Most císařovny Alžběty (Děčín)

Most císařovny Alžběty
Kaiserin-Elisabeth-Brücke
Pohled na most z děčínské strany roku 1910
Pohled na most z děčínské strany roku 1910
Základní údaje
Kontinent Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Děčín
Město Děčín
Pojmenován po Alžběta Bavorská
Řeka Labe
Architekt B. Grueher
Projektant Josef Schnirch / Werner
Náklady na výstavbu 300 000 zlatých
Začátek výstavby 1853
Otevřen 2. prosince 1855
Uzavřen 1933
Souřadnice 50°46′51,2″ s. š., 14°12′28″ v. d.
Parametry
Typ řetězový
Materiál ocel, dřevo
Délka 235 m
Šířka 8,5 m
Pilíře 2
Mapa
Další data
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Panorama Děčína s Mostem císařovny Alžběty

Most císařovny Alžběty (německy Kaiserin-Elisabeth-Brücke) byl silniční řetězový most přes Labe spojující Děčín s Podmokly. Most pojmenovaný po císařovně Alžbětě Bavorské byl otevřen v roce 1855, přičemž spojil Děčín s hlavní železniční tratí z Drážďan. Most byl zbořen ve 30. letech 20. století, ale jeho pilíře byly použity při stavbě nového Tyršova mostu, který stojí v Děčíně dodnes.

Situace

Dne 8. dubna 1851 byla otevřena trať Praha–Drážďany, která vedla po levém břehu Vltavy a Labe.[1] Podle smlouvy uzavřené 31. prosince 1850 mezi císařskou vládou Rakouskou a královskou vládou Saskou bylo vlakové nádraží v Podmoklech (Bodenbachu) určeno jako jediná a společná přestupní stanice pro železniční provoz železničních správ obou států na česko-saské dráze.[2] Severní státní dráha postavila v obci Podmokly na pozemcích hraběte Thun-Hohenstein pohraniční stanici mezi Rakouskem a Saskem. Hospodářský potenciál dráhy i nádraží mohl být plně využit jen v případě dobrého silničního spojení s okolím.[3] Město Děčín leželo na protilehlém břehu Labe, a proto musel být vystavěn most.

Tetschner Kettenbrücke-Gesellschaft

V roce 1849 vytvořili děčínští občané v čele s textilním továrníkem Johannem Josefem Münzbergem (1799-1878)[4] ze Starého Města) a hrabětem Franzem Antonem von Thunem (Františkem Antonínem Thunem)[5] spolek Ein Comite behufs der Erbauung einer Kettenbrücke über die Elbe i Tetschen (mostní stavební výbor).[6] Ale až v roce 1851 bylo získáno povolení k založení akciové společnosti Tetschner Kettenbrücke-Gesellschaft[7] a městu Děčín byla udělena císařská výsada na stavbu řetězového mostu přes Labe.[8] Bylo vydáno 1300 (1500) akcií po 200 zlatých.[9][10][11] Hrabě Franz Anton von Thun projekt enormně podpořil, upsal 32 000 florinů akcií a daroval část svého zámeckého parku jako stavební pozemek.[8] Později se společnost přejmenovala na K. k. priv. Kaiserin Elisabeth-Kettenbrücke-Gesellschaft (C. k. priv. společnost řetězového mostu císařovny Alžběty).

Společnost protestovala proti úpravám dna Labe, protože se obávala silného proudu řeky, který by mohl způsobit přetržení tažného řetězu řetězového parníku.[12][13][14]

Společnost držela privilegium dopravy přes Labe. Železniční společnost k. k. privilegierte Böhmische Nordbahn-Gesellschaft (BNB) měla záměr postavit v Děčíně železniční most se Schiffkornovými nosníky. Akcionáři děčínského řetězového mostu měli obavy o své investice, protože se obávali odlivu dopravců na železniční most.[15] Společnost požadovala odškodnění ve výši 80 000 florinů za stavbu mostu Severní železnice, zatímco Severní železnice nabídla pouze 45 000 florinů.[16] Došlo k jednání, kde bylo dohodnuto, že BNB zaplatí kompenzaci ve výši 45 000 florinů.[17] Před dostavbou železniční vlečky se objevily obavy o průjezdnost levého (podmokelského) nábřeží. Byly navrhovány úpravy schodišť mostu.[18]

Akciová společnost měla pravidelné valné hromady.[19] Dne 30. srpna 1916 se konala valná hromada č. 68, kde byla představena Zpráva o ústním jednání s c. k. ministerstvem ohledně další rekonstrukce mostu.[20] Alternativní název společnosti byl Actienverein der Kaiserin Elisabeth-Kettenbrücke in Tetschen am Elbe (Akcijní spolek řetězového mostu císařovny Alžběty v Děčíně).[11]

Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 přešly závazky na Československý stát. Akcionáři měli podporu křesťanskosocialistického politika Krumpeho, který prosazoval vypořádání s akcionáři.[21]

Stavba mostu

Původní projekt vyhotovil Josef Emanuel Schnirch.[22] Na podzim roku 1852 bylo rozhodnuto o přesné poloze opěr mostu. Začala jednání o výkupech domů, které stály v cestě. Majitelé požadovali vyšší částky, a tak se jednání protáhla.[3] Stavbu mostu zahájila stavební firma Schertz z Pirny v roce 1953. Stavěla podle projektu inženýra Wernera, který pozměnil původní projekt. Změna se týkala zmenšení rozpětí mezi pilíři. Architektonickou úpravu mostu navrhl B. Grueher.[zdroj?]

Stavba začala 1. května 1853, ale nedostatek finančních prostředků způsobil změnu stavitele. Most dokončil stavitel loketského řetězového mostu Jelínek.[8][23][ve zdroji nenalezeno]

  • Pohled ze severu
    Pohled ze severu
  • Pohled z jihu
    Pohled z jihu
  • Pohled na pylony
    Pohled na pylony

Historie mostu

Dne 9. června 1854 odpoledne přijeli císař František Josef I. a císařovna Alžběta Bavorská z Prahy a odjeli na zámek hraběte Thuna v Děčíně.[24][25] Důvodem cesty novomanželů bylo setkání s pruským králem.[26] U příležitosti jmenin císařovny byl slavnostně vysvěcen nově postavený řetězový most v Děčíně a pojmenován „Most císařovny Alžběty“. Slavnostní inaugurace a otevření se uskutečnilo dne 2. prosince 1855.[27] Po obřadu v kostele vytvořili účastníci slavnosti průvod, který po novém mostě přešel přes Labe. Po projevu Johanna Josefa Münzbergena byl odhalen pozlacený nápis na mostě: „Most císařovny Alžběty“. Následovalo několik salv děl.[28]

Most byl první z objektů v Děčíně, které byly pojmenovány po císařovně Sissi. Dalším byla Císařská vyhlídka na Kvádrberku pojmenovaná u příležitosti stříbrné svatby.[29][30]

V roce 1859 se objevily úvahy o osvětlení mostu.[31] Byl založen Výbor pro výstavbu a noční osvětlení chodníku mezi Děčínem a Podmokly.[32]

Dne 22. června 1866 se objevila zpráva, že se část řetězového mostu zřítila do koryta Labe;[33] V roce 1866, během Prusko-Rakouské války byl most poničen. Přerušená mostovka byla provizorně překlenuta.[34]

Labe se často rozvodńovalo a vzestup hladiny ohrožoval most.[35] Nebezpečím pro most byly i ledové kry, které se vytvořily při jarním tání.[36][37]

Dne 9. července 1895 odpoledne[38][39] došlo ke vznícení dřevěných částí mostu od jisker z komína parníku, který plul pod mostem. Požár hasili hasiči z celého okolí a vojáci. Zůstala ocelová konstrukce a zděné pylony.[40]

Řetězový most v Děčíně byl obdivován i po 60 letech.[41] Na mostě se vybíralo mostné.[42][43]

Mýtný sazebník na dobu 10 let od roku 1895

Na valné hromadě dne 13. srpna 1894 byl projednán nový návrh sazebníku poplatků (mýta). Dekretem z 21. listopadu 1894 byl sazebník schválen c. k. ministerstvem vnitra ve shodě s c. k. ministerstvem financí. Služebním postupem pak hejtmanství dne 17. ledna 1895 povolilo další vybírání mýta. Sazebník stanovil tarify ve výši od ½ krejcaru po 14 krejcarů:[44]

  • osoba starší 14 let: 2 kr., osoba mladší 14 let: 1 kr. (děti přepravované zdarma),
  • osoba s prázdným nebo naloženým trakařem, kočárkem nebo jízdním kolem: 4 kr.,
  • hospodářské zvíře jako husy, kachny, krůty atd. ½ kr.,
  • skot jako prasata, kozy, ovce, telata 1 kr.,
  • tažná zvířata jako koně, krávy, voli atd. s výjimkou hospodářských zvířat 6 kr.,
  • tažné hospodářské zvíře v zápřahu prázdného osobního vozu nebo saní 8 kr., obsazeného osobního vozu nebo saní10 kr.,
  • tažné hospodářské zvíře v zápřahu prázdného nákladního vozu nebo saní 10 kr., naloženého nákladního vozu nebo saní 14 kr.,
  • prázdný tažný vůz nebo saně bez zápřahu nebo vůz tažený lidmi nebo psy 6 kr.,
  • tažné naložené saně 14 kr.

Nevyhovující parametry

V roce 1927 byl most ve špatném stavu. Spoje článků řetězového mostu měly vůli, která se projevovala při větru bočním houpáním.[45] V roce 1933 bylo přistoupeno k přestavbě, protože most měl omezenou nosnost 6 tun.[46] Při stavbě nového Tyršova mostu byly využity původní pilíře Mostu císařovny Alžběty.

Odkazy

Reference

  1. ↑ historie. peso.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2025-01-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ Obecný zákonník říšský a Věstník vládní pro císařství rakouské. 1851-04-12, roč. 1851, čís. XXII., s. 251. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Bodenbach. Wochenblatt. 1852-09-24, roč. 1852., čís. 39, s. 1. Dostupné online. 
  4. ↑ Münzberg, Johann Josef. web.archive.org [online]. 2019-07-22 [cit. 2025-01-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ SLAVÍČKOVÁ, Hana; VESELÝ, Karel. Děčínská zastavení. Děčín: Amici Decini, 1997. 192 s. ISBN 80-238-1436-2. S. 54. 
  6. ↑ KOLÁŘSKÝ, J. Děčín. Lidové noviny. 1926-04-11, roč. 34, čís. 185, s. 2. Dostupné online. 
  7. ↑ JOZA, Petr. Pohled do historie. Ústí nad Labem: Foto-Grafika-OHV, 1998. 100 s. ISBN 80-238-2630-1. S. 9. 
  8. ↑ a b c Dresdner Nachtrichten. Dresdner Journal. 1895-06-27, roč. 1895., čís. 147., s. 3. Dostupné online. 
  9. ↑ Kronländer. Die Presse. 1852-01-06, roč. 5., čís. 4., s. 2. Dostupné online. 
  10. ↑ Tetschner Anzeiger. 1860-09-29, roč. Fünfter (pátý), čís. 39., s. 5. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Společnost řetězového mostu císařovny Alžběty Kaiserin Elisabeth-Kettenbrücke-Gesellschaft Tetschen labský děčínský řetězový most Děčín Tyršův most v Děčíně 1914 požitkový list. www.securityprinting.org [online]. [cit. 2025-05-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ Locales. Tetschner Anzeiger. 1863-09-05, roč. 1863, čís. 36., s. 3. Dostupné online. 
  13. ↑ WWW.SPPRAHA.CZ. Řetězová paroplavba na Labi (1863 - 1948). www.sppraha.cz. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-24. 
  14. ↑ Princip řetězové paroplavby. www.muzeumdc.cz [online]. [cit. 2025-05-07]. Dostupné online. 
  15. ↑ Tetschner Anzeiger. 1867-05-25, roč. Zwölfter (dvanáctý), čís. 21., s. 4 (200). Dostupné online. 
  16. ↑ Tetschner Anzeiger. 1868-04-04, roč. Dreizehnter (třináctý), čís. 14., s. 12. Dostupné online. 
  17. ↑ Tetschner Anzeiger. 1868-04-18, roč. Dreizehnter (třináctý), čís. 16., s. 5. Dostupné online. 
  18. ↑ Tetschner Anzeiger. 1868-09-26, roč. Dreizehnter (třináctý), čís. 39., s. 3. Dostupné online. 
  19. ↑ Kundmachung. Tetschner Anzeiger. 1860-09-01, roč. 1860., čís. 35., s. 6 (304). Dostupné online. 
  20. ↑ Wiener Zeitung. 1916-07-27, roč. 1916., čís. 170., s. 14. Dostupné online. 
  21. ↑ Volksfreund. 1926-06-24, roč. 46., čís. 147., s. 1. Dostupné online. 
  22. ↑ Ing. Josef Schnirch. www.payne.cz [online]. [cit. 2025-01-01]. Dostupné online. 
  23. ↑ Řetězový most císaře Ferdinanda [online]. [cit. 2025-05-06]. Dostupné online. 
  24. ↑ Tagesgeschichte. Dresdner Journal. 1854-06-09, roč. 1854, čís. 130, s. 1. Dostupné online. 
  25. ↑ Ples na zámku i noční prohlídky s císařem - Děčín [online]. 2014-01-30 [cit. 2025-05-02]. Dostupné online. 
  26. ↑ Zajímavosti o Zámku Děčín. www.zamekdecin.cz [online]. [cit. 2025-05-02]. Dostupné online. 
  27. ↑ Wienerstadtpost. Der Humorist. 1855-11-22, roč. 19., čís. 314., s. 4. Dostupné online. 
  28. ↑ Deutsche allgemeine Zeitung. 1955-12-05, čís. 284, s. 5. Dostupné online. 
  29. ↑ Děčín dostal dotaci na rekonstrukci historické vyhlídky na Kvádrberku. www.iustecko.cz [online]. [cit. 2025-05-02]. Dostupné online. 
  30. ↑ VEPŘOVSKÁ, Jitka. Vyhlídka na Kvádrberku se dočkala obnovy. Práce vyšly na více než půl milionu. Děčínský deník. 2024-08-19. Dostupné online [cit. 2025-05-02]. 
  31. ↑ Lokales. Tetschner Anzeiger. 1859-10-01, roč. Viertner (čtvrté), čís. 39., s. 3. Dostupné online. 
  32. ↑ Tetschner Anzeiger. 1862-11-08, roč. Siebenter (sedmý), čís. 45., s. 9. Dostupné online. 
  33. ↑ Rundschau. Tetschner Anzeiger. 1866-06-30, roč. Eilfter (jedenácté), čís. 26, s. 3. Dostupné online. 
  34. ↑ Lokales: Kettenbrücke. Tetschner Anzeiger. 1866-08-18, roč. Eilfter (jedenácté), čís. 33., s. 4, 7. Dostupné online. 
  35. ↑ Der Hungerstein ragt aus der Elbe. Morgenpost. 1930-06-26, roč. 145., čís. 65., s. 3. Dostupné online. 
  36. ↑ Lokales. Tetschner Anzeiger. 1871-02-25, roč. 16., čís. 15, s. 2. Dostupné online. 
  37. ↑ 11. März 1865 Tetschner Anzeiger. 1865-03-11, roč. Zehnter (desátý), čís. 10., s. 3. Dostupné online. 
  38. ↑ Brand einer Elbcbrücke. Die Zeit. 1915-07-09, roč. 14., čís. 4593, s. 8. Dostupné online. 
  39. ↑ Sächsische Dorfzeitung und Elbgaupresse. 1915-07-10, roč. 77., čís. 157., s. 6. Dostupné online. 
  40. ↑ Vernichtung einer großen Elbebrücke.. Grazer Volksblatt. 1915-06-10, čís. 467, s. 5. Dostupné online. 
  41. ↑ Aus der böhmisch - sächsischen Schweitz.. Vorarlberger Volksblatt. 1911-11-29, roč. 46., čís. 274., s. 1. Dostupné online. 
  42. ↑ Průboj. Roč. 37, čís. 93, s. 16. Dostupné online. 
  43. ↑ Prager und Provinzialnachrichten: Tetschner Kettenbrücke. Prager Abendblatt. 1870-03-05, roč. 1870, čís. 55., s. 2. Dostupné online. 
  44. ↑ Landesgesetzblatt. Prager Tagblatt. 1895-02-16, roč. XIX., čís. 47, s. 7. Dostupné online. 
  45. ↑ Aus der Tschechoslowakei.. Sächsische Elbzeitung. 1927-01-31, roč. 71., čís. 25, s. 7. Dostupné online. 
  46. ↑ Přestavba silničního mostu přes Labe mezi Podmokly a Děčínem. Národní listy. 1933-01-07, roč. 73, čís. 7, s. 3. 

Externí odkazy

Zdroj