Mistrovství Evropy ve sportovním lezení 2006

7. Mistrovství Evropy
ve sportovním lezení
logo UIAA
logo UIAA
Základní informace
Sport sportovní lezení
Země RuskoRusko Rusko
Organizace UIAA, IFSC, CFR, ČHS
Web theuiaa.org
ifsc-climbing.org
c-f-r.ru
horosvaz.cz
Obtížnost
Město Jekatěrinburg
Datum 29. června - 3. července
Zlato Rakousko David Lama
Francie Charlotte Durif
Stříbro Švýcarsko Cédric Lachat
Francie Sandrine Levet
Bronz Rusko Dmitrij Šarafutdinov
Slovinsko Maja Vidmar
Rychlost
Město Jekatěrinburg
Datum 29. června - 3. července
Zlato Rusko Jevgenij Vajcechovskij
Rusko Anna Stenkovaja
Stříbro Rusko Sergej Sinicyn
Rusko Kseniia Alekseeva
Bronz Rusko Alexandr Pěšechonov
Rusko Valentina Jurinová
Bouldering
Město Jekatěrinburg
Datum 29. června - 3. července
Zlato zrušeno viz ME 2007
← 2004
2006
2007 →

Mistrovství Evropy ve sportovním lezení 2006 (anglicky: UIAA European Championship - Ekatarinburg, francouzsky: Championnats d'Europe d'escalade, německy: Klettern Europameisterschaft) se uskutečnilo jako sedmý ročník v Jekatěrinburgu pod hlavičkou Mezinárodní horolezecké federace (UIAA), bylo to první Mistrovství Evropy pořádané v Rusku, závodilo se pouze v lezení na obtížnost a rychlost.[1]

Průběh závodů

Bouldering byl před kvalifikací zrušený pro nevyhovující technické podmínky — nebezpečné vysoké závodní profily a tvrdé dopadiště, v této disciplíně se závodilo v náhradním termínu následující rok na ME 2007 v Birminghamu. V šesti kategoriích se registrovalo 220 závodníků, v boulderingu 54 mužů a 41 žen z 19 a 16 zemí.[2]

Češi na ME

Šampionátu se zúčastnili 3 muži a 3 ženy z České republiky. Ve zrušeném boulderingu přijela Česko reprezentovat většina z nich — Tomáš Mrázek, Martin Stráník, Helena Lipenská a Silvie Rajfová.

V obtížnosti se lezlo na kolmé stěně, všichni Češi postoupili do semifinále. Tomáš Mrázek dal top, Martin Stráník těsně nad čarou. Silvie Rajfová postupovala ze 12. místa. Ve finálové cestě byl obtížný skok, který se nezdařil 15 závodníkům, což nepřispělo i tak špatné atmosféře z celkové organizace.

V lezení na rychlost skončili Libor Hroza i Eliška Karešová na 13. místě. Cesty byly postavené ve dvou mírně převislých profilech vysokých 15 m.

  • Pavouk: Libor Hroza/CZE (29,67 s) x Olexiy Shulga/UKR (28,67 s),

Anna Saulevitch/Stenkovaya/RUS (41,29 s) x Eliška Karešová/CZE (52,62 s).[3][4]

Výsledky mužů a žen

obtížnost rychlost
muži ženy muži ženy
1. Rakousko David Lama 1. Francie Charlotte Durif 1. Rusko Jevgenij Vajcechovskij 1. Rusko Anna Stenkovaja
2. Švýcarsko Cédric Lachat 2. Francie Sandrine Levet 2. Rusko Sergej Sinicyn 2. Rusko Kseniia Alekseeva
3. Rusko Dmitrij Šarafutdinov 3. Slovinsko Maja Vidmar 3. Rusko Alexandr Pěšechonov 3. Rusko Valentina Jurinová
4. Rusko Serguei Terentiev 4. Ukrajina Olga Šalagina 4. Rusko Valeriy Vorobyev 4. Ukrajina Svitlana Tužylinová
5. Slovinsko Klemen Bečan 5. Rakousko Angela Eiter 5. Rusko Alexander Kosterin 5. Rusko Taťjana Rujgová
6. Švýcarsko Daniel Winkler 6. Rakousko Barbara Bacher 6. Ukrajina Maxim Stěnkovyj 6. Rusko Olga Evstigneeva
7. Ukrajina Valeriy Kryukov 7. Francie Caroline Ciavaldini 7. Ukrajina Olexiy Shulga 7. Ukrajina Olena Repko
8. Bělorusko Sergei Shaferov 8. Slovinsko Natalija Gros 8. Rusko Dmitrij Šarafutdinov 8. Ukrajina Ganna Savchenko
10.-11. Česko Tomáš Mrázek 21. Česko Silvie Rajfová 13. Česko Libor Hroza 13. Česko Eliška Karešová
25.-26. Česko Martin Stráník
? finalistů ? finalistek 4/8 finalistů 4/8 finalistek
? semifinalistů ? semifinalistek 16 semifinalistů 16 semifinalistek
42 mužů 37 žen 23 mužů 17 žen

V kombinaci zvítězili Dmitrij Šarafutdinov (RUS) a Kseniia Alekseeva (RUS).

Medaile podle zemí

pořadí stát Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile celkem
1. RuskoRusko Rusko 2 2 3 7
2. FrancieFrancie Francie 1 1 0 2
3. RakouskoRakousko Rakousko 1 0 0 1
4. ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 0 1 0 1
5. SlovinskoSlovinsko Slovinsko 0 0 1 1

Zúčastněné země

(dle nejlepšího závodníka)
obtížnost rychlost
muži ženy muži ženy
1. Rakousko Francie Rusko Rusko
2. Švýcarsko Slovinsko Ukrajina Ukrajina
3. Rusko Ukrajina Polsko Polsko
4. Slovinsko Rakousko Česko Bulharsko
5. Ukrajina Rusko Švýcarsko Česko
6. Bělorusko Belgie Německo Švýcarsko
7. Francie Polsko Bulharsko Gruzie
8. Česko Slovensko Gruzie -
9. Nizozemsko Švýcarsko Bělorusko -
10. Itálie Česko - -
11. Španělsko Itálie - -
12. Bulharsko Španělsko - -
13. Německo Turecko - -
14. Polsko Nizozemsko - -
15. Norsko Bulharsko - -
16. Gruzie Norsko - -
17. Turecko Gruzie - -
(19) 17 17 9 7

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy

Zdroj