Morzinský palác

Morzinský palác
v Nerudově ulici
Morzinský palác v Nerudově ulici
Morzinský palác
v Nerudově ulici
Účel stavby

velvyslanectví
Rumunska

Základní informace
Sloh Baroko
Architekt Jan Blažej Santini-Aichel
Výstavba 17131714
Materiál Zdivo
Stavebník Václav hrabě z Morzinu
Další majitelé Morzinové
Současný majitel Rumunsko
Poloha
Adresa Nerudova 256/5
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
Ulice Nerudova
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 39265/1-701 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Morzinský palác, zvaný též Dům U mouřenínů, je jedna z nejvýznamnějších staveb pražského vrcholného baroka, čp. 256/III stojící v ulici Nerudova 5, na Malé Straně v Praze 1. Od roku 1925 v něm sídlí velvyslanectví Rumunska. Od roku 1964 je palác kulturní památkou. Je součástí Královské cesty.[1]

Historie paláce

Na pozemku bylo původně několik měšťanských domů středověkého původu, renesančně přestavěných. Nesly na fasádě erb svých majitelů, hrabat Morzinů, v podobě korunovaného mouřenína se zlatým náhrdelníkem na stříbrném poli. [2] V roce 1668 přešly do majetku rodu Morzinů. Původní starší budovy byly pak v následujících letech 17131714 pro Václava hraběte z Morzinu přestavěny podle plánů připisovaných Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi; spolu s protějším Thun-Hohenštejnským (Kolovratským) palácem je Morzinský palác považován za vrcholné Santiniho dílo na poli palácové architektury.

Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 byla v paláci první protestantská modlitebna v Čechách, zřízená generálem jízdy Wurmserem.[3] Morzinům patřil palác až do roku 1881, poté přešel na rod Czerninů (větev Czernin–Morzin). Ti ho v roce 1925 prodali Rumunskému království a od té doby sídlí v paláci velvyslanectví Rumunska.[4]

Architektura

Palác je objekt tvořený šesti křídly, která svírají dva dvory s kašnami. Přední dvůr obklopený hlavní dvoupatrovou budovou obrácenou do Nerudovy ulice a dvěma bočními křídly je uzavřen přízemním zadním křídlem, za nímž další dvě jednopatrová křídla ohraničují zadní dvůr; k němu přiléhá na východní straně zahrada.[5]

Na hlavním průčelí je dobře patrná snaha barokního architekta zachovat souměrnost: vstupní portál vlevo má svůj shodný protějšek vpravo, kde jsou ale místo vrat umístěna okna. V průčelí je balkon, který podpírají heraldické postavy Maurů (znak rodu Morzinů), nad portály jsou umístěna alegorická poprsí Den a Noc a na atice stojí alegorické sochy Čtyř dílů světa. Tuto sochařskou výzdobu realizoval mistr české barokní plastiky Ferdinand Maxmilián Brokoff.[6]

V některých místnostech se dochovaly renesanční stropy, rokoková štuková výzdoba (pravděpodobně od Tommasa Soldatiho), rokoková kamna. Zařízení pokojů je klasicistní.

Zajímavosti

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Morzinský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. 
  2. PETRÁŇOVÁ, Lydia: Domovní znamení staré Prahy. Panorama Praha 1988, s. 140-141.
  3. Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy: operativní příruční seznam. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 147. 
  4. HOŘEJŠ, Miloš. Mezi dvěma světy. Proměny národnostní identity rodiny Czernin-Morzinů v 1. polovině 20. století. Securitas Imperii. ÚSTR. Roč. 2017, čís. 1, s. 13. Dostupné online. 
  5. Vlček (1999), s. 355
  6. POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 71. 
  7. KAPSA, Václav. Hudebníci hraběte Morzina. Příspěvek k dějinám šlechtických kapel v Čechách v době baroka. I.. vyd. Praha: Etnologický ústav Akademie věd ČR, 2010. 245 s. ISBN 978-80-87112-36-6. 
  8. Šťastný, Ivo. Pamětní deska Michal Chrabý [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-09-05]. Dle databáze Spolku se deska nachází ve Sněmovní ulici. Dostupné online. 

Literatura

  • KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 132. 
  • POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 64, 65. 
  • VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy, Malá Strana. 1. vyd. Praha: Academia, 1999. 685 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 355–357. 

Externí odkazy

Zdroj