Moták černobílý

Jak číst taxoboxMoták černobílý
alternativní popis obrázku chybí
Moták černobílý (samice)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád dravci (Accipitriformes)
Čeleď jestřábovití (Accipitridae)
Rod moták (Circus)
Binomické jméno
Circus melanoleucos
(Pennant, 1769)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moták černobílý (Circus melanoleucos) je dravec z čeledi jestřábovití, který hnízdí ve východní části Palearktické oblasti a zimuje v jihovýchodní Asii. Zatímco samice je se svým šedohnědým opeřením poměrně nevýrazná, samec má černobílé opeření s rapidními nápadnými přechody mezi oběma barvami.

Systematika

Motáka černobílého formálně popsal v roce 1769 velšský přírodovědec Thomas Pennant. Jedná se o monotypický taxon, tzn. nejsou rozlišovány žádné poddruhy.[2]Druhové jméno melanoleucos pochází z řeckých melas („černý“) leukos („bílý“), čili doslova „černobílý“.[3]

Výskyt

Samec motáka černobílého v letu

Jedná se o tažný druh, který hnízdí od východních Himálají po východní Čínu a Mongolsko. Zimuje v jižní Indii, jižní Číně a pevninské i ostrovní části jihovýchodní Asie včetně Bornea, Sumatry[4] a Filipín.[5] Globální početnost druhu přesahuje 10 000 jedinců.[6]

Habitat motáka černobílého může být sice různý – vyskytuje se v otevřené krajině od suchých stepních oblastí po bažinaté březové lesíky – avšak ze všeho nejraději má vlhká stanoviště jako jsou močály při jezerních okrajích, louky u řek nebo bažiny s rákosinami. V zimě obývá i kultivovaná otevřená stanoviště jako jsou rýžová pole. Na hnízdištích se vyskytuje typicky do 1500 m n. m., v zimě nebo při migraci se však může objevit ještě výše.[7]

Popis

Tento relativně malý dravec dosahuje délky těla mezi 41–47 cm. Samec i samice mají rozdílná opeření. Samec má černou hlav a hruď, které kontrastují s bílou spodinou. Spodní strana křídel je převážně bílá, ruční letky jsou černé; horní strana křídel je na vnitřních krovkách u těla černá, zbytek krovek a loketní letky jsou bílé, ruční letky černé. Hřbet je černý. Samice hraje světle hnědošedými odstíny; svrchní strana je tmavší než ta spodní. Ozobí je žluté, stejně jako duhovky, které u samce vysoce kontrastují s černou hlavou.[5][8]

Biologie

Dva samci motáka černobílého (John Gerrard Keulemans, 1874)

Složení jídelníčku je individuálně, oblastně i sezónně podmíněno. K nejčastějším typům potravy patří menší obratlovci (hlavně hraboši, ale i žáby, plazi, ptáčata či ryby), větší hmyz (sarančata, brouci) a někdy i mršiny. Moták černobílý je většinou tichý, avšak v době hnízdění a kolem hnízda se ozývá tichým uek-uek-uek. Během námluv samci vydávají opakované kij-víí a samice rychlé kí-kí-kí.[7] Na hřadovištích může odpočívat vedle některých jiných druhů motáků, mj. motáka východního (Circus spilonotus).[5]

Hnízdění

Zahnizďuje od poloviny května do srpna. Hnízdo si staví z trav, rákosí a další vegetace na mokré, občasi suché zemi v rákosí, vysoké trávě nebo v nízkém křoví. Samice klade nejčastěji 4–5 (rozptyl 3–6) vajec. Inkubace trvá více než 30 dní.[7]

Ohrožení

Mezinárodní svaz ochrany přírody považuje motáka černobílého za málo dotčený druh, nicméně populace druhu klesá následkem úbytku přirozeného prostředí, mj, vysoušením močálů za účelem získání zemědělské půdy.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. ↑ Hoatzin, New World vultures, Secretarybird, raptors. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 247. (anglicky) 
  4. ↑ IQBAL, Muhammad. Possible Range Expansion of Wintering Pied Harriers 'Circus melanoleucos' into the Southern Hemisphere. S. 33–34. Australian Field Ornithology [online]. 2011 [cit. 2023-11-17]. Roč. 28, čís. 1, s. 33–34. Dostupné online. ISSN 1448-0107. (anglicky) 
  5. ↑ a b c JEYARAJASINGAM, Allen. A field guide to the birds of Peninsular Malaysia and Singapore. 2. vyd. Oxford: Oxford university press, 2012. ISBN 978-0-19-963942-7, ISBN 978-0-19-963943-4. S. 128–129. (anglicky) 
  6. ↑ a b Circus melanoleucos [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2021 [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2021-3.RLTS.T22695402A203542370.en. (anglicky) 
  7. ↑ a b c FERGUSON-LEES, James. Raptors of the world. Boston: Houghton Mifflin, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-618-12762-7. S. 491–493. (anglicky) 
  8. ↑ GRIMMETT, Richard; INSKIPP, Carol; INSKIPP, Tim. Birds of the Indian Subcontinent. 2. vyd. London: Christopher Helm, 2016. (Helm field guides). ISBN 978-1-4081-6265-1, ISBN 978-1-4081-2763-6. S. 114–115. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj