Nádasdyové

Nádasdyové
Erb rodu Nádasdyů
Země Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská, UherskoUhersko Uhersko, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Tituly magnáti
Rok založení 13. století (první písemná zmínka)
Větve rodu Nádasdy-Fogarás, Darabosové z Nádasdu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nadásdyové z Fogárase (vysl. Nádaždyové z Fogaráše) nebo též Nádasdyové z Nádasdu a Fogarasföldu (maďarsky nádasdi és fogarasföldi Nádasdy család) je uherský a později rakouský šlechtický rod, jehož kořeny sahají hluboko do středověku. V době panování krále Bély III. ve 13. století se stali magnáty a v průběhu 16. století získali hraběcí titul.

Historie rodu

Původ jednoho z nejstarších uherských rodů je nejasný, na základě zkoumání historika jezuity Georga Praye se však předpokládá, že rod pocházel z Anglie. Také historik Andreas Lehotzky ve svém „Stemmatographia nobilium familiarium regni Hungariae“ uvádí, že prapředek rodu Ospetinus, přišel do Chorvatska z Británie se synem anglického krále Eduarda I. (901-942). Kvůli nesprávnému pochopení těchto údajů pak vedly další badatele k závěru, že rod pocházela od syna krále Eduarda I., který se usadil v Uheru. Podle Praye byl jeden z Nádasdyů (Nádasd) kolem roku 1177 biskupem v Agramu a další zastával kolem roku 1200 úřad chorvatského bána.[1] Mezi dalšími bány chorvatska z tohoto rodu byli také Tomáš Nádasdy v letech 1537-1542 a František Leopold z Nádasdy v letech 1756-1783.

Tomáš II. (1498 – 2. června 1562), syn Františka I., byl palatinem uherské koruny. Jeho syn František II. (1555 – 4. ledna 1604) byl uherský generál. Ten se dne 8. května 1575 oženil s legendární „Krvavou hraběnkou“ Alžbětou Báthoryovou z Ecsedu (1560–1614). Manželé měli pět dětí - dva syny a tři dcery. Závěť hraběnky stanovila rozdělení jejího majetku mezi její děti a jmenování syna Pavla dědicem, čímž majetek Báthoryů z Ecsedu připadl rodu Nádasdyů.

Pavel hrabě Nádasdy z Fogárase (1598-1633) byl spolu se svým bratrem Ondřejem v roce 1625 povýšen do uherského hraběcího stavu císařem Ferdinandem II. Jeho první manželkou byla Judita Forgáchová, jeho druhou ženou byla Judita hraběnka Revayová z Revy.[2]

Hraběcí dům Nádasdy-Fogáras později pokračoval ve dvou liniích. První z nich tvořili potomci hraběte Michala II. (1746 - 1826), který se 7. ledna 1769 oženil s Marií Terezií hraběnkou z Colloredo-Waldsee, (1751-1831). Z tohoto manželství vzešli kromě dvou dcer tři synové: hrabě Leopold II. (3. října 1772 - 14. září 1836), dědic Fogárase, nejvyšší komorník Uherského království, c.k. komoří a tajný rada a župan Komárenské župy. Dne 9. září 1799 se oženil s Terezií hraběnkou Pálffyovou (1768-1829), Michal III. a František Xaver (1778-1857), c.k. komorník a tajný rada, ženatý od 11. října 1807 s Julianou hraběnkou ze Schmiedeggu (1789-1845).

Michal III. z Nádasdy (* 6. září 1775 – 18 března 1854) byl c.k. komorník a tajný rada, nejvyšší komorník Uherského království, poté ministr státu a konference Habsburské monarchie. 10. června 1800 se oženil s Antonií hraběnkou Zichyovou z Vaszonykeö (* 1776) a 16. října 1828 byl ve Vídni povýšen také na hraběte v Rakousku. Vlastnil spojené majoráty Nádasd-Ládany, Lépseny, Pere, Nána a Dudar.[3] Jeho syn František Serafín z Nádasdy (1. dubna 1801 – 1. listopadu 1883) byl v ltech 1857-1860 c.k. ministrem spravedlnosti, poté prezidentem Říšské rady a nakonec od 7. listopadu 1861 do roku 1865 dvorním kancléřem pro Sedmihradsko

Význační členové rodu

Vývod z předků

František I. z Nádasdy

A. Tomáš z Nádasdy (1498 – 1562) ⚭ Uršula Kanižská († 1571)

B. František II. z Nádasdy (1555–1604) ⚭ Alžběta Báthoryová (1560–1614)
C1. Anna (1585 – 1615) ⚭ Mikuláš VI. Zrinský
C2. Uršula (zemřela jako dítě)
C3. Ondřej (zemřel jako dítě)
C4. Kateřina (* ~1594) ⚭ Jiří Drugeth z Homonny
D1. Alžběta ⚭ Ladislav Révay
C5. Pavel z Nádasdy (1598 – 1633) ⚭ Judita Révayová
D1. František III. z Nádasdy (1625, hrad Čachtice – 30. dubna 1671, Vídeň) ⚭ Julie Esterházyová (1644)
E1 František IV. z Nádasdy
F1 František V. z Nádasdy ⚭ Marie z Rottalu
F2. František VI. z Nádasdy
G1 František VII. z Nádasdy (1799 – 1800)
F3. Tomáš z Nádasdy
E2. Kristýna (1646 – 1682) ⚭ hrabě Mikuláš Drašković z Trakošćanu (* ~1625 – 1687)
E3-11 dalších 9 dětí

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Famille Nádasdy na francouzské Wikipedii a Nádasdy na německé Wikipedii.

  1. ↑ Ernst Heinrich Kneschke: „Deutsche Grafenhäuser der Gegenwart: in heraldischer, historischer und genealogischer Beziehung“, 3. Band, A-Z, Verlag T. O. Weigel, Leipzig 1854, S. 269 ff.
  2. ↑ Ernst Heinrich Kneschke: „Deutsche Grafenhäuser der Gegenwart: in heraldischer, historischer und genealogischer Beziehung“, 3. Band, A-Z, Verlag T. O. Weigel, Leipzig 1854, S. 269 ff.
  3. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser, Verlag Justus Perthes, Gotha 1910, S. 727

Externí odkazy

Literatura

  • Andreas Lehotzky: „Regni Hungariae et partium eidem annexarum statuum et ordinum seu nobilium familiarium Stemmatographia“, pars II., Druck Simon Petrus Weber, Posonii 1798.
  • Constantin von Wurzbach: Nádasdy-Fogáras, die Grafen, Genealogie. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 20. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1869, S. 10–13.
  • Constantin von Wurzbach: Nádasdy-Fogáras, die Grafen, Wappen. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 20. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1869, S. 21.
  • Antonio Schmidt-Brentano: Kaiserliche und k. k. Generale (1618–1815), Österreichisches Staatsarchiv/A. Schmidt-Brentano 2006.

Zdroj