Mukuna

Jak číst taxoboxMukuna
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí Mucuna novo-guineensis
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Tribus Phaseoleae
Rod mukuna (Mucuna)
Adans., 1763
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mucuna pruriens na ilustraci z roku 1778
Mucuna bennettii na indonéské známce

Mukuna (Mucuna) je rod rostlin z čeledi bobovité (Fabaceae). Jsou to popínavé byliny až mohutné liány s trojčetnými listy a často nápadnými květy v hustých květenstvích. Vyskytují se v tropech celého světa.

Některé druhy jsou v tropech pěstovány jako okrasné liány. Mukuny mají též význam v domorodé medicíně. Používají se jako krmivo a ze semen se připravuje mouka. Mezi nejznámější druhy náleží Mucuna pruriens a Mucuna bennettii.

Popis

Mukuny jsou jednoleté nebo vytrvalé popínavé byliny až dřevnaté liány. Listy jsou střídavé, složené ze 3 lístků. Palisty bývají opadavé. Mnohé druhy jsou pokryty žahavými chlupy. Květenství jsou úžlabní nebo vyrůstají na starším dřevu, nejčastěji převislé zhuštěné laty, které mohou připomínat hrozen. Květy bývají velké a nápadné a mají klasickou stavbu květů bobovitých. Kalich má 5 laloků, z nichž horní 2 jsou srostlé v široký pysk. Koruna je delší než kalich, nejčastěji je téměř bílá, zelenavá, červená nebo tmavě purpurová. Člunek bývá srpovitého tvaru a delší než pavéza a křídla. Tyčinek je 10, z toho 5 delších a 5 kratších. Semeník je chlupatý, s tenkou čnělkou a drobnou bliznou. Plodem je vejcovitý až podlouhlý lusk, často na hranách křídlatý. Plody jsou zpravidla za zralosti pukavé.[1][2]

  • Mucuna novoguineensis
    Mucuna novoguineensis
  • Květenství Mucuna birdwoodiana
    Květenství Mucuna birdwoodiana
  • Detail květů Mucuna pruriens
    Detail květů Mucuna pruriens
  • Plodenství Mucuna pruriens
    Plodenství Mucuna pruriens

Rozšíření

Rod mukuna zahrnuje asi 100 až 120 druhů. Je rozšířen v tropech celého světa.[1][2] Některé druhy se rozšířily v tropech po celém světě, zejména Mucuna pruriens a M. sloanei.[3]

Zajímavosti

V některých zdrojích je uváděn alternativní český název obpupoš.[4]

Obsahové látky

Semena druhu Mucuna pruriens obsahují celou paletu alkaloidů: mucunin, mucunadin, mucunadinin, prurieninin, pruriendin, nikotin a tryptaminové alkaloidy dimethyltryptamin (DMT) a 5-methoxy-DMT. Mezi další bioaktivní látky náleží tryptamin, alkylaminy, steroidy, flavonoidy, kumariny a kardenolidy. V žahavých chlupech pokrývajících zejména plody byl zjištěn proteolytický enzym mucuanain a serotonin.[5][6]

Z hlediska účinku na lidskou psychiku je nejdůležitější obsahovanou látkou L-DOPA (L-3,4-dihydroxyfenylalanin), které bývá v extraktech 15%.[zdroj?] L-DOPA je prekursor neurotransmiteru dopaminu.

Význam

Kvetoucí Mucuna bennettii

Mucuna bennettii je v tropech pěstována jako okrasná liána pro nádherná visící květenství červených květů. Pochází z Nové Guineje.[3] Některé druhy mukun se v tropech pěstují jako zelené hnojení a krmivo, zejména druhy Mucuna pruriens a M. deeringiana. Semena obsahují asi 21-25% bílkovin a po tepelné úpravě je možno z nich připravit mouku. Nezralé lusky také slouží jako zelenina.[7]

Mukuny Mucuna pruriens a M. monosperma jsou využívány v tradiční indické medicíně.[5]Mucuna pruriens je také jednou z hlavních složek psychoaktivní substance používané na Haiti v kultu zombie. V Latinské Americe jsou jako léčivo používány druhy Mucuna rostrata a Mucuna pruriens.[6]

  • Květenství Mucuna pruriens
    Květenství Mucuna pruriens
  • Bohatě rozkvetlá Mucuna warburgii
    Bohatě rozkvetlá Mucuna warburgii
  • Sklizená semena Mucuna pruriens
    Sklizená semena Mucuna pruriens

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Flora of China: Mucuna [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1. 
  3. ↑ a b LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. 
  4. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  5. ↑ a b KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. 
  6. ↑ a b DUKE, James A. et al. Duke's Handbook of Medicinal Plants of Latin America. London: CRC Press, 2009. ISBN 978-1-4200-4316-7. 
  7. ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 

Externí odkazy

Zdroj