Moldavská jaderná elektrárna

Moldavská jaderná elektrárna
Chybí zde svobodný obrázek
Stát RumunskoRumunsko Rumunsko
Umístění Izvoare, Piatra Neamț
Stav plánování zrušeno
Začátek výstavby 1990
Dokončení 90. léta
Jaderná elektrárna
Typ reaktorů VVER-1000/320
Palivo Uran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon 3000 MW
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moldavská jaderná elektrárna (rumunsky Centrala Nucleară de la Moldova) byla plánovaná jaderná elektrárna v Rumunsku. Postavena měla být na severovýchodě země u rumunského vesnice Izvoare v župě Neamţ, jihovýchodně od okresního města Piatra Neamț. Název jaderné elektrárny pochází z historického názvu regionu Moldávie. V roce 1986 došlo k pozastavení projektu a v roce v 1990 po sesazení Nicolae Ceaușesca a revoluci byla elektrárna zrušena.

Historie a technické informace

Počátky a jaderná elektrárna Olt

Původně koncem 60. let Rumunsko navázalo spolupráci se Sovětským svazem na výstavbě jaderné elektrárny Olt. Rumunská strana však požadovala vybavení VVER-440 kontejnmentem, který Sovětský svaz v té době ještě nenabízel. Vysoké devizové výdaje pro Rumunsko znamenaly, že dovoz potřebných systémů ze západu nepřicházel v úvahu. V důsledku toho Sovětský svaz od roku 1976 nabízel VVER-500 a VVER-1000 jako alternativu s kontejnmentem. Protože VVER-500 nebyl k dispozici pro export až do roku 1985 a VVER-1000 byl příliš velký pro jadernou elektrárnu Olt, elektrárna musela být přesunuta jinam.[1]

Elektrárna byla přemístěna do župy Neamţ na severovýchodě Rumunska, kde již bylo možné postavit velké reaktory VVER-1000. Z toho důvodu v roce 1984 uzavřely Rumunsko a Sovětský svaz mezivládní dohodu o výstavbě tří VVER-1000/320.[2][3][4][5]

Moldavská jaderná elektrárna

Stavba měla začít v letech 1985 až 1990.[6] Od roku 1985 byla elektrárna představena jako druhá jaderná elektrárna v Rumunsku.[7] Podle státní dohody byly zahájeny přípravné práce pro plánování projektu a konečné rozhodnutí o umístění. To bylo učiněno na jaře 1985 a v červnu 1985 bylo v novinovém článku veřejně oznámeno, že jaderná elektrárna bude postavena poblíž města Piatra Neamţ. Článek obsahoval příslušné obecné informace o rozhodnutí a obrázek Nicolae Ceaușesca, který si stránky prohlížel. Zvolenou lokalitou bylo místo u obce Izovara, kvůli její blízkosti k městům Roznov a Săvineşti s rozvinutým průmyslem.

Financování

Jak bude Rumunsko financovat jadernou elektrárnu, nebylo tehdy jasné. Analytici však předpokládali, že elektrárna bude placena především fyzickým majetkem, exportem potravin a exportem elektřiny. Protože však Moldavská sovětská socialistická republika začala v témže roce také plánovat jadernou elektrárnu u obce Rîbnița (Grigoriopolská jaderná elektrárna), bylo sporné, zda Moldavská sovětská socialistická republika bude skutečně potřebovat dovoz energie z Rumunska. V roce 1985 Rumunsko podepsalo bilaterální smlouvu s Československem o dodávkách dvou tlakových nádob VVER-1000. V průběhu roku 1985 přijela do Bukurešti delegace Škody JS, která měla se společností Romenergo podepsat smlouvu na dodávku komponentů. K podpisu však nedošlo, protože komponenty pro reaktory by musely být přizpůsobeny pro seismicky aktivní oblasti, ve kterých se měla elektrárna nacházet. To, že s tím Škoda JS ve smlouvách nepočítala, bylo způsobeno tím, že sovětská strana při zadání zakázky neuvedla přesnou lokalitu. V té době Sovětský svaz ještě počítal s tím, že první blok bude uveden do provozu do roku 1991.[8]

Přípravné práce na moldavské jaderné elektrárně byly zahájeny v roce 1985 a v únoru 1986 Rumunsko také veřejně oznámilo, že bude na výstavbě elektrárny spolupracovat s ostatními zeměmi RVHP a objedná všechny tři reaktory u Škody JS v Československu.[9] Ostatní komponenty měly být dodány ze Sovětského svazu, kde se měl provozní personál školit až do roku 1991, kdy měl být uveden do provozu první blok. V březnu 1986 byly na místě zahájeny přípravné práce. Po havárii reaktoru v Černobylu v dubnu 1986 neklid ve vedení Romenerga způsobil, že zpočátku již nechtěli podepsat smlouvu na dodávku moldavské jaderné elektrárny a zastavili přípravné práce.[10] Pozastavením platnosti dohody mezi Rumunskem a Sovětským svazem se rumunská vláda v listopadu 1989 rozhodla projekt zastavit, protože již nechtěla dovážet jaderné elektrárny na klíč ze Sovětského svazu. V průběhu roku 1990 proběhlo závěrečné jednání s generálním projektantem. Kvůli změněným předpisům pro jaderné elektrárny v Sovětském svazu byly požadavky na umístění značně zpřísněny, což znamenalo, že umístění v Rumunsku již nebylo považováno Sovětským svazem za vhodné. Vzhledem k neexistenci možných alternativ se obě strany rozhodly po vzájemné dohodě projekt zrušit. Z dlouhodobého hlediska však byla lokalita vnímána jako varianta budoucí jaderné elektrárny po roce 2000.[11]

Informace o reaktorech

Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení

výstavby

Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Moldávie-1 VVER-1000/320 950 MW 1000 MW Plán na stavbu zrušen v roce 1989
Moldávie-2 VVER-1000/320 950 MW 1000 MW Plán na stavbu zrušen v roce 1989
Moldávie-3 VVER-1000/320 950 MW 1000 MW Plán na stavbu zrušen v roce 1989

Odkazy

Reference

V tomto článku je použit text článku Kernkraftwerk Moldau na Nucleopedii.

  1. ↑ ANDREI, Veronica. DE LA ATOM LA KIILOWAT in ROMANIA [online]. 2007 [cit. 2024-02-18]. S. 44, 71, 72, 140. V publikaci uvedené ISBN 978-937-8101-21-0 není validní. Dostupné online. 
  2. ↑ Economist Intelligence Unit (Great Britain). Quarterly Economic Review of Rumania, Bulgaria, Albania. 1. vyd. Spojené království: Economist Intelligence Unit, 1982. S. 10. 
  3. ↑ United States. Bureau of Mines. Minerals Yearbook. Svazek 3. Spojené státy: Bureau of Mines, 1982. S. 781. 
  4. ↑ Partidul Comunist Român. Comitetul Central. Era socialistă. 12-24. vyd. Rumunsko: [s.n.], 1982. S. 11. 
  5. ↑ International Atomic Energy Agency, General Conference. Publications. [s.l.]: International Atomic Energy Agency, 1983. S. 29. 
  6. ↑ Economist Intelligence Unit (Great Britain). Quarterly Economic Review of Rumania, Bulgaria, Albania. Spojené království: Economist Intelligence Unit, 1984. S. 17. 
  7. ↑ Council for Mutual Economic Assistance. Secretariat. Nuclear Power Engineering in the CMEA Member Countries. 88. vyd. [s.l.]: Izdatelʹskiĭ otdel Upravlenii͡a︡ delami Sekretariata SĖV, 1985. S. 12. 
  8. ↑ OVCHINNIKOV, Fedor Akovlevich. Международное сотрудничество стран-членов СЭВ в области атомной энергетики. Sovětský svaz: Энергоатомиздат, 1986. S. 76. 
  9. ↑ Council for Mutual Economic Assistance. Secretariat. Survey of CMEA Activities. [s.l.]: [s.n.], 1985. S. 8. 
  10. ↑ KRAMER, John M. The Energy Gap in Eastern Europe. [s.l.]: Lexington Books, 1990. ISBN 9780669167566. S. 59. 
  11. ↑ Tribuna Economică. Tribuna economică: publicație a economiștilor din România. Rumunsko: Tribuna Economică, 1990. S. 12. 

Související články

  • Jaderná energetika v Rumunsku
  • Jaderná elektrárna Olt

Zdroj