Mravenec pastvinný

Mravenec pastvinný
	Mravenec pastvinný - detail hlavy
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Podkmen	šestinozí (Hexapoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Řád	blanokřídlí (Hymenoptera);
Čeleď	mravencovití (Formicidae);
Rod	mravenec (Formica);
Podrod	Coptoformica;
Binomické jméno
	Formica exsecta; Nylander, 1846
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mravenec pastvinný (Formica exsecta) je druh mravence rodu Formica, podrodu Coptoformica. Mravenci pastvinní si stavějí mraveniště na pastvinách, lesních okrajích, pasekách a vřesovištích. Jsou podobni příbuzným mravencům lesním, ale jsou drobnější a na rozdíl od nich budují kupy mravenišť převážně z rozkousaného suchého rostlinného materiálu. Jsou velmi útoční a bolestivě koušou.^[1]

Popis

Dělnice mravence pastvinného jsou dvoubarevné. Hlava, hruď a stopka jsou červenavé, zadeček je tmavě hnědý, na hlavě a někdy i na hrudi je tmavá skvrna. Hlava je v týlní části silně vykrojená.Tento znak charakterizuje všechny druhy zařazené do podrodu Coptoformica. Šupina na stopce je výrazně vykrojená. Odstávající chloupky jsou na hřbetních destičkách zadečku, na čelním štítku a na svrchní straně hlavy. Čelní štítek není prohlouben. Délka dělnic je 4,5 – 7,5 mm.

Samičky jsou podobné dělnicím, hlavu mívají tmavší s variabilním ochlupením, hruď je tmavohnědá. Délka samiček je 7,5 až 9,5 mm.

Samečci jsou černohnědí, mají výrazně ochlupené oči a jejich délka je .4,0 – 9,0 mm.^[1]^[2]^[3]

Výskyt

Mravenec pastvinný je eurosibiřský druh. Vyskytuje se v nížinách až horách ve velké části Evropy a dále pak přes Sibiř až do Koreje.^[1]

V ČR byl výskyt mravence pastvinného zaznamenán roztroušeně od jižních Čech po severovýchodní Moravu, a to ve výšce od 190 do 740 m n. m. Celkem byl nalezen na 37 lokalitách, aktuálně se vyskytuje pouze na sedmi místech.^[3]

Stanoviště

Mravenci pastvinní obývají velmi různá otevřená nebo mírně zastíněná stanoviště, jako jsou pastviny, mýtiny a okraje lesů, polosuché trávníky, vřesoviště a sušší místa rašelinišť a slatinišť. Nejsou osidlována rychle zarůstající místa, místa s vysokým přísunem dusíku nebo místa v záplavových nivách řek. Stejně jako ostatní druhy podrodu Coptoformica nemohou mravenci pastvinní zvyšovat teplotu v mraveništi metabolickou produkcí tepla nezávisle na teplotě prostředí, jak je známo u některých druhů lesních mravenců. Tím se zvyšuje jejich závislost na přímém oslunění a mraveniště nemohou být proto budována na zcela zastíněných lesních stanovištích.^[3]

Způsob života

Mravenci pastvinní žijí, obdobně jako jiné druhy mravenců, v koloniích, ve kterých jsou tři kasty mravenců.

Dělnice jsou neplodné samičky a tvoří nejpočetnější skupinu. Jejich úkolem je zajištění chodu kolonie. Pečují o potomstvo, shánějí potravu, chrání mraveniště.

Samičky (královny) jsou po vylíhnutí okřídlené. Po spáření ztrácejí křídla a zakládají nové kolonie, příp. rozšiřují mateřskou kolonii. Jejich jedinou, ale zásadní rolí je kladení vajíček. Mohou žít i více než 20 let .

Samci jsou rovněž okřídlení, ale žijí jen krátce. Po spáření záhy hynou.

Kolonie mohou být buď monogynní (s jednou královnou) nebo polygynní (s více královnami). V monogynních koloniích žije několik tisíc dělnic, v polygynních několik desítek až stovek tisíc dělnic.^[2]

Rojení

V průběhu června až srpna se líhnou okřídlení pohlavní jedinci (samičky a samci) a vydávají se na tzv. svatební let, během kterého dojde k páření. Velká část samiček mravenců pastvinných bývá ale oplodněna přímo na povrchu mraveniště. Oplodněná samička si odlomí nebo odkousne křídla a začne se pokoušet o založení kolonie.^[2]

Zakládání kolonií

Oplodněná samička může být buď přijata do mateřského polygynního mraveniště nebo si musí založit vlastní novou kolonii. K tomu využívá hnízd jiných druhů mravenců z podrodu Serviformica, zejména Formica fusca a Formica lemani, jejichž dělnice, po zabití královny, využije k odchování vlastního potomstva a následně k ovládnutí celého mraveniště. Jedná se o tzv. dočasný sociální parazitizmus.^[4]

Mraveniště

Mravenci pastvinní žijí v mraveništích, která mají dvě části: podzemní část s komůrkami a chodbičkami a nadzemní kupu, ve které jsou rovněž horizontální komůrky. Kupa je vytvořena z rozkousaného suchého rostlinného materiálu (trávy, byliny), někdy i z jehličí, kaménků a částeček zeminy. Kupy nemají vnitřní zpevňující kužel z větších větviček, jaký mají mraveniště lesních mravenců, což do určité míry omezuje jejich výšku.

V podzemních komůrkách v hloubce 1 až 1,5 m žijí královny a tato část mraveniště slouží k odchovu potomstva i jako úkryt v zimním období. V teplém období jsou larvy a kukly přemisťovány do komůrek v nadzemní kupě. Nadzemní kupa slouží též k akumulaci tepla a k udržování vhodné teploty v podzemní části.

U velkých polygynních mravenišť dochází k vytváření oddělků a postupně tak vznikají velké mraveništní komplexy, ve kterých může být i několik set mravenišť.^[2]

Pomocná mraveniště

Kromě hlavních mravenišť budují mravenci i stálá nebo dočasná pomocná mraveniště. Tato hnízda mají pouze nadzemní kupku. Hlavními funkcemi pomocných hnízd je rozčlenění potravního areálu, udržování řetězců pro přenos potravy a poskytování úkrytů pro vzdálené sběrače. Při kolonizaci nové potravní oblasti začínají pastvinní mravenci stavbou sítě dočasných pomocných hnízd a teprve poté staví hlavní mraveniště. Stabilní pomocná mraveniště jsou nejčastěji budována v blízkosti stálých zdrojů kolonií mšic (např. stromů, keřů a vytrvalých bylin).

Pomocná mraveniště lze snadno postavit, ale i rozebrat, protože se skládají pouze z úlomků rostlin. Pokud již pomocné mraveniště není potřebné, mravenci jeho kupu rozeberou a stavební materiál přenesou a použijí buď pro hlavní mraveniště nebo pro další pomocná mraveniště.^[2]

Potrava

Mravenci pastvinní loví hmyz a jiné drobné živočichy, ale největším zdrojem energie jsou pro ně výměšky mšic (tzv. medovice). Mšice vyhledávají na stromech, keřích i bylinách, kde je i opatrují.^[2]^[3]

Ohrožení a ochrana

V řadě evropských zemích se stavy mravenců pastvinných od roku 1950 zřetelně snižují. Nejvýznamnější příčinou je fragmentace a mizení biotopů. To bývá způsobeno především jejich zarůstáním a zalesňováním, ústupem nebo zánikem tradičních způsobů hospodaření, intenzivním užíváním hnojiv a pesticidů a působením imisí atmosférického dusíku.^[3]

Někdy dochází i k poškozování mravenišť zvěří hledající v mraveništích kukly mravenců, ale i larvy a kukly brouků hostujících v mraveništích. Mnohem horší následky má ale přímé ničení mravenišť zemědělskou technikou nebo stroji při těžbě a svážení dřeva, zejména při kalamitách.

V České republice patří všichni mravenci rodu Formica podle Zákona 114/1992 Sb. v platném znění ke zvláště chráněným druhům živočichů v kategorii ohrožený druh. V Červeném seznamu bezobratlých ČR byl mravenec pastvinný ještě v roce 2005 veden jako druh zranitelný, ale vzhledem k jeho rychlému úbytku byl v r. 2017 zařazen do kategorie kriticky ohrožený druh.^[5]

Ochrana spočívá zejména v zabránění likvidace biotopu jeho územní ochranou, minimálně formou vyhlášení významného krajinného prvku (VKP). Je vhodné zřetelně vymezit hranice mezi strojně obdělávanou zemědělskou plochou a plochou s mraveništi. Plochu s mraveništi je pak třeba jednou ročně šetrně pokosit a bránit tak jejímu zarůstání vysokostébelnými trávami a bylinami, keři nebo i stromy. Je vhodné provádět i odstraňování dorůstajících stínících větví a předcházet tak přesunu mravenišť na více osluněná místa.^[2]

Mraveniště mravenců pastvinných u Prosetína – lokalita Prvníky (nahoře) a Chudobův mlýn (dole)

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c MACEK, Jan, et al. Blanokřídlí České republiky I.-žahadloví. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia, 2010. volumes <520> s. ISBN 978-80-200-1890-8, ISBN 80-200-1890-5. S. 110.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Formica exsecta - AntWiki. www.antwiki.org [online]. [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e BEZDĚČKOVÁ, Klára; BEZDĚČKA, Pavel. Ohrožené nelesní druhy mravenců rodu Formica : Formica picea, Formica exsecta, Formica foreli, Formica pressilabris. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 2011. 161 s. s. ISBN 978-80-86382-39-5, ISBN 80-86382-39-7. S. 94–118.
↑ PECH, Pavel. Jak na sobě naši mravenci sociálně parazitují. Živa [online]. AV ČR, 2008 [cit. 2023-02-20]. Roč. 2008, čís. 6. Dostupné online.
↑ HEJDA R., FARKAČ J.& CHOBOT K., (eds). Červený seznam ohrožených druhů České republiky - Bezobratlí. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017. 611 s. Dostupné online. ISBN 978-80-88076-53-7, ISBN 80-88076-53-6. S. 257.