Mittersill

Mittersill
Mittersill – znak
znak
Poloha
Souřadnice 47°16′ s. š., 12°28′ v. d.
Nadmořská výška 790 m n. m.
Stát RakouskoRakousko Rakousko
Spolková země Salcbursko
Okres Zell am See
Mittersill
Mittersill
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 132,0 km²
Počet obyvatel 5 380 (2018)[1]
Hustota zalidnění 40,7 obyv./km²
Správa
Status město
Oficiální web www.mittersill.at
E-mail gemeinde@mittersill.at
PSČ 5730, 5731
Označení vozidel ZE
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mittersill je město v rakouské spolkové zemi Salcbursko, v okrese Zell am See od roku 2005. Do roku 2004 byl součástí okresu Mittersill. Žije zde přibližně 5 400[1] obyvatel.

Poloha

Město se nachází v nadmořské výšce 790 m na křižovatce hlavních dopravních cest údolí Salzachu, severojižního spojení Thurnským průsmykem do Leukentalu do Tyrolska a Bavorska nebo jižní spojení údolím Felbertal a dále Felbertauským tunelem do Východního Tyrolska a dále směrem k Jaderskému moři. Přesto si dokázalo uchovat kouzlo horského města. Díky své centrální poloze mezi národním parkem Vysoké Taury a Kitzbühelskými Alpami je Mittersill oblíbenou prázdninovou destinací.

Historie

První zmínka o sídle je z roku 963.

Zde byl v roce 1945 nešťastnou náhodou zastřelen hudební skladatel Anton Webern, který sem uprchl z Vídně z obav před Rudou armádou.[2]

Památky

  • Původně gotický farní kostel svatého Leonarda z 13. století byl v 18. století přestavěn podle plánů Johanna Klebera do barokní podoby. V interiéru se nachází rokoková kazatelna z 18. století, fragmenty staré výzdoby a kamenná socha sv. Leonarda z roku 1420.[3]
  • Kostel svaté Anny z 18. století postavený v tyrolském rokokovém slohu. V polovině 20. století si jej pronajala evangelická komunita.
  • Informační středisko Národního parku Vysoké Taury
  • Filiální kostel svatého Mikuláše ve čtvrti Felben z 15. století s výzdobou v raně barokním a rokokovém stylu
  • V historickém centru je památník a hrob Antona Weberna

Reference

  1. ↑ a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
  2. ↑ NAVRÁTIL, Miloš. Dějiny hudby. [s.l.]: Votobia, 2003. 367 s. ISBN 80-7220-143-3. S. 257. 
  3. ↑ CZERNIEWICZ-UMER, Teresa, et al. Rakousko. 1. vyd. Praha: Ikar, 2003. 384 s. Dostupné online. ISBN 80-249-0327-X, ISBN 978-80-249-0327-9. OCLC 320618107 S. 233. 

Externí odkazy

Zdroj