. Jana, protože ústila na cestu ke kostelu a osadě sv. Jana Na bojišti, nebo branou Svinskou, protože se za ní pořádaly trhy s prasaty.[1]

Na jih od brány stála do té doby vojenská skladiště zvaná Karlshofer Magazin, s nimiž na ploše dnešního náměstí sousedila kasárna.[2] Náměstí se původně v letech 1897–1925 nazývalo Komenského. V roce 1925 bylo přejmenováno na náměstí Petra Osvoboditele, podle srbského a prvního jugoslávského krále Petra Karađorđeviće. Za německé okupace v letech 1942–1945 se náměstí nazývalo U Slepé brány (německy Am Blinden Tor), po válce se ještě nakrátko vrátil předválečný název. V letech 1948–1952 neslo název náměstí Říjnové revoluce (po Velké říjnové revoluci z roku 1917). Poté bylo pojmenováno po ruském (sovětském) fyziologovi Ivanu Petroviči Pavlovovi a tento název si udrželo i po sametové revoluci.[3]

Charakter

V současné době je význam náměstí hlavně dopravní: na půdorysu písmene H se zde kříží Severojižní magistrála (dvojice ulic Legerova a Sokolská) a na ni kolmý jednosměrný průtah Ječná–Jugoslávská s obousměrnou tramvajovou tratí, spojující Karlovo náměstí a náměstí Míru. Jde tak o velmi rušnou křižovatku, kde často dochází k dopravním zácpám a nehodám. Vlivem hustého automobilového provozu je zde značné znečištění ovzduší a jedna z nejvyšších koncentrací polétavého prachu v Česku. Většinu plochy náměstí zaujímají jízdní dráhy, pouze v severní části se nachází pruh se zelení a stromy, pozůstatek parku kdysi symetrického a po severní i jižní straně lemovaného stromořadím.

Pod náměstím se nachází stanice metra I. P. Pavlova (linka C), z níž vedou čtyři výstupy, z většiny umístěné v ústí Jugoslávské ulice, blíže k zastávkám tramvaje. Ty ačkoliv nesou také název I. P. Pavlova, nacházejí se spíše na sousedním Tylově náměstí, kde je uzel několika tratí, a některé až za rohem v ulici Bělehradské. Přímo na náměstí I. P. Pavlova ústí jen výstup E4, a to v jeho jihovýchodní části. Pro cestu směrem na Nové Město tak chodci musí přejít magistrálu.

Významné objekty

  • Nárožní činžovní dům čp. 1827/II, I. P. Pavlova 5 / Legerova 53 (jižní fronta náměstí), bývalý Hotel Gráf, po znárodnění v roce 1948 přejmenovaný na Hotel Kriváň; čtyřpatrový dům s novobarokní štukovou fasádou a věžičkou s bání, na jejímž vrcholu bývala podle Františka Rutha ještě figurka génia.[1] Čtyřpatrový dům byl postaven roku 1896 podle plánů architekta Bohdana Pudlače[4] pro hoteliéra Alfreda Gráfa (1872–1931), v přízemí byla kavárna a restaurace.[5] Její název byl po roce 1995 přenesen na restauraci v přízemí sousedního domu čp. 1789/II, který je s domem čp. 1827 propojen.
  • Měšťanský dům Štefánikův čp. 486/II, Sokolská 33 (JZ roh náměstí), postaven roku 1930 podle projektu Jana Zázvorky. Nyní Hotel Legie a sídlo Čs. obce legionářské s Muzeem čs. legií.[6]

V nejbližším okolí

Reference

  1. ↑ a b RUTH, 1907, s. 587
  2. ↑ BAŤKOVÁ, Růžena a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 683
  3. ↑ Náměstí I. P. Pavlova [online]. Praha virtuální [cit. 2016-01-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ N, I. P. Pavlova 5 12000 Praha 2 Česká republika 50° 4' 30 9936"; MAPY, 14° 25' 46 5204" EZobrazit na mapě: Google. Hotel Kriváň, I. P. Pavlova č.p. 1789/5. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2022-01-27 [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ BAŤKOVÁ, Růžena a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 683–684
  6. ↑ N, Sokolská 486/33 12000 Praha 2-Nové Město Česká republika 50° 4' 31 0332"; MAPY, 14° 25' 43 698" EZobrazit na mapě: Google. Měšťanský dům Štefánikův č.p. 486. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-08-20 [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. 

Literatura

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Komenského náměstí, s. 587–588. 
  • LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 570, 571. 

Externí odkazy

Zdroj