Mlýnský náhon (Bolelouc)
| Mlýnský náhon | |
|---|---|
 Most přes Mlýnský náhon v Tovačově
| |
| Základní informace | |
| Délka toku | asi 20 km |
| Světadíl | Evropa |
| Zdrojnice | |
|
Morava na jezu u Bolelouce 49°29′46,15″ s. š., 17°16′32,61″ v. d. | |
| Ústí | |
| do Moravy u Kojetína 49°21′14,17″ s. š., 17°19′7,09″ v. d. | |
| Protéká | |
 Česko (Olomoucký kraj – Dub nad Moravou, Tovačov - Kojetín)
| |
| Úmoří, povodí | |
| Morava | |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Boleloucký Mlýnský náhon je umělý vodní kanál na střední Hané, vzniklý pravděpodobně už ve středověku a určený především pro pohánění vodních mlýnů. Protéká od Dubu nad Moravou přes Tovačov ke Kojetínu. Délka jeho toku, souběžného s řekou Moravou, je asi 20 km.
Historie, popis a zajímavosti
Náhon, vytékající z řeky Moravy u Bolelouce, byl vytvořen pravděpodobně v souvislosti s výstavbou rybníků u Tovačova za Jana Tovačovského z Cimburka. Poháněl několik mlýnů a původně se vléval zpět do Moravy už za Lobodicemi. V roce 1583 byl náhon prodloužen, aby mohl dodávat vodu i na kojetínský mlýn.[1]
Kanál odbočuje z Moravy nad bolelouckým jezem doprava, obtéká z východní strany městys Dub nad Moravou, protéká Věrovany a pokračuje k tovačovským rybníkům, Hradeckému a Křenovskému. Nedaleko tovačovského zámku protéká areálem mlýna, zmiňovaného už v roce 1503.[2]
Za Tovačovem obtéká u Annína po západní straně tovačovská jezera a po východní straně rybník Náklo, a opět po východní straně se klikatí kolem Lobodic, kde kdysi poháněl dva mlýny. Jeden z nich v roce 1905 i s přilehlou pilou vyhořel a na jeho místě byla postavena dodnes funkční elektrárna s Kaplanovou turbínou z roku 1932.[3]
Mlýnský náhon za Lobodicemi míří dál na jih a nedaleko Uhřičic se kříží se dvěma jinými vodními toky. První akvadukt, nazývaný Sifon, je pozoruhodnou technickou památkou. Byl postaven v roce 1908 a originálním způsobem nahradil původní již nevyhovující dřevěné vantroky. Mlýnský náhon tu dvěma betonovými tunely podtéká koryto říčky Valová.[1][4] Asi 800 m dál po proudu Mlýnský náhon již klasickým akvaduktem zvaným Vantroky překonává odpadní kanál vedoucí od obce Uhřičice. V roce 1923 bylo původní dřevěné koryto nahrazeno betonovým.
Za Uhřičicemi pokračuje Mlýnský náhon dál na jih ke Kojetínu, před ním uhýbá na východ a vrací se do řeky Moravy.
V roce 2018 se začalo uvažovat o splavnění Mlýnského náhonu pro vodáky, zatím se tato myšlenka kvůli spadlým stromům a neudržovaným břehům nerealizovala. Uvažuje se i o využití Mlýnského náhonu v souvislosti s prodloužením Baťova kanálu.[5][6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Křižovatka řek - Sifon v Uhřičicích | MěKS Kojetín. mekskojetin.cz [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Tovačovský mlýn | Vodnimlyny.cz. vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Vodní elektrárnu v Lobodicích dnes spravuje obec a plánuje ji ukazovat turistům. Regiony [online]. 2017-09-07 [cit. 2020-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Křižovatka řek - Sifon, Uhřičice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Vodáci vyrazí po Mlýnském náhonu do Kroměříže, lodní doprava má zůstat tabu. iDNES.cz [online]. 2018-10-23 [cit. 2020-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Vodáci letos mezi Olomoucí a Kroměříží nevyplují, náhon je nebezpečný. iDNES.cz [online]. 2019-06-30 [cit. 2020-05-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mlýnský náhon na Wikimedia Commons
