Morávkův mlýn

Morávkův mlýn
vodní mlýn
Základní informace
Sloh	klasicismus
Výstavba	1804
Další majitelé	František Morávek
Poloha
Adresa	Klášterní č.p. 48, Opatovice nad Labem, okres Pardubice, Česko Česko
Ulice	Klášterní
Souřadnice	50°9′0,91″ s. š., 15°47′54,36″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	39147/6-2119 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Morávkův mlýn (Dolní) v Opatovicích nad Labem v okrese Pardubice je vodní mlýn, který stojí v severovýchodní části města na Opatovickém kanálu.^[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.^[2]

Historie

Mlýn roku 1656 zmiňuje český historik a kněz Bohuslav Balbín v záznamu, který pořídil při svém objevování zbytků Opatovického kláštera. Tehdejší mlynář mu vypravoval, co slyšel od svých předků sídlících na klášterním mlýně:

„Před osmdesáti a několika lety“ - tedy okolo r. 1570 - „nenadále o půlnoci mlýny zastavily se, což chasa mlýnská nemálo udivena mlynáři oznámila; i šli mlynář a chasa ze mlýnice, a hle, spatřili všichni, že celé Labe do hrozné propadliny se hrne a žádné vody ku hnaní kol není. Po půl hodině, když celá ta propadlina vodou se naplnila, Labe opět jdouc svojí cestou, kola hnáti počalo.“[3]

Původní mlýn byl pravděpodobně součástí již zaniklého Opatovického kláštera. Nový klasicistní mlýn byl poté roku 1804 postaven v místech klášterních budov. K roku 1840 jej vlastnila rodina zemského poslance Františka Morávka.^[2][1][3]

Kolem mlýna se ještě v 18. století nacházely zbytky klášterních zdí. Ve struze u náhonu bylo v roce 1774 objeveno 16 metrů dlouhé klenutí ze severovýchodní strany k jihu a roku 1740–1741 přímo ve mlýně dvě klenuté kobky. Ve mlýně byl také dlouho uchován velký gotický klíč s ornamentem, takzvanými "plaménky jeptišky", který později mlynář Morávek daroval Pardubickému muzeu.^[3]

Popis

Jednopatrový mlýn na obdélném půdorysu s valbovou střechou stojí svým podélným průčelím k přístupové komunikaci a boční částí k náhonu. Před průčelím vpravo se nachází kamenná studna.^[2] Budova je zděná převážně z cihel, místy má zdivo smíšené, zejména v nároží; v soklu při náhonu jsou pískovcové kvádry. Omítky jsou hrubé s hlazenými bílými architektonickými články.^[2] Vstupní průčelí má v ose portál s omítkovou šambránou. Nad vstupem je kartuš ve žlutém věnci s mušlí ve vrcholu a ve spodní části, kterou lemuje pravděpodobně pnoucí se růže (zbytky zelené a červené polychromie.^[2] Nápisové pole je červené, nápis s chronogramem je již nečitelný:

„W poČatkV CýsařstWI rakoVského za pana StenICky WrChnjho na PardVbsku WystaWěl 14 jVL I rok V. Drahého WáCLaW SkaLa.“[2]

Ve druhé a čtvrté ose v patře jsou rozměrné reliéfní znaky ve vavřínových věncích s ozdobnou červenou stuhou ve vrcholu.^[2] V levém znaku je na žlutém podkladu černý dvouhlavý orel se zlatým rounem na krku, který má nad hlavami zlatou korunu, jejíž stužky svírá v zobácích. V levém pařátu svírá modrý meč, v pravém zlaté žezlo.^[2] Pravý znak je ve štítu půlený, v dolní půli je na zlatém poli brána, z níž vyrůstá modrý strom, v horní půli v červeném poli bílý je lev ve skoku. Štít je lemován akantovými listy, ve vrcholu má korunu z rozvilin.^[2]

Mlýnská technologie

V roce 1930 zde byla Francisova turbína (průtok 2,815 m³/s, spád 3,1 m, výkon 88,5 k).^[1]

Odkazy

Reference

Literatura

• KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. VI., Královéhradecko, Pardubicko, Jaroměřsko, Chlumecko, Novobydžovsko, Hořicko, Litomyšlsko, Českotřebovsko, Vysokomýtsko, Náchodsko, Dobrušsko, Lomnicko, Novopacko. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 251 s. ISBN 80-7277-146-9.
• PRÁŠEK, Justin Václav. Památky mnichův Opatovických. Osvěta, listy pro rozhled v umění, vědě a politice. 1886, roč. 16, čís. 10, s. 870–878. Dostupné online. ISSN 1212-026X. 

Související články

• Seznam vodních mlýnů v Česku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Morávkův vodní mlýn na Wikimedia Commons
• Opatovice nad Labem na webu ČÚZK, Archivní mapy (1840)

Zdroj