Mordvinské knížectví

Knížectví Purgaz Пургасова волость Пургазонь Русесь konec 12.–pol. 13. století  →
Geografie
Hlavní město	žádné
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Mordvinci, Rusové
Jazyky	erzja, ruština
Náboženství	erzjanské domorodé
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Vznik	konec 12. století
Zánik	polovina 13. století – dobytí Zlatou hordou
Státní útvary a území
Předcházející Erzjové Mokšové Následující Zlatá horda

Mordvinské knížectví Purgaz (rusky Пургасова волость, Purgasova volost, erzjansky Пургазонь Русесь, Purgazoń Ruseś) byl středověký státní útvar Mordvinců v době 13. století. Knížectví se rozkládalo na území mezi řekami Oka a Sura. Politicky sjednotilo mordvinská etnika Erzjů a Mokšů, jejichž kmeny čelily agresi ze strany Chazarů a Kyjevské Rusi. Zaniklo v polovině 13. století, kdy bylo pohlceno mongolsko-tatarskou Zlatou hordou a reorganizováno v Mukša Ulus.

Dle Pověst dávných let provedli Mordvinci roku 1103 úspěšnou invazi proti Kyjevské Rusi.

Roku 1229 erzjanský kníže (inäzor) Purgaz se stal spojencem Volžského Bulharska ve válce proti Vladimirsko-suzdalskému knížectví. Tím však zároveň došlo k občanské válce mezi samotnými Mordvinci, mezi Purgazem podporovaným Bulharskem a vládcem Mokšů Purešem, který přeběhl na stranu vladimirsko-suzdalskou. Pureš a jeho syn Atämaz dosáhli řady vítězství nad Purgazem, který jen stěží unikl masakrům Erzjů. Roku 1232 bylo vladimirsko-suzdalské tažení proti Purgazovi ukončeno. Mordvinské knížectví jako celek v této těžké zkoušce ještě obstálo.

Purgaz ještě v létě 1237 odolal vpádu Mongolů, následně někdy v mezidobí podzimu 1238 a zimy 1239 byl poražen, ve stejné době umírá. Po jeho smrti začíná idealizování tohoto erzjanského vládce, je prezentován jako mýtický hrdina Erzjů a mordvinský král. V polovině 13. století bylo mordvinské knížectví anektováno Zlatou hordou a zaniklo.

Zdroj