Most Dr. Edvarda Beneše (Ústí nad Labem)

Most dr. Edvarda Beneše
pohled z levého břehu Labe po proudu, 2017
pohled z levého břehu Labe po proudu, 2017
Základní údaje
Kontinent Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Ústí nad Labem
Město Ústí nad Labem
Číslo mostu 613-008 a 30-017
Pojmenován po Edvardu Benešovi
Komunikace silnice II/613
Doprava silniční, pěší
též tramvajová (1936–1968)
též trolejbusová (od r. 2007)
Přes Labe
Správce Město Ústí nad Labem[zdroj⁠?]
Architekt dr. ing. Josef Melan
Otevřen 9. srpna 1936
Souřadnice 50°39′34″ s. š., 14°2′49″ v. d.
Parametry
Typ klenutý
Materiál ocel
Délka 174 m
Šířka 17,76 m
Pilíře 2
Mapa
Další data
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Most Dr. E. Beneše (německy 1936-1938: Dr.-Edvard-Beneš-Brücke) byl postaven v letech 1934–1936 přes řeku Labe v Ústí nad Labem. Spojuje nynější městské části Ústí nad Labem-město a Ústí nad Labem-Střekov. Byl nazván podle druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Je určen silniční dopravě a pěším.

Historie

O stavbě druhého ústeckého mostu (tehdy stál již železniční most) se poprvé uvažovalo roku 1908. K této otázce se však město znovu vrátilo až roku 1926. V roce 1928 dokončil inženýr Josef Melan projekt mostu, ale ministerstvo práce ho schválilo až na jaře 1931 a teprve 1. července 1931 byla vypsána soutěž pro dodavatele na definitivní provedení mostu – mezi 14 nabídkami, které byly doručeny do 4. září 1931, byly možnosti ocelového i železobetonového mostu. Výběrová komise se přiklonila k variantě dražšího, zato trvanlivějšího mostu ocelového. V květnu 1932 komise vybrala dodavatele stavby mostního spodku (pilířů) i svršku (nosné konstrukce, vozovka, vybavení aj.), protože však mezi nimi byli i zahraniční dodavatelé, ministerstvo práce tento výběr nepovolilo provést a v březnu 1933 byla vypsána nová soutěž, kterou vyhrály společnosti se sídlem v Československu.

19. ledna 1934 bylo předáno staveniště mostu dodavatelům, 26. března 1934 se začalo s hloubením základů pro pilíř na střekovské straně (dokončeno 18. června v hloubce cca 10 m pod hladinou Labe) a 13. srpna na ústecké straně. V létě 1934 také došlo k základním úpravám ústeckého předmostí, od května 1935 do jara 1936 byl postupně prorážen železniční násep a nahrazován ocelovým viaduktem – tyto práce byly komplikované tím, že jednak železniční správa trvala na stálé provozuschopnosti alespoň jedné koleje, jednak silniční správa požadovala vysokou světlost viaduktu a protichůdně k tomu odolnost proti zaplavení při povodni. Od května do září 1935 byla montována nosná konstrukce (klenba, podélníky, příčníky a sloupy) mostu, vzápětí se započalo s prací na železobetonové dece mostovky. Na jaře 1936 byla dokončena hrubá stavba a začalo se s dokončovacími pracemi (tramvajové kolejiště, elektroinstalace, zábradlí aj.), 27. června 1936 byla provedena zatěžovací zkouška a 9. srpna 1936 byl most slavnostně předán do užívání veřejnosti. Celkové finanční náklady byly spočteny na přibližně 15,7 milionu Kč.[1]

Dřevěná dlažba z borových, olejem impregnovaných špalíků bývala jedním z typických znaků jeho vozovky. Tato dlažba sice byla lehká a zbytečně nezatěžovala nosnou konstrukci, ovšem za mokrého počasí byla velmi kluzká a nebezpečná pro chodce i automobily. Přesto vydržela na místě přes 30 let a až poté, co byla v roce 1968 zrušena tramvajová doprava přes most, byla nahrazena živičným povrchem.

Most sloužil pro pěší, automobily a také pro tramvajové linky na Střekov, přičemž na něm bylo vybíráno mýtné až do podzimu 1938, kdy bylo československé pohraničí odstoupeno Německu a nacistická správa města rozhodla politickým krokem o zrušení mýta. V roce 1938 byl také most přejmenován na Hermann-Göring-Brücke. Na konci války ho německá armáda připravila k odpalu, ale německý voják Josef Patz výbušniny svévolně odstranil.[2] Po válce bylo mostu vráceno původní jméno. Během 31. července 1945 se z části i na mostě odehrál tzv. ústecký masakr (31. července 2005 byla na most umístěna pamětní deska, která tuto událost připomíná). V letech 1952 až 1990 nesl most jméno po řeckém hrdinovi komunistického odboje Nikosi Belojannisovi.[3]

Změny pojmenování

  • 1936–1938: Most Dr. Edvarda Beneše (Edvard Beneš)
  • 1938–1945: Hermann-Göring-Brücke (Hermann Göring)
  • 1945–1952: Most Dr. Edvarda Beneše
  • 1952–1990: Most Nikose Belojannise (Nikos Belojannis)
  • od 1990: Most Dr. Edvarda Beneše

Galerie

  • Zátarasy na mostě Edvarda Beneše 9. října 1938, několik dní po odstoupení města Německu
    Zátarasy na mostě Edvarda Beneše 9. října 1938, několik dní po odstoupení města Německu
  • most železniční, E. Beneše a Mariánský, celkový pohled
    most železniční, E. Beneše a Mariánský, celkový pohled
  • pohled z levého břehu
    pohled z levého břehu
  • Detail ocelové konstrukce
    Detail ocelové konstrukce
  • severní lávka pro pěší
    severní lávka pro pěší
  • mostovka, pohled ke Střekovu
    mostovka, pohled ke Střekovu
  • pamětní deska rekonstrukce z roku 1994
    pamětní deska rekonstrukce z roku 1994
  • pamětní deska masakru 31. července 1945
    pamětní deska masakru 31. července 1945

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dějiny města Ústí nad Labem: Stavební vývoj v letech 1918 - 1938, Most dr. Edvarda Beneše [online]. Město Ústí nad Labem, 1995 [cit. 2014-07-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ KRSEK, Martin. Ústecký most zachránil voják wehrmachtu, potvrdili až nyní historici. iDNES [online]. 2010-05-10 [cit. 2010-05-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ KAISER, Vladimír. Most Edvarda Beneše 1936-1994: Pamětní spis k ukončení rekonstrukce. Město Ústí nad Labem, 1994

Literatura

  • KAISER, Vladimír, et al. Dějiny města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem : Město Ústí nad Labem, 1995. ISBN 80-901761-5-1

Externí odkazy

Zdroj